2 Chronicles 36
1 Po Jóšijášově smrti dosadili obyvatelé Judska na trůn jeho syna Jóachaza.
2 2-3 Jóachaz se stal judským králem, když mu bylo dvacet tři let, a vládl v Jeruzalémě pouhé tři měsíce. Egyptský faraón Néko ho sesadil z trůnu a uložil Judsku daň ve výši tři a půl tuny stříbra a třiceti pěti kilogramů zlata.
3 ***
4 Potom dal Néko odvléci Jóachaza do Egypta a dosadil na královský trůn v Jeruzalémě jeho bratra Eljakíma, kterému dal jméno Jójakím.
5 Jójakím se stal králem ve svých dvaceti pěti letech a vládl v Jeruzalémě celkem jedenáct let. Jeho jednání však bylo Hospodinu trnem v oku a vyvolalo jeho hněv.
6 Během jeho vlády proto vpadl do země babylónský král Nebúkadnesar, nechal Jójakíma spoutat bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylónu.
7 Nebúkadnesar kromě toho uloupil část vybavení a cenností z Hospodinova chrámu a odvezl si je do chrámu svého božstva v Babylónu.
8 Ostatní události z doby Jójakímovy vlády, jeho provinění a odplatu, která ho postihla, popisuje kronika izraelských a judských králů. Uprázdněné místo na královském trůnu po něm zaujal jeho syn Jójakín.
9 Jójakín se stal králem, když mu bylo osmnáct let, a vládl v Jeruzalémě pouze tři měsíce a deset dní. Také Jójakín jednal v rozporu s Hospodinovou vůlí a jeho činy Bůh nemohl nadále trpět.
10 Nebúkadnesar nechal na jaře krále Jójakína zajmout a spolu s dalšími uloupenými poklady z Hospodinova chrámu ho odvlekl do Babylónu. Na judský královský trůn pak dosadil Sidkijáše - dalšího člena Jójakínovy rodiny.
11 Sidkijáš nastoupil na trůn ve svých jedenadvaceti letech a vládl v Jeruzalémě jedenáct let.
12 Také král Sidkijáš jednal v rozporu s požadavky, které stanovil Hospodin, a nepoučil se ani z varování Hospodinova proroka Jeremjáše.
13 Nakonec se vzepřel i králi Nebúkadnesarovi, kterému dříve přísahal před Bohem svou oddanost. Sidkijáš se časem stal natolik zatvrzelým a troufalým, že vytrvale odmítal vrátit se k Hospodinu, Bohu Izraele.
14 Hospodinu se však stále více a více vzdalovali také představitelé kněží i všechen lid. Dopouštěli se zvráceností, které přebírali od okolních pohanských národů, a zneuctívali svými praktikami dokonce i Hospodinův chrám, kterému on sám propůjčil svou svatost.
15 Hospodinu, Bohu Izraele, však bylo Izraelců i chrámu líto, a proto se je stále znovu a znovu snažil varovat prostřednictvím svých proroků.
16 Lidé se však Božím prorokům jen vysmívali a Hospodinovými slovy opovrhovali. Tak dlouho si z jeho proroků tropili žerty, až jim nebylo pomoci. Hospodin na ně tedy nechal dopadnout důsledky jejich vlastního vzdoru a zatvrzelého odporu.
17 Hospodin nechal proti Izraelcům zaútočit Babylónského krále Nebúkadnesara, který bez milosti povraždil všechny obyvatele Jeruzaléma a dokonce i ty, kdo se ukryli v chrámu. Bůh jeho rukou nechal usmrtit všechny bez ohledu na věk či pohlaví.
18 Nebúkadnesar poté dal odvézt do Babylónu veškeré předměty a poklady z Hospodinova chrámu a z paláců krále i ostatních představitelů země.
19 Nakonec Babylóňané chrám zapálili, jeruzalémské hradby strhli, vypálili všechny paláce a zničili všechno, co mělo nějakou cenu.
20 Izraelce, kteří vraždění přežili, odvlekl Nebúkadnesar do zajetí v Babylónu, kde museli jako otroci sloužit jemu a jeho potomkům až do té doby, kdy se moci ujali Peršané.
21 Izraelská země pak sedmdesát let ležela v troskách a užívala odpočinku, který jí Izraelci tak dlouho odpírali. Vše se odehrálo přesně podle slov proroctví, které Hospodin předpověděl skrze proroka Jeremjáše.
22 K naplnění Hospodinova proroctví, které kdysi Izraelcům oznámil prostřednictvím Jeremjáše, došlo teprve v prvním roce vlády perského krále Kýra. Hospodin ho podnítil, aby vydal prohlášení, které nechal zaznamenat i písemně a které platilo na území celé říše:
23 "Slyšte slova perského krále Kýra. Hospodin, Bůh nebe, mi svěřil vládu nad všemi národy a královstvími. Nyní mne pověřil, abych mu v judském Jeruzalémě vybudoval chrám. Proto ať se všichni, kdo patří k Hospodinovu lidu, vydají na cestu zpět do Jeruzaléma. Bůh vás provázej!"