1 Kings 18
1 Když pomalu ubíhal třetí rok od doby, co v celé zemi nezapršelo, Hospodin řekl Elijášovi: "Jdi a oznam Achabovi, že svlažím zemi deštěm."
2 Elijáš uposlechl a vydal se za Achabem.
3 3-4 Tenkrát sloužil u Achaba jako správce jeho paláce člověk jménem Obadjáš. Obadjáš ctil a miloval Hospodina a v době, kdy se královna Jezábel snažila vyhladit Hospodinovy proroky, dokonce sto těchto Božích služebníků ukryl ve dvou jeskyních. Do každé jeskyně schoval padesát proroků a zásoboval je potravinami a vodou. Mezitím však už celé Samaří postihl krutý hladomor.
4 ***
5 Achab si proto jednoho dne Obadjáše, zavolal a řekl mu: "Projdi celou zemí a podívej se ke všem pramenům a do všech údolí. Snad se nám podaří najít nějakou trávu, kterou nakrmíme naše koně a mezky, abychom je udrželi naživu a nemuseli žádné z nich utrácet."
6 Potom si Achab s Obadjášem rozdělili území na dvě poloviny a každý z nich se vydal hledat jedním směrem.
7 Cestou Obadjáš potkal Elijáše, a když ho poznal, padl před ním na zem a zvolal: "Jsi to opravdu ty, Elijáši?"
8 "Ano, jsem to já," odpověděl Elijáš. "Jdi a oznam svému králi, že ses potkal s Elijášem."
9 "Co jsem komu udělal?" zabědoval Obadjáš. "Jenom to ne, vždyť Achab mě dá popravit, sotva se to dozví!
10 Přísahám při samotném Hospodinu, tvém Bohu, že není na zemi národ či království, kam by můj panovník nevyslal své služebníky, aby tě našli. Obyvatelé každého národa i království museli odpřísáhnout, žes v jejich zemi nebyl.
11 A ty mi teď říkáš, abych jen tak přišel za svým panovníkem a oznámil mu, že Elijáš je na světě?
12 Kdo ví, kam tě Hospodinův duch odnese, až tě zase opustím, a kdyby tě pak Achab nenašel, zaplatil bych za to životem. Vždyť víš, že už od mládí jsem věrný jen a jen Hospodinu.
13 Cožpak jsi neslyšel, že v době, kdy Jezábel vyvražďovala Hospodinovy proroky, ukryl jsem sto těchto Božích služebníků po padesáti ve dvou jeskyní a opatřoval je potravinami a vodou?
14 A teď mám jít a oznámit svému panovníkovi, že Elijáš se našel? Vždyť mě na místě zabije!"
15 Elijáš však odvětil: "Přísahám před samotným všemohoucím Hospodinem, kterému sloužím, že se tvému panovníku ukážu ještě dnes."
16 Obadjáš tedy vyhledal Achaba, a když mu oznámil, s kým se potkal, vydal se Achab Elijášovi naproti.
17 Sotva ho spatřil, rozkřikl se na něj: "Jsi to opravdu ty, který jsi přivedl Izrael do neštěstí?"
18 Nato však Elijáš odpověděl: "Ne já, ale ty a tvá rodina jste přivedli Izrael na pokraj zkázy. Opustili jste Hospodinova přikázání a uctíváte falešné bohy.
19 Nyní však dej shromáždit všechny Izraelce na hoře Karmelu a nechej tam nastoupit čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků bohyně Ašéry, které živí u svého stolu tvá manželka Jezábel."
20 Achab udělal, co mu Elijáš nařídil a shromáždil všechny Izraelce spolu s falešnými proroky na horu Karmel.
21 Elijáš pak předstoupil před Izraelce a zvolal: "Jak dlouho ještě budete hrát dvojí hru? Je-li Hospodin pravý Bůh, potom jděte za ním. Ale věříte-li Baalovi, pak následujte jeho!" Izraelci však na to nijak neodpověděli,
22 a proto Elijáš pokračoval: "Jsem tady jako jediný prorok, který zůstal věrný Hospodinu, a proti mně stojí čtyři sta padesát Baalových proroků.
23 Přiveďte nám dva býky. Ať si pak Baalovi proroci jednoho býka vyberou, rozsekají ho na kusy a vloží na nezapálenou hranici dříví. Já udělám s druhým býkem totéž a dřevo rovněž nezapálím.
24 Vy si pak přizvete na pomoc svého boha a já budu prosit Hospodina. Ten z bohů, který sešle oheň a spálí připravenou oběť, je opravdovým a pravým Bohem." Když Izraelci tento návrh jednohlasně schválili,
25 Elijáš se obrátil na Baalovy proroky a vybídl je: "Vyberte si jednoho býka a připravte všechno tak, jak jsem vám řekl. Je vás víc, dám vám přednost. Potom proste vašeho boha o zásah, oheň však nezapalujte!"
26 Baalovi proroci tedy připravili vybraného býka a od časného rána až do poledních hodin vzývali svého boha Baala a dožadovali se jeho odpovědi. Žádné odpovědi se však nedočkali a nepomohlo jim, ani když křepčili a tančili okolo oltáře, který si postavili.
27 V poledne si je Elijáš začal dobírat a vybízel je: "Křičte hlasitěji! Vždyť Baal je určitě ten pravý bůh. Možná se zamyslel nebo si musel odskočit. Třeba někam odcestoval nebo spí a musíte ho nejprve probudit."
28 Baalovi proroci tedy ječeli co jim síly stačily a ještě se podle svého zvyku drásali zbraněmi a ostrými předměty až jim proudem tekla krev.
29 Ve svých nesmyslných rituálech pokračovali až do pozdního odpoledne, ale žádné odpovědi se nedočkali. Svým vykřikováním nevzbudili u Baala sebemenší pozornost.
30 Když své marné úsilí Baalovi proroci vzdali, vyzval Elijáš Izraelce, aby přistoupili blíže, a před jejich zraky opravil pobořený Hospodinův oltář.
31 Vybral si dvanáct kamenů, které měly symbolizovat dvanáct izraelských rodů - potomků praotce Jákoba, kterého sám Hospodin nazval Izraelem, a vybudoval z nich Hospodinu oltář.
32 Kolem oltáře pak vyhloubil strouhu, která vymezovala dostatečně velký obětní prostor.
33 Naskládal na oltář dřevo, rozsekal býka na kusy a položil je na dřevo. Potom nařídil Izraelcům, aby přinesli čtyři velké džbány vody a vylili ji na oběť a dřevo.
34 Když to udělali, požádal je, aby to zopakovali ještě jednou a pak ještě potřetí.
35 Všechno na oltáři i kolem něj tak bylo úplně promáčené a voda dokonce naplnila i celou strouhu kolem oltáře.
36 Když nastal čas večerní oběti, prorok Elijáš přistoupil k oltáři a začal se modlit: "Hospodine, Bože našich předků, Abrahama, Izáka a Jákoba, ať dnes každý pozná, že ty jediný jsi pravý Bůh Izraele a že já, tvůj služebník konám všechno podle tvého nařízení.
37 Projev svoji moc Hospodine, aby tito lidé pochopili, že jsi skutečný Bůh a chceš, aby k tobě opět našli cestu a důvěřovali ti."
38 Sotva Elijáš domluvil, Hospodin nechal sestoupit oheň a spálil nejen oběť, ale také dřevo, kameny, hlínu a vysušil všechnu vodu ve strouze.
39 Když to Izraelci uviděli, padli k zemi a volali: "Jen Hospodin je pravý Bůh! Jedině Hospodin je Bohem!"
40 Elijáš jim však poručil, aby ihned pochytali všechny Baalovy proroky a nenechali uprchnout ani jediného. Když se jich Izraelci chopili, Elijáš nechal všechny proroky odvést do Kíšonského údolí a tam je dal až do posledního popravit.
41 Potom se Elijáš obrátil k Achabovi a vyzval ho: "Raduj se a hoduj, neboť už slyším dunění vydatného deště!"
42 Zatímco tedy Achab odešel, aby hodoval, Elijáš vystoupil až na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a schoval si hlavu mezi kolena.
43 Potom nařídil svému služebníku, aby se šel podívat směrem k moři. Služebník uposlechl, a když se vrátil, odpověděl: "Nic tam nevidím."
44 Elijáš ho celkem sedmkrát poslal zpět a teprve posedmé přišel služebník se zprávou: "Z moře vystupuje nepatrný obláček malý jako lidská dlaň." Nato Elijáš řekl: "Pospěš si tedy a vyřiď Achabovi, ať okamžitě zapřáhne koně do vozu a ujíždí, než ho zastihne prudký déšť."
45 A opravdu zatímco Achab ujížděl ve voze do Jizreelu, celé nebe potemnělo a zatáhlo se těžkými mraky, zvedl se vítr a začalo hustě pršet.
46 Elijáš, kterého Hospodin obdařil svou mocí, si však podkasal svůj plášť a celou cestu až do Jizreelu běžel před Achabovým spřežením.