1 Kings 22
1 1-2 Mezi Aramejci a Izraelem již třetí rok panoval mír, a tak se judský král Jóšafat vypravil za králem Izraele.
2 ***
3 Když si promluvili, izraelský král Achab řekl svým služebníkům: "Uvědomujete si, že Rámot v Gileádu patří Izraelcům, a přesto jsme dosud nic nepodnikli, abychom ho Aramejskému králi vzali?"
4 Potom se obrátil na Jóšafata a zeptal se ho: "Půjdeš se mnou do boje o Rámot v Gileádu?" Nato Jóšafat izraelskému králi odpověděl: "Jsem s tebou zajedno a dám ti k dispozici všechny své vojáky i koně."
5 Potom však dodal: "Nejprve se však zeptej na radu Hospodina."
6 Achab tedy nechal shromáždit na čtyři sta svých proroků a zeptal se jich, zda se má do boje o Rámot v Gileádu pustit, nebo raději s bojem nezačínat. "Jen klidně jdi," jednohlasně odpověděli proroci. "Hospodin ti pomůže k vítězství."
7 Jóšafat se však zeptal: "Měli bychom se otázat nějakého skutečného Hospodinova proroka. Cožpak tu už žádný není?"
8 Nato izraelský král Jóšafatovi odvětil: "Jeden muž, jehož prostřednictvím bychom mohli hovořit s Hospodinem, tady ještě je, ale já ho nenávidím, protože mi nikdy nepřináší dobré zprávy, ale jen samé zlo. Je to Jimlův syn Míkajáš." Když to Jóšafat slyšel, namítl: "Tak bys mluvit neměl."
9 Achab tedy poručil jednomu ze svých služebníků, aby Jimlova syna Míkajáše ihned přivedl.
10 Izraelský král Achab i judský král Jóšafat tenkrát seděli oděni v královských šatech každý na svém trůnu a poslouchali předpovědi proroků na prostranství před hlavní bránou do Samaří, které obvykle sloužilo jako mlat.
11 Jeden z proroků, Kenaanův syn Sidkijáš zhotovil dokonce železné rohy a pod rouškou Hospodinova jména prohlásil: "Budeš s Aramejci bojovat, jako kdybys měl železné rohy, a úplně je zničíš."
12 Všichni ostatní proroci hovořili úplně stejně a nabádali izraelského krále Achaba, aby si Rámot v Gileádu vybojoval. Slibovali mu jisté vítězství a tvrdili, že Hospodin se o to postará.
13 Mezitím králův služebník nalezl Míkajáše a řekl mu: "Všichni ostatní proroci jednohlasně předpovídají králi úspěch, tak si dávej pozor na to, co říkáš, a mluv stejně příznivě jako oni."
14 Míkajáš ale namítl: "Přísahám při samotném Bohu, že oznámím králi jenom to, co mi řekne Hospodin."
15 Když dorazili na místo, král se Míkajáše zeptal: "Míkajáši, máme se pustit do války o Rámot v Gileádu, nebo snad máme od našich záměrů ustoupit?" Nato Míkajáš s předstíranou vážností odpověděl: "Jen jdi a bojuj. Vždyť jsi slyšel, že ti Hospodin pomůže zvítězit."
16 Král Achab se však na Míkajáše rozkřikl: "Kolikrát ti mám ještě opakovat, abys mi jako Hospodinův prorok neříkal nic jiného než čistou pravdu!"
17 Nato Míkajáš přednesl následující poselství: "Viděl jsem všechny Izraelce, jak rozptýleni bloudí po horách jako ovce, které opustil jejich pastýř. Hospodin jim vzkazuje: Když zůstali bez pánů, ať se v klidu všichni vrátí do svých domovů."
18 "Vidíš," řekl izraelský král Achab Jóšafatovi. "Neříkal jsem ti snad, že mi tento prorok nepřinese nikdy nic dobrého, ale jen samé špatné zprávy?"
19 Míkajáš však pokračoval a řekl: "Viděl jsem Hospodina, jak sedí na trůně a po jeho pravici i levici stáli obyvatelé nebes.
20 Potom jsem slyšel, jak se Hospodin otázal:,Kdo zláká Achaba, aby zaútočil na Rámot v Gileádu a přišel v boji o život?' Každý navrhoval něco jiného,
21 ale nakonec před Hospodina předstoupil jakýsi duch a prohlásil:,Já Achaba zlákám.'
22 'A jak to uděláš?' zeptal se Hospodin.,Půjdu a všem Achabovým prorokům vložím do úst lživá proroctví,' odvětil duch.,Vím, že uspěješ a krále Achaba zlákáš,' odpověděl Hospodin.,Jdi a pusť se do toho.'
23 Hospodin tak nyní prostřednictvím tohoto ducha vložil všem tvým prorokům do úst lživé předpovědi a chystá na tebe pohromu."
24 Sotva Míkajáš domluvil, přistoupil k němu Kenaanův syn Sidkijáš, uhodil ho do tváře a řekl: "Chceš mi snad namluvit, že Hospodinův duch mě opustil a promlouvá teď k tobě a ne ke mně?"
25 Nato Míkajáš odpověděl: "Až se budeš muset ukrýt někde v zapadlém koutě nějakého domu, poznáš to sám."
26 26-27 To už se však do hovoru vložil také izraelský král Achab a poručil: "Odveďte Míkajáše k správci města Ámonovi a mému synu Jóašovi a vzkažte jim, aby ho na můj rozkaz vsadili do vězení a nedávali mu nic víc než chléb a vodu, dokud se bezpečně nevrátím z válečného tažení."
27 ***
28 Míkajáš se však ozval a prohlásil: "Jestliže se ještě někdy vrátíš, králi, pak poselství, které jsem ti oznámil, nebylo od Hospodina." Nakonec se ještě obrátil k lidem a zvolal: "Všichni si dobře zapamatujte má slova!"
29 Izraelský král Achab a judský král Jóšafat se tedy rozhodli, že proti Rámotu v Gileádu zaútočí.
30 Než vyrazili, Achab navrhl Jóšafatovi: "Pojedu do boje v přestrojení, ale ty si ponechej svůj královský šat." Jak řekl, tak také udělal a vyjel do bitvy v převleku.
31 Aramejský král mezitím nařídil svým dvaatřiceti velitelům oddílů válečných vozů, aby se nezdržovali bojem s izraelskými vojáky ani veliteli, ale zaútočili rovnou na samotného krále Achaba.
32 Když se strhla bitva a velitelé aramejských oddílů válečných vozů spatřili Jóšafata, byli přesvědčeni, že je to izraelský král a zaútočili na něj. Jakmile však Jóšafat vydal válečný pokřik,
33 poznali svůj omyl a stáhli se zpět.
34 Vtom však jeden z aramejských vojáků vystřelil ze svého luku jen tak bez cíle a jeho šíp si našel skulinu zrovna v brnění přestrojeného izraelského krále Achaba. Zraněný král ihned nařídil svému vozatajovi, aby obrátil vůz a ujel s ním z bojiště.
35 Bitva trvala celý den a král Achab obklopený Aramejci musel zůstat ve voze. Z jeho rány však stále vytékala krev, takže do večera vykrvácel a zemřel.
36 Když se slunce nachýlilo k západu, rozlehl se nad bojištěm pokřik vyzývající bojovníky, aby se rozprchli do svých měst a domovů.
37 Mrtvého krále pak převezli do Samaří a tam ho pohřbili.
38 Když umývali jeho zakrvácený válečný vůz v samařském rybníku, kam se chodívaly mýt prostitutky, přiběhli psi a olizovali jeho krev, jak předpověděl Hospodin.
39 O dalších událostech z doby Achabovy vlády, o paláci, který dal postavit a vyzdobit slonovinou, a také o ostatních městech, která dal opevnit, se píše v kronice izraelských králů.
40 Po smrti krále Achaba stanul v čele izraelského království jeho syn Achazjáš.
41 41-42 Král Jóšafat, syn krále Ásy a Šilchího dcery Azúby, nastoupil na judský trůn ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba. Když začal panovat, bylo mu třicet pět let a vládl v Jeruzalémě celkem dvacet pět let.
42 ***
43 43-47 Jóšafat ve všem jednal stejně jako jeho otec Ása a přesně podle jeho vzoru respektoval spravedlnost a dbal na dodržování Hospodinova zákona. Král Jóšafat zbavil Judsko všech vyznavačů posvátné rituální prostituce, kteří ještě zůstali v zemi z doby jeho otce Ásy. Ovšem ani za vlády Jóšafata Izraelci nezrušili posvátná místa na vrcholcích kopců a dál na přinášeli své oběti a pálili kadidlo. Po celou dobu Jóšafatovy vlády panoval mezi Izraelem a Judskem mír. Ostatní události z doby krále Jóšafata, jeho úspěchy a válečné výpravy popisuje kronika judských králů.
44 ***
45 ***
46 ***
47 ***
48 Edóm tenkrát neměl žádného krále a jeho území spravoval pouze správce království.
49 Jóšafat nechal vystavět flotilu zámořských obchodních lodí a vyslal je do Ofíru pro zlato. Jeho lodě však nikdy nevypluly na širé moře, neboť ztroskotaly už v Esjón-geberu.
50 Když se to dozvěděl Achabův syn Achazjáš, navrhl Jóšafatovi, aby vyslali na moře společnou posádku, Jóšafat však jeho nabídku odmítl.
51 Když za nějaký čas Jóšafat zemřel, pohřbili ho k jeho předkům v Městě Davidově a následníkem trůnu se stal jeho syn Jóram.
52 Achabův syn Achazjáš usedl na izraelský trůn v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata a stál v čele Izraele dva roky.
53 Byl však Hospodinu trnem v oku, neboť jednal stejně zle jako jeho otec Achab a matka Jezábel. Kráčel tak ve šlépějích svého předchůdce, Nebatova syna, krále Jarobeáma, který svedl k nepravostem všechny Izraelce.
54 Achazjáš uctíval falešného boha Baala a podněcoval hněv Hospodina, Boha Izraele, stejně jako to dělával jeho otec Achab. 1 40