1 Samuel 30
1 Když třetího dne David se svými muži dorazil do Siklagu, zjistil, že během jeho nepřítomnosti Amálekovci vpadli do Negebu a až do základů vypálili město Siklag.
2 Naštěstí nikoho neusmrtili, ale všechny ženy, děti i starce zajali a odvedli pryč.
3 3-4 Když David a jeho muži přišli k vypálenému městu a zjistili, že všechny jejich ženy a děti zmizely, dali se do hlasitého pláče a naříkali až do vysílení.
4 ***
5 Mezi zajatými byly i obě Davidovy manželky. Achínoam z Jizreelu i vdova po Nábalovi z Karmelu, Abígajil.
6 A aby bylo ještě hůře, muži otřesení a rozhořčení ztrátou svých manželek a dětí se začali domlouvat, že Davida ukamenují. Na Davida padl velký strach, ale obrátil se o pomoc k Hospodinu, svému Bohu.
7 7-8 Poručil Achímelekovu synu Ebjátarovi, aby přinesl efód, a když s ním byl Ebjátar zpátky, David se Hospodina zeptal: "Mám ty nájezdníky pronásledovat? Přemohu je?" "Ano, jdi a pronásleduj je," odpověděl Hospodin. "Přemůžeš je a všechny zajatce vysvobodíš."
8 ***
9 David se tedy se svými šesti sty muži ihned pustil za Amálekovci, ale když došli k Besórské rokli, dvě stě mužů tam zůstalo, protože byli natolik vyčerpaní, že nemohli přejít rokli.
10 David proto pokračoval v pronásledování jen se čtyřmi sty zbylých mužů.
11 11-12 Cestou našli na poli nějakého Egypťana a přivedli ho k Davidovi. Dali mu najíst a napít, neboť už tři dny a tři noci nic nejedl ani nepil. Když snědl kus chleba, pletenec sušených fíků, dva hrozny a zapil to vodou, opět pookřál.
12 ***
13 "Kdo jsi a odkud pocházíš?" zeptal se ho David. "Jsem Egypťan a sloužil jsem jako otrok jednomu Amálekovci. Když jsem však před třemi dny onemocněl, můj pán mě tu zanechal.
14 V Negebu jsme vyplenili místa, kde sídlí Keretejci i judské území osídlené Kálebovými potomky a nakonec jsme vypálili také Siklag."
15 Když se ho David zeptal, jestli ví, kam jeho lidé odešli a zdali je ochoten zavést ho tam, Egypťan odpověděl: "Jestliže mi před Bohem slíbíš, že mne nezabiješ ani nevydáš do rukou mého pána, zavedu tě k nim."
16 David mu dal své slovo, a tak ho Egypťan zavedl k ležení svého lidu. Amálekovci byli roztroušeni do širokého okolí a právě vesele pili a hodovali na oslavu obrovské kořisti, kterou si přinesli z území Pelištejců a Judejců.
17 David a jeho muži je začali za úsvitu pobíjet a do večera příštího dne je kromě čtyř set mužů, kteří se zachránili útěkem na velbloudech, až do posledního zahubili.
18 18-19 Vítězstvím David získal zpět celou kořist, kterou si Amálekovci odnesli, a do jediné vysvobodil všechny zajaté ženy, děti i starce, včetně svých dvou manželek, takže nikdo nechyběl.
19 ***
20 Shromáždil také veškerá stáda ovcí a skotu. Muži, kteří je pak hnali před ním, říkali: "Tato kořist bude patřit jen Davidovi."
21 Když David s družinou dorazil k Besórské rokli, vyšlo mu vstříc dvě stě mužů, které tam předtím zanechal, neboť byli příliš vyčerpaní, než aby s ním mohli jít dál.
22 David je pozdravil, ale vtom se mezi těmi, kdo jej následovali, ozvali všichni darebáci a ničemové a začali vykřikovat: "Ti, kdo s námi nešli bojovat, nedostanou žádný podíl z kořisti, kterou jsme získali. Každý ať si vezme jen svou ženu a děti a odejde."
23 "Nikoliv bratři," řekl jim však David. "To, co máte, vám dal Hospodin a vy s tím nesmíte takto nakládat. Chránil nás a pomohl nám porazit nepřátele, kteří nás napadli.
24 Myslíte si, že někdo váš návrh podpoří? Podíl toho, kdo zůstal u výstroje, bude stejný jako podíl toho, kdo bojoval. Všichni dostanou stejně."
25 Tuto zásadu pak David v celém Izraeli ustanovil jako zákon, který platí od toho dne až dodnes.
26 Po příchodu do Siklagu David poslal část kořisti získané od Hospodinových nepřátel vůdcům kmene Judovců, svým přátelům, jako dar. Rozeslal jej do těchto měst: Do Bét-elu, Rámotu v Negebu, Jatiru, Aróeru, Sifmótu, Eštemoy, Rákalu, do měst Jerachmeelovců, Kénijců, do Chormy, Bór-ašanu, Ataku, do Chebrónu a ještě jiným lidem, na všech ostatních místech, která David se svými muži navštívil.