1 Kings 1
1 1-2 Jak čas plynul, král David dosáhl úctyhodného věku a dolehly na něj neduhy stáří. Zdraví mu přestávalo sloužit a byla mu stále zima. Když nepomáhaly ani teplé přikrývky, jeho služebníci mu navrhli: "Dovol nám, králi, abychom pro tebe našli nějakou mladou dívku, která by o tebe pečovala. Bude rovněž léhávat po tvém boku a zahřívat tě vlastním tělem."
2 ***
3 Prohledali tedy celý Izrael, až konečně našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
4 Tato překrásná dívka pak o Davida pečovala a sloužila mu, ale král s ní vzhledem ke svému věku a chatrnému zdraví nikdy nenavázal intimní vztah.
5 5-6 Chagítin syn Adónijáš využil vzniklou situaci, počal si činit nároky na trůn a počínal si při tom velice sebevědomě. Aby na sebe ještě více upozornil, najal si padesát mužů, kteří běhali před jeho spřežením. Svým vystupováním i zevnějškem připomínal Abšalóma, narodil se však o něco později než on. David neměl na výchovu Adónijáše mnoho času a nikdy mu nic nezakazoval ani ho nijak nenapomínal.
6 ***
7 Adónijáš také získal na svou stranu Serújina syna, velitele královské armády, Jóaba a kněze Ebjátara a udělal z nich své spojence.
8 Nepodařilo se mu však naklonit si kněze Sádoka, Jójadova syna Benajáše ani proroka Nátana, Šimeího, Reího a královy udatné válečníky, kteří Davidovi zůstali věrni.
9 Adónijáš uspořádal u kamene Zócheletu, nedaleko pramene Rogelu, okázalou obětní hostinu a sezval na ni všechny svoje přívržence, členy rodiny i další významné judské muže z královského dvora.
10 Nepozval však proroka Nátana, Benajáše, královy udatné válečníky ani svého bratra Šalomouna.
11 Když se o tom doslechl prorok Nátan, zeptal se Šalomounovy matky Bat-šeby: "Cožpak ty ještě nevíš, že Chagítin syn Adónijáš se bez vědomí našeho panovníka Davida nechal provolat za krále?
12 Chci vám pomoci, a proto ti poradím, jak můžeš sobě i svému synu Šalomounovi zachránit život.
13 Navštiv krále Davida a řekni mu:,Můj pane a králi, vzpomínáš si ještě, co jsi mi jako své věrné služebnici slíbil? Přísahal jsi, že postoupíš svůj královský trůn a vládu nad zemí mému synu Šalomounovi; tak proč se nyní stal králem Adónijáš?'
14 V době, kdy budeš hovořit s králem," pokračoval Nátan, "přijdu do paláce také já a postavím se ve všem na tvoji stranu."
15 15-16 Bat-šeba Nátana uposlechla a vydala se ke králi. Protože David byl již skutečně starý, vstoupila Bat-šeba až do jeho ložnice, kde o něj pečovala Šúnemanka Abíšag, poklekla před ním a poklonila se až k zemi. "Jaká prosba tě ke mně přivádí?" zeptal se král.
16 ***
17 Nato Bat-šeba odpověděla: "Můj Pane, ty sám jsi mi jako své věrné služebnici přísahal při samotném Hospodinu, svém Bohu, že můj syn Šalomoun se stane královským následníkem a usedne na trůn.
18 Nyní se však, můj pane, za tvými zády, aniž bys cokoliv tušil, prohlásil za krále tvůj syn Adónijáš.
19 Připravil obětní hostinu a porazil pro ni mnoho dobytka, vykrmených býčků a ovcí. Pozval na ni všechny tvé syny, kněze Ebjátara a také velitele královské armády, Jóaba. Tvého oddaného syna Šalomouna však nepozval.
20 Můj pane a králi, všichni Izraelci teď s napětím čekají na tvé rozhodnutí, aby se dozvěděli, kdo po tobě dosedne na královský trůn.
21 Jestliže zemřeš dříve, než rozhodneš, Adónijáš naloží se mnou i s mým synem Šalomounem hůře než se zločinci."
22 22-23 Zatímco Bat-šeba ještě hovořila s králem, dorazil do paláce prorok Nátan a nechal svůj příchod ohlásit u krále. Když ho král přijal, Nátan se mu poklonil až k zemi
23 ***
24 a řekl: "Můj pane a králi, ustanovil jsi snad svým nástupcem a dědicem královského trůnu svého syna Adónijáše?
25 Adónijáš dnes totiž nechal porazit mnoho kusů dobytka, vykrmených býčků a ovcí a uspořádal obětní hostinu, na kterou pozval všechny tvé královské syny, velitele tvého vojska a kněze Ebjátara. Právě teď spolu s ním jedí, popíjejí a provolávají mu slávu:,Ať žije král Adónijáš!'
26 Mě, kněze Sádoka, Jójadova syna Benajáše ani tvého věrného syna Šalomouna však Adónijáš nepozval.
27 Opravdu ses, králi, rozhodl jmenovat svého následníka trůnu, aniž bys na to své věrné služebníky jakkoliv upozornil?"
28 28-30 Když Nátan domluvil, dal si král David znovu předvolat Bat-šebu, a když předstoupila, pronesl tuto slavnostní přísahu: "Přísahám při samotném Bohu, který mě vysvobodil ze všech nesnází, že dnes splním, co jsem ti ve jménu téhož Hospodina, Boha Izraele, slíbil. Tvůj syn Šalomoun se stane mým následníkem a namísto mne usedne na královský trůn."
29 ***
30 ***
31 Sotva to Bat-šeba uslyšela, vrhla se před králem na kolena, poklonila se tváří až k zemi a zvolala: "Ať navěky žije můj pán, král David!"
32 Potom si král nechal předvolat kněze Sádoka, proroka Nátana a Jójadova syna Benajáše, a když se k němu dostavili,
33 nařídil jim: "Vezměte si mé služebníky, posaďte mého syna Šalomouna na mou mezkyni a odvezte ho do údolí potoka Gichónu.
34 Tam ho pak kněz Sádok a prorok Nátan slavnostně pomazají a ustanoví králem Izraele. Necháte při tom troubit na polnice a provoláte novému králi Šalomounovi slávu.
35 Potom se s ním vrátíte zpět do paláce, aby se namísto mě posadil na královský trůn a ujal se vlády. Ustanovil jsem ho panovníkem Izraele i Judska."
36 Nato se ozval Jójadův syn Benajáš a řekl králi: "Všechno vykonáme přesně tak, jak říkáš. Tvá slova jsou pro nás jako slova Hospodina, tvého Boha.
37 Vždyť Hospodin vždy při tobě stál, králi, a chceme, aby stejně tak byl i s tvým synem Šalomounem a rozšířil jeho vliv až za hranice tvého království!"
38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Jójadův syn Benajáš, Keretejci a Peletejci tedy společně opustili palác, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a odvezli ho k prameni Gichónu.
39 39-40 Kněz Sádok tam vzal roh s posvátným olejem ze svatyně, pomazal jím Šalomouna a prohlásil ho za krále. Nato se rozezněly fanfáry polnic a lidé začali skandovat: "Ať žije král Šalomoun!" Když Šalomoun vystupoval z údolí, všichni lidé ho následovali, hráli na flétny a nesmírně se radovali, až se otřásala i sama země.
40 ***
41 Hluk jejich veselí se donesl také k Adónijášovi a jeho hostům, kteří právě končili svou hostinu. Když Jóab zaslechl zvuk polnice, zeptal se: "Co znamená všechen ten povyk ve městě?"
42 Ještě ani nedomluvil, když přiběhl syn kněze Ebjátara, Jónatan. "Pojď mezi nás," přivítal ho Adónijáš, "muž vážený jako ty musí jistě přinášet dobré zprávy!"
43 "Tak to se mýlíš," odpověděl Jónatan. "Náš panovník, král David právě jmenoval královským následníkem svého syna Šalomouna.
44 44-45 Podle Davidova nařízení kněz Sádok, prorok Nátan, Jójadův syn Benajáš, Keretejci a Peletejci posadili Šalomouna na královu mezkyni, odvezli ho k prameni Gichónu a tam ho kněz Sádok a prorok Nátan pomazali za krále. Odtud se pak v doprovodu Izraelců vydali s jásáním zpět do města. To, co teď z jeho zdí doléhá až k tvému sluchu, je jejich veselí, neboť
45 ***
46 Šalomoun již dosedl na trůn a ujal se vlády.
47 47-48 Královští služebníci přišli rovněž blahopřát jeho otci, králi Davidovi a popřáli mu, aby Bůh proslavil jméno a vládu krále Šalomouna ještě více než jeho trůn. Král David se potom na své posteli s úctou poklonil a řekl:,Chvalte Hospodina, Boha Izraele, který mi dnes dovolil na vlastní oči spatřit následníka na mém trůnu.'"
48 ***
49 Sotva Jónatan domluvil, všichni Adónijášovi hosté se vyděsili a rozprchli se do svých domovů.
50 Protože také Adónijáš dostal z krále Šalomouna strach, uchýlil se do azylu svatyně a uchopil se rohů obětního oltáře.
51 Netrvalo dlouho a služebníci přišli za Šalomounem se zprávou: "Králi, tvůj bratr Adónijáš z tebe dostal strach, drží se rohů oltáře a prosí, abys mu ještě dnes jako král přísahal, že ho nenecháš usmrtit."
52 "Prokáže-li, že je toho hoden," odvětil Šalomoun, "nikdo mu nezkřiví ani jeden jediný vlas. Pokud však jeho úmysly nejsou čisté, zemře."
53 Po těchto slovech král Šalomoun poslal své služebníky ke svatyni, aby přivedli Adónijáše do paláce. Když Adónijáš předstoupil před krále, poklonil se mu a Šalomoun ho nechal pokojně odejít domů.