2 Chronicles 25
1 Amasjáš nastoupil na trůn ve svých pětadvaceti letech a vládl v Jeruzalémě celkem dvacet devět let. Jeho matka Jóadan pocházela z Jeruzaléma.
2 Amasjáš sice respektoval Hospodinovu vůli, ale ne zcela upřímně a bezvýhradně.
3 Jakmile Amasjáš dostatečně upevnil své postavení, nechal popravit všechny, kdo se podíleli na vraždě jeho otce, krále Jóaše.
4 Jejich syny však ponechal naživu, neboť Hospodin dal zapsat do Mojžíšova zákona, že rodiče nebudou trestáni na životě kvůli svým dětem a ani děti nesmí být popraveny za viny svých rodičů. Každý smí být odsouzen k smrti pouze za své vlastní provinění.
5 Král Amasjáš se rozhodl dobře zorganizovat armádu, a proto nechal nastoupit do zbraně všechny Judejce a Benjamínovce starší dvaceti let. Rozdělil je podle jejich rodů do jednotlivých oddílů a dosadil nad ně velitele. Celkem zmobilizoval tři sta tisíc bojeschopných mužů, kteří zručně zacházeli s oštěpem i štítem.
6 Dalších sto tisíc mužů pak Amasjáš najal za tři a půl tuny stříbra ze severního Izraele.
7 Krátce nato však k Amasjášovi přišel Boží prorok a varoval ho: "Dej si pozor, králi, Izraelci, které jsi najal, s tebou nesmí táhnout do boje, protože Hospodin nikomu ze severního království nepomáhá.
8 I kdybys bojoval jakkoliv udatně, Bůh by nechal zvítězit tvé nepřátele, protože jedině on rozhoduje, na čí stranu se postaví a koho nechá padnout."
9 Amasjáš proroka vyslechl a zeptal se ho: "Ale co bude se vším tím stříbrem, které jsem za izraelské oddíly zaplatil?" Boží prorok ho ujistil: "Hospodin ti to mnohonásobně vynahradí."
10 Amasjáš tedy všechny izraelské oddíly se severního království rozpustil a poslal jejich bojovníky domů. To však Izraelce hluboce urazilo a vraceli se domů s velkou nenávistí a zlobou.
11 Když odešli, král Amasjáš si dodal odvahy a v čele svého vojska vytáhl do Solného údolí proti Edómcům. Deset tisíc z nich na místě pobili
12 a dalších deset tisíc Judejci zajali a svrhli z vrcholu skály, aby se roztříštili o kameny.
13 Izraelské uražené oddíly, kterým král Amasjáš nedovolil bojovat po jeho boku a poslal je domů, mezitím přepadly judská města od Samaří až po Bét-chorón, povraždily tři tisíce obránců a odnesly si bohatou kořist.
14 Když se král Amasjáš vrátil z vítězné bitvy s Edómci, přinesl s sebou do Judska jejich falešné bohy. Prohlásil je za právoplatné a začal je uctívat a pálit pro ně oběti.
15 Takové jednání však popudilo Hospodina, a ten proto poslal k Amasjášovi svého proroka, aby ho napomenul: "Proč uctíváš bohy, kteří před tebou nedokázali ochránit svůj národ?"
16 Prorok však ani nedomluvil, když ho král zle okřikl: "Jmenoval jsem tě snad svým poradcem? Je-li ti život milý, okamžitě zmlkni a kliď se mi z očí!" Prorok se tedy odmlčel, ale ještě dodal: "Jsem si jist, že za to, cos udělal, tě stihne Boží odplata, protože si nedáš poradit."
17 Po této události se král Amasjáš smluvil se svými rádci, vypravil posly k izraelskému králi Jóašovi (jehož otcem byl Jehúův syn Jóachaz) a vyzval ho k boji.
18 Izraelský král Jóaš však judskému králi Amasjášovi poslal tuto odpověď: "Libanónský bodlák jednou vzkázal libanónskému cedru, aby provdal svou dceru za jeho syna. Když ale kolem přecházelo nějaké zvíře, zašlapalo svýma nohama bodlák do země.
19 Stouplo ti do hlavy, žes porazil Edómce, a nyní se dmeš pýchou a chceš ještě víc. Radím ti však, abys zůstal v klidu ve své zemi. Zbytečně si koleduješ o problémy a připravuješ pád sám sobě i celému Judsku."
20 Amasjáš však jeho odpověď nebral vážně. Sám Bůh totiž chtěl, aby se Judejci za své hanebné uctívání falešných edómských bohů dostali do područí izraelského krále Jóaše.
21 Jóaš tedy vytáhl se svým voskem do boje a utkal se s judským králem Amasjášem u Bét-šemeše.
22 Izraelci v boji zvítězili a Judejci se před nimi rozutekli do svých domovů.
23 Izraelský král Jóaš však tenkrát nechal judského krále Amasjáše (jehož předky byli Jóaš a Jóachaz) v Bét-šemeši chytit jako svého zajatce. Potom Jóaš vtrhl do Jeruzaléma a dal rozbořit část jeruzalémské hradby v délce dvou set metrů - od Efrajimské brány až k Rohové bráně.
24 Vydrancoval město a pobral veškeré zlaté a stříbrné předměty, které střežili potomci Obéd-edóma v Božím chrámu a v pokladnicích královského paláce. Nakonec s sebou vzal ještě rukojmí a vrátil se do Samaří.
25 Judský král Amasjáš žil po smrti izraelského krále, Jóachazova syna Jóaše, ještě patnáct let.
26 Další události z období vlády krále Amasjáše od začátku do konce popisuje kronika judských a izraelských králů.
27 Amasjáš zemřel násilnou smrtí při spiknutí, které proti němu od té doby, co opustil Hospodina, připravovali v Jeruzalémě jeho protivníci. Nejprve jim sice utekl do Lakíše, ale spiklenci tam za ním poslali své muže, kteří ho zavraždili.
28 Jeho tělo převezli na koních zpět do Jeruzaléma a tam ho uložili k ostatkům jeho předků.