2 Chronicles 1
1 Davidův syn Šalomoun usedl na královský trůn a se vší rozhodností se ujal vlády v celé zemi. Protože na jeho straně stál samotný Bůh, Šalomoun se brzy nesmírně proslavil.
2 Jednoho dne Šalomoun svolal všechny Izraelce, velitele vojenských oddílů, představitele lidu a zástupce, kteří stáli v čele jednotlivých rodů.
3 Jakmile se shromáždili, všichni se společně vydali na posvátný pahorek do Gibeónu, kde stála Boží svatyně, kterou kdysi nechal na poušti zhotovit Hospodinův služebník Mojžíš.
4 Truhla s deskami Hospodinova Zákona se sice nacházela v nové svatyni v Jeruzalémě, kam ji nechal z Kirjat-jearímu přenést král David,
5 ale bronzový oltář - výtvor Urího syna a Chúrova vnuka Besaleela - i nadále stál v Gibeónu před původní Hospodinovou svatyní. Proto se Šalomoun vydal s Izraelci do Gibeónu, aby společně Hospodina uctili a prosili o zjevení jeho vůle.
6 Když dorazili na místo, Šalomoun přistoupil k bronzovému oltáři před vchodem do svatyně a předložil na něm Hospodinu tisíc zápalných obětí.
7 Ještě tu noc se Šalomounovi ukázal Bůh a otázal se ho: "Co chceš, abych ti dal? Vyhovím ti, ať je to cokoliv."
8 Šalomoun Bohu odpověděl: "Hospodine, byl jsi vždy velmi laskavý k mému otci Davidovi a mne jsi po něm dosadil na královský trůn.
9 Proto tě nyní, Hospodine, můj Bože, prosím, abys dostál slibu, který jsi kdysi dal mému otci Davidovi. Vždyť jsi mě namísto něho postavil do čela národa tak početného, že jeho obyvatele nelze stejně jako zrnka prachu vůbec spočítat.
10 Obdaruj mne, prosím, moudrostí a rozvahou, abych dokázal tvému lidu vládnout, vždyť bez tvé pomoci to nikdo nedokáže."
11 Bůh Šalomounovi odvětil: "Protože tvá prosba je upřímná a nežádáš mne o bohatství, majetek ani slávu a nechceš po mně, abych zahubil tvé nepřátele nebo ti dopřál dlouhý život, rád ti vyhovím.
12 Prosíš mne o moudrost a rozvahu, abys dokázal vládnout mému lidu, do jehož čela jsem tě postavil. Dám ti, co žádáš, a navíc tě zahrnu bohatstvím, majetkem i slávou, jakou neměl žádný panovník před tebou a ani nikdy mít nebude."
13 Šalomoun se poté vrátil z posvátného pahorku v Gibeónu do Jeruzaléma a vládl izraelskému lidu.
14 Šalomoun postupně nashromáždil tisíc čtyři sta válečných vozů a dvanáct tisíc koní, které choval jednak v městech, jež sloužila jako skladiště, ale také ve stájích svého paláce v Jeruzalémě.
15 Za krále Šalomouna bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a tolik cedrového dřeva jako planých fíkovníků rostoucích v Přímořské nížině.
16 Šalomoun nakupoval koně v Egyptě prostřednictvím svých obchodníků za dobrou cenu.
17 Ze svých cest za obchodem vozili tenkrát z Egypta válečné vozy v ceně přibližně sedm kilogramů stříbra za kus a koně za necelé dva kilogramy stříbra. Šalomounovi kupci pak toto zboží prodávali dál všem chetejským a aramejským králům.