2 Kings 25
1 Desátého dne v desátém měsíci devátého roku Sidkijášovy vlády vytáhl babylónský král Nebúkadnesar s celou svou armádou proti Jeruzalému. Když přitáhli k městu, obklíčili je a vybudovali okolo hradeb obléhací val.
2 Drželi pak celé město v obležení až do jedenáctého roku Sidkijášova panování.
3 Devátého dne ve čtvrtém měsíci toho roku však hladomor, který sužoval Jeruzalém, dosáhl svého vrcholu, neboť v celém městě již nebylo vůbec nic k jídlu.
4 Hradby města byly prolomeny a všichni bojovníci se pod rouškou noci vykradli z města branou u královské zahrady a dali se na útěk. Také král proniknul kruhem obléhatelů a prchal směrem k poušti.
5 5-6 Babylónští vojáci je však pronásledovali a na planině nedaleko Jericha krále Sidkijáše dostihli. Když rozehnali všechny jeho vojáky, zajali ho a přivedli před svého krále Nebúkadnesara do Ribly na chamátském území, kde nad ním byl vynesen krutý rozsudek.
6 ***
7 Nejprve však dal babylónský král přivést do Ribly také všechny královské syny a před očima krále Sidkijáše je nechal popravit. Potom Sidkijáše oslepil a spoutaného bronzovými řetězy ho nechal dopravit do Babylóna.
8 Sedmého dne v pátém měsíci devatenáctého roku vlády babylónského krále Nebúkadnesara vstoupil se svým vojskem do Jeruzaléma velitel královských stráží Nebúzaradán.
9 Nechal vypálit Hospodinův chrám, královský palác i veškeré ostatní domy ve městě. Všechny důležité stavby Jeruzaléma tak lehly popelem.
10 Babylónští vojáci pak na jeho rozkaz rozbořili také celé městské hradby.
11 Nakonec velitel stráží Nebúzaradán shromáždil všechny zbylé obyvatele města a spolu s Izraelci, kteří přešli na stranu nepřátel, je odvlekl do vyhnanství v Babylóně.
12 Ponechal však v Judsku zbytek nejchudších obyvatel, aby pečovali o vinice a obdělávali pole.
13 Babylóňané potom v Hospodinově chrámu rozlámali bronzové sloupy, přenosné podstavce i velkou bronzovou nádrž pro očistu kněží, a veškerý bronz si odnesli do Babylóna.
14 Vzali s sebou rovněž hrnce, lopatky, nůžky na knoty a mísy a všechny ostatní bronzové předměty používané při chrámové bohoslužbě.
15 Velitel královské stráže dal rovněž odnést zlaté i stříbrné kadidelnice a kropenky.
16 Bronzu ze dvou sloupů, nádrže pro očistu kněží a přenosných podstavců, které dal král Šalomoun zhotovit pro Hospodinův chrám, bylo tolik, že se ani nedal zvážit.
17 Vždyť každý sloup byl více devět metrů vysoký. Bronzová hlavice na jeho vrcholu měřila na výšku jeden a půl metru a kolem dokola byla navíc ozdobena bronzovým mřížováním a granátovými jablky. Všechno bylo z bronzu a oba sloupy byly úplně stejné včetně ozdob a mřížování.
18 Když Nebúzaradán vtrhl do chrámu, zajal velekněze Serajáše, jeho zástupce, kněze Sefanjáše a tři strážce vchodu.
19 Z těch, kteří pak ještě zůstali ve městě, zajal velitele stojícího v čele obránců města, pět královských rádců, písaře, velitele zodpovědného za mobilizaci armády a šedesát dalších mužů, kteří se zdržovali ve městě.
20 20-21 Všechny je pak nechal odvést k babylónskému králi do Ribly na chamátském území, kde je král dal popravit. Tak se obyvatelé Judska ocitli díky králi Nebúkadnesarovi ve vyhnanství daleko od své vlasti.
21 ***
22 Všechny ostatní, kdo zůstali v Judsku, král svěřil do rukou nově zvoleného správce Gedaljáše, jehož otcem byl Šáfanův syn Achíkam.
23 Jakmile se všichni judští velitelé a jejich muži doslechli, že babylónský král pověřil správou země Gedaljáše, shromáždili se ke Gedaljášovi do Mispy. Byli mezi nimi Netanjášův syn Jišmael, Karéachův syn Jóchanan, Serajáš, syn Tachumeta z Netófu a Maakaťanův syn Jaazanjáš a každý z nich přivedl také všechny své muže.
24 Gedaljáš všechny tyto velitele i jejich muže svou přísahou ujistil, aby se nebáli sloužit Babylóňanům a jejich králi a klidně se ve své zemi opět usadili. "Uposlechnete-li mne," řekl jim, "povede se vám dobře."
25 Avšak již krátce nato v sedmém měsíci téhož roku přišel Jišmael, jehož otcem byl Elíšamův syn Netanjáš z královského rodu, spolu s deseti muži do Mispy a zavraždili Gedaljáše i všechny Judejce a Babylóňany, kteří s ním byli v Mispě.
26 Po této události pak všichni ostatní lidé až do posledního a dokonce i velitelé vojsk uprchli do Egypta, protože dostali strach z pomsty Babylóňanů.
27 Když v Babylóně nastoupil na trůn král Evíl-merodak, propustil dvacátého sedmého dne v dvanáctém měsíci z žaláře na svobodu judského krále Jójakína, který tam trávil jako vězeň už třicet sedm let.
28 Zahrnul ho svou přízní a povýšil ho nad všechny ostatní krále, kteří s ním byli v Babylóně.
29 Jójakín tak konečně odložil svůj vězeňský oděv a po zbytek svého života pravidelně jídal u královského stolu.
30 Babylónský král se o něj každodenně staral a poskytoval mu vše, co potřeboval. Činil tak do konce jeho života. 1 39