2 Chronicles 30
1 Brzy poté vypravil král Chizkijáš posly do všech částí Izraele a Judska a napsal vzkaz také rodu Efrajimovců a Manasesovců.
2 2-4 V rozesílaných dopisech stálo, aby se všechny kmeny shromáždili do Hospodinova chrámu a slavily spolu Velikonoce, událost, kdy Hospodin vyvedl Izraelce z Egypta. Slavnost měla tentokrát probíhat v druhém měsíci, neboť do stanoveného termínu v prvním měsíci neprošlo očistným obřadem ještě dostatek kněží a Izraelci se neshromáždili do Jeruzaléma. Proto se král společně se svými rádci a všemi ostatními občany Jeruzaléma dohodl, že svátek přesunou.
3 ***
4 ***
5 Nechali tedy po celém Izraeli od Beer-šeby až k Danu rozhlásit, aby se všichni vypravili do Jeruzaléma na oslavu velké noci, kdy Hospodin vysvobodil Izraelce z Egypta. Mnoho obyvatel totiž předepsané oslavy a svátky zanedbávalo.
6 Na rozkaz krále a jeho velitelů se tedy zdatní poslové rozběhli do všech koutů Izraele a Judska a všude předčítali následující poselství: "Všichni dobře poslouchejte, Izraelci, kterým se podařilo uniknout před nájezdy asyrských králů. Vraťte se zpět k Hospodinu, Bohu našich prapředků Abrahama, Izáka a Jákoba, aby vám opět mohl projevit svou přízeň.
7 Nejednejte po vzoru svých otců a bratří, kteří se k Hospodinu, Bohu svých předků, obrátili zády. Vždyť právě proto je pro výstrahu jiným nechal snášet důsledky jejich vlastního provinění.
8 Nebuďte zatvrzelí jako vaši předkové a podřiďte se Hospodinově vůli. Shromážděte se do svatyně, které navěky propůjčil svou svatost, a poslouchejte Hospodina jako svého Boha, aby vás ušetřil svého rozhořčení.
9 Jestliže se k Hospodinu opravdově obrátíte, vaši nepřátelé se slitují nad těmi, které odvlekli do zajetí, a propustí je zpět domů. Hospodin je Bohem milosti a slitování, a pokud k němu pokorně přijdete, nenechá vás bez pomoci."
10 Poslové navštívili všechna města na území rodů Efrajimovců i Manasesovců až k hranicím Zabulónu, sklidili tam však jen urážky a posměch.
11 Z Ašerovců, Manasesovců a Zabulónovců se jen několik málo izraelských obyvatel pokorně vypravilo do Jeruzaléma.
12 Zato obyvatelé Judska se díky Božímu působení sjednotili a v souladu s Hospodinovým slovem uposlechli, co jim král a jeho velitelé nařídili.
13 Druhý měsíc se tedy v Jeruzalémě sešlo nevídané množství lidí, aby společně oslavili ohlášený svátek, při kterém Izraelci nejedí nic kvašeného.
14 Odstranili z Jeruzaléma obětní i kadidlové oltáře zasvěcené falešným bohům a jejich trosky vyhodili na smetiště do Kidrónského údolí.
15 Čtrnáctý den druhého měsíce nastal čas, kdy Izraelci poráží své velikonoční beránky. Kněží a lévijci již mezitím podstoupily očistné obřady, a proto přinesli na oltář do Hospodinova chrámu své oběti.
16 Potom již zaujali náležité postavení podle pravidel, která stanovoval zákon Božího služebníka Mojžíše. Lévijci přinášeli kněžím krev obětních zvířat a ti s ní kropili u Hospodinova oltáře.
17 Protože mezi Izraelci bylo mnoho těch, kteří nesplňovali požadavky obřadní čistoty, dohlíželi lévijci na to, aby k Hospodinu všichni přistupovali s úctou a vážností. Lévijci se rovněž starali o dodržování předpisů při obětování beránků.
18 Téměř žádný z Izraelců, kteří přišli do Jeruzaléma z rodu Efrajimovců, Manasesovců, Isacharovců a Zabulónovců, totiž nepodstoupil očistný obřad. Když se ale tito Izraelci navzdory požadavkům zákona zúčastnili velikonoční hostiny, král Chizkijáš se začal modlit a dovolával se Hospodinovy milosti: "Dobrý Bože, odpusť, prosím, všem,
19 kdo tě s upřímností chtějí následovat jako Hospodina, Boha svých předků, ačkoliv nepodstoupili očišťovací obřady, které řád ve svatyni vyžaduje."
20 Hospodin Chizkijášovu prosbu vyslyšel a zprostil Izraelce viny.
21 Obyvatelé Izraele, kteří se shromáždili do Jeruzaléma, s velikou radostí oslavovali svátek nekynutých chlebů po celých sedm dní a lévijci s kněžími každý den na počest Hospodina zpívali a hráli na hudební nástroje.
22 Chizkijáš tenkrát všechny lévijce pochválil, neboť si ve službě Hospodinu počínali skutečně znamenitě. Lidé tak celých sedm dní přinášeli své obětní dary, účastnili se obětních hostin a chválili Hospodina, Boha svých předků.
23 Sedmý den se pak všichni dohodli, že oslavy ještě prodlouží a radovali se také celý následující týden.
24 Judský král Chizkijáš poskytl Izraelcům tisíc býčků, sedm tisíc ovcí, k nimž ostatní představitelé země přidali ještě tisíc dalších býčků a deset tisíc ovcí. Během oslav bylo také zasvěceno do úřadu mnoho dalších kněží.
25 Všichni, kdo se shromáždili v Jeruzalémě, byli po celou dobu skutečně radostní a šťastní - Judejci, Izraelci, kněží i lévijci, ale také cizinci, kteří se natrvalo usadili v Judsku či v Izraeli.
26 Jeruzalém překypoval veselím, protože od doby Davidova syna, izraelského krále Šalomouna, se nic tak významného v Jeruzalémě neodehrálo.
27 Na závěr kněží a lévijci prosili Hospodina, aby Izraelcům prokazoval svou přízeň, a Bůh je ze svého nebeského trůnu vyslyšel.