Bible

1 Krátce nato zemřel prorok Samuel. Na poslední cestě ho s hlubokým zármut- kem doprovodili všichni Izraelci a pohřbili ho v jeho domovském městě v Rámě. Po této události David odešel do Páranské pouště. 2 V té oblasti žil jeden bohatý muž, který měl na Karmelu rozsáhlé hospodářství. Vlastnil tři tisíce ovcí a tisíc koz. Tou dobou byl právě na Karmelu a stříhal své ovce. 3 Jmenoval se Nábal a jeho žena se jmenovala Abígajil. Byla to moudrá a krásná žena, ale její manžel, který pocházel z Kálebova rodu, byl neústupný a ke všem zlý. 4 4-5 Když se David v poušti doslechl, že Nábal stříhá své ovce, zavolal si deset mladíků a přikázal jim: "Půjdete na Karmel k muži jménem Nábal a mým jménem mu řeknete: 5 *** 6 Buď zdráv! Nechť se daří tobě i tvému domu a všemu, co ti patří. 7 Doneslo se mi, že ti právě nadešel čas stříhání ovcí. Věz, že po celou dobu, kdy tvoji pastevci pobývali s námi na Karmelu, jsme se k nim chovali velmi přátelsky a nezcizili nic z toho, co jim patřilo. 8 Zeptáš-li se jich, jistě ti to potvrdí. Prokaž proto mým mládencům v této době oslav svou přízeň. Daruj jim a svému příteli Davidovi, cokoliv můžeš postrádat." 9 Mládenci se tedy vydali k Nábalovi, předali mu Davidův vzkaz a čekali, jak se zachová. 10 Nábal se však na Davidovy mládence obořil: "Co je vůbec zač - ten váš David? A co si o sobě ten syn nějakého Jišaje vůbec myslí? Kdejaký sluha si dnes uteče od svého pána a já mám na to doplácet? 11 Proč bych měl vzít svůj chléb a vodu nebo dokonce maso, které jsem přichystal pro své střihače, a to jenom proto, abych podporoval nějaké přivandrovalce, které vůbec neznám?" 12 S touto odpovědí se tedy mládenci vydali zpět a všechno Davidovi oznámili. 13 Sotva David jejich zprávu vyslechl, opásal se mečem a také svým mužům přikázal, aby si připravili svou zbroj. Každý si tedy vzal svůj meč a v čele s Davidem vytáhlo na čtyři sta mužů směrem k Nábalovu statku. Zbylých dvě stě mužů David ponechal na místě, aby hlídali tábor. 14 Mezitím však jeden z Nábalových služebníků vyhledal Abígajilu a oznámil jí: "David vyslal z pouště své posly k našemu pánu s pozdravem a přáním pokoje, ale on se na ně osopil a urazil je. 15 Ti muži se k nám přitom po celou dobu, kdy jsme se s nimi setkávali na pastvě, chovali velmi přátelsky, neubližovali nám a nezcizili nic z toho, co nám patří. 16 Naopak nás celý ten čas chránili a ve dne v noci, zatímco my jsme pásli, nad námi bděli. 17 Proto nyní přemýšlej, jak celou situaci nejlépe napravit. Tvůj muž dostal svou tvrdohlavostí a neurvalým chováním do nebezpečí nejenom sám sebe, ale i celou svou rodinu a hospodářství." 18 Abígajil na nic nečekala, vzala dvě stě chlebů, dva měchy vína, maso z pěti ovcí, pytel praženého zrní, sto sušených hroznů, dvě stě pletenců sušených fíků a všechno dala naložit na osly. 19 Jakmile bylo vše připraveno, nařídila Abígajil svým služebníkům, aby jeli napřed, a sama jela za nimi. Svému muži Nábalovi se však o svém počínání ani slůvkem nezmínila. 20 Když na svém oslu míjela horskou roklinu, spatřila, že se k ní z opačné strany blíží David a jeho muži. 21 David si právě sám pro sebe říkal: "Všechna má starost a ochrana, kterou jsem v poušti věnoval Nábalovu majetku, byla zbytečná. Z jeho jmění se mu nic neztratilo, a přesto se mi za dobrou službu a pomoc odvděčil zlem. 22 Ať se mnou Hospodin naloží jak chce, jestli z Nábalova domu zůstane do zítřejšího rána naživu třeba jen jediný z jeho mužů." 23 Sotva Abígajil Davida uviděla, seskočila z osla a poklonila se před ním až k zemi. 24 Padla mu k nohám a řekla: "Můj pane, to já za všechno mohu. Dovol, prosím, abych ti směla všechno vysvětlit a uvést věci na pravou míru. 25 Nevšímej si, prosím, toho neurvalce Nábala. Jeho jednání jen potvrzuje, že se právem jmenuje Hlupák (Nábal). Chová se jako pošetilec. Já sama jsem naneštěstí tvé mládence, které jsi k němu poslal, nepotkala. 26 Avšak nyní, když ti Hospodin zabránil v krveprolití a nedovolil ti vzít pomstu do svých rukou, se upřímně modlím, aby Hospodin sám soudil všechny tvé nepřátele a lidi, kteří ti usilují o život, stejně jako Nábala. 27 Současně mi dovol, abych tobě i tvým mužům věnovala tyto přinesené dary. 28 Odpusť nám, prosím, čeho jsme se proti tobě dopustili. Není pochyb, že Hospodin upevní vládu celého tvého rodu, neboť věrně vedeš jeho boje. Věřím, že celý svůj život budeš usilovat o čistotu a budeš se vyhýbat nepravostem. 29 I kdyby kdokoliv usiloval o tvůj život, Hospodin tě ochrání a bude o tebe pečovat. Život tvých nepřátel se však vytratí jako kámen vymrštěný z praku. 30 30-31 Až pak Hospodin naplní všechna svá zaslíbení, která ti dal, a učiní tě králem Izraele, nebudou tě trápit výčitky svědomí, že jsi vzal spravedlnost do vlastních rukou a dopustil se vraždy. Až tě Hospodin zahrne svou přízní, nezapomeň, prosím, na mne." 31 *** 32 Nato David Abígajile odpověděl: "Děkuji Hospodinu, Bohu Izraele, že mi tě dnes postavil do cesty. 33 Děkuji mu i za tvou moudrost a za to, že jsi mne odvrátila od mého úmyslu vykonat pomstu vlastníma rukama a dopustit se tak krveprolití. 34 Přísahám při životě samotného Hospodina, Boha Izraele, který mi nedovolil, abych ti ublížil, že kdybys mne nyní nepotkala a nezadržela, nedožil by se svítání ani jeden z Nábalových mužů." 35 Potom si David vzal dary, které mu Abígajil přinesla, a dodal: "Klidně a bez obav se vrať domů. Beru na vědomí všechno, co jsi mi řekla, a tvým prosbám vyhovím." 36 Když se Abígajil vrátila domů, její muž Nábal právě pořádal hostinu, jako by byl král. Protože vypil velké množství alkoholu, byl ve značně povznesené náladě, a tak se Abígajil rozhodla, že mu až do úsvitu raději nic neřekne. 37 Když na druhý den ráno Nábal vystřízlivěl, přišla Abígajil za ním a všechno mu oznámila. To, co mu řekla, jej tak zděsilo, že ho postihla mrtvice a celý ochrnul. 38 Asi deset dnů nato jej Hospodin nechal zemřít. 39 Jakmile se o Nábalově smrti doslechl David, pronesl: "Děkuji Hospodinu, že sám vynesl rozsudek nad mužem, který mne ponížil, a že mi zabránil, abych se dopustil zločinu, když bych jej musel potrestat sám. Nábal sklidil plody svého vlastního zlého jednání." Potom David ihned vypravil k Abígajile posly se žádostí, aby se stala jeho ženou. 40 40-41 Když jeho poslové dorazili na Karmel a vyřídili Abígajile, že David se s ní chce oženit, poklonila se jim až k zemi a odpověděla: "Ráda jej pojmu za manžela a budu mu věrnou ženou a pomocnicí." 41 *** 42 Potom se bez váhání připravila na cestu. Vsedla na osla a spolu se svými pěti služkami následovala posly k Davidovi a stala se jeho ženou. 43 David si později vzal jako svou další manželku také Achínoamu z Jizreelu. 44 Jeho ženu Míkal mezitím její otec, král Saul, provdal za Lavišova syna Paltíela, který pocházel z Galímu.