1 Samuel 22
1 Když se David dostal od krále, odešel z Gatu a ukryl se v jeskyni nedalekoAdulámu. Jakmile jeho bratři zjistili, kde se skrývá, přišli a s celou jeho rodinou se k němu připojili.
2 Netrvalo dlouho a přibyli k nim další. Shromáždili se k němu lidé, kteří se ocitli v nesnázích nebo v dluzích a také všichni, kteří prožívali nějaké trampoty. Celkem se k němu připojilo asi čtyři sta mužů a David se stal jejich velitelem.
3 Odtud se David vypravil do Mispy na území Moábu a obrátil se na moábského krále s prosbou: "Vezmi k sobě, prosím, na čas mého otce a matku, dokud se nedozvím, co se mnou Hospodin dále zamýšlí."
4 Moábský král mu vyhověl a staral se o jeho rodinu po celou dobu, kdy se David skrýval v jeskyni.
5 Jednoho dne Hospodin Davidovi prostřednictvím proroka Gáda oznámil, aby opustil skalní úkryt a vydal se do judské země. David ho tedy uposlechl a odešel do lesa Cheretu.
6 Zpráva o jeho příchodu do Judeje se brzy donesla až k Saulovi. Zastihla ho v Gibeji, právě když s kopím v ruce seděl na kopci pod tamaryškem, obklopen svými úředníky a poradci.
7 Když zprávu vyslechl, obrátil se na všechny přítomné: "Teď mě dobře poslouchejte, Benjamínovci! Slíbil vám snad Jišajův syn pole a vinice? Řekl, že vás jmenuje veliteli svých armád?
8 Čím vás podplatil, že jste se všichni postavili proti mně? Nenašel se vůbec nikdo, kdo by mi oznámil, že dokonce můj syn se s Davidem spolčil! Všichni mlčíte a nikoho z vás nezajímá, že možná i dnes ho můj vlastní syn podněcuje, aby si počkal na vhodnou příležitost a mě odstranil!"
9 Na to se ozval Edómec Dóeg, který tam byl také přítomen: "Když jsem byl v Nóbu, přišel David k Achítúbovu synovi, knězi Achímelekovi.
10 Achímelek kvůli Davidovi rozmlouval s Hospodinem a potom mu dal jídlo na cestu a meč Pelištejce Goliáše."
11 Král dal tedy bez váhání předvolat kněze Achímeleka, celou jeho rodinu i všechny ostatní kněze z Nóbu.
12 12-13 Když se všichni dostavili, Saul se na Achímeleka obořil: "Proč jsi mne zradil a spojil ses proti mně s Jišajovým synem? Dal jsi mu chléb a meč a rozmlouval jsi kvůli němu s Hospodinem. Jistě proto, aby se proti mně postavil a při nejbližší příležitosti mě zabil!"
13 ***
14 "Ale pane," odvětil Saulovi Achímelek. "Jen těžko mezi svými služebníky najdeš někoho, kdo je ti věrnější než David. Je vzorným královským zetěm, velitelem tvé osobní stráže a všichni ostatní tvoji poddaní si ho hluboce váží.
15 Myslíš snad, že tenkrát jsem o Davidovi s Hospodinem rozmlouval poprvé? Ovšem, že ne! Neobviňuj proto prosím ani mě, ani žádného příslušníka mé rodiny. O žádném spiknutí opravdu nevím a s touto záležitostí nemám vůbec nic společného."
16 Král však Achímelekova slova nevnímal: "Ty i celá tvá rodina zahynete!"
17 Potom se obrátil ke svým strážcům a poručil jim: "Jděte a do posledního zabijte Hospodinovy kněze. Všichni se spojili s Davidem! Věděli, že přede mnou prchá, a přesto mi to nikdo z nich neoznámil." Královi strážci však neuposlechli a odmítli kněze usmrtit.
18 Král tedy nařídil Dóegovi: "Jdi tedy ty a všechny kněze pobij!" Edómec Dóeg neváhal a Saulův rozkaz splnil. Toho dne se svou družinou zavraždil celkem osmdesát pět kněží.
19 Potom vtrhl do Nóbu, kde kněží bydleli, a všechno živé v tom městě vyhladil. Zabíjel muže i ženy, nešetřil děti ani kojence a dokonce zahubil i všechna zvířata od býků až po ovce.
20 20-21 Z celého města se zachránil pouze Achímelekův syn Ebjátar, který uprchl k Davidovi a oznámil mu, že Saul dal zavraždit všechny Hospodinovy kněze.
21 ***
22 "Já jsem to tušil!" prohlásil David, když se to dozvěděl. "Tenkrát v Nóbu mi bylo jasné, že mě ten Edómec Dóeg dříve nebo později prozradí Saulovi. Nyní jsem tedy zodpovědný za smrt tvého otce i celé tvé rodiny.
23 Zůstaň proto se mnou, abych tě mohl chránit. Ničeho se neboj, protože ten, kdo by ti chtěl ublížit, by nejprve musel zabít mne!"