1 Chronicles 19
1 Krátce nato zemřel král Amónců Náchaš a na trůn nastoupil jeho syn Chanún.
2 Jakmile se to David dozvěděl, rozhodl se, že Chanúnovi projeví svou přízeň a náklonnost, protože jeho otec Náchaš s ním vždy udržoval přátelské vztahy. Vypravil proto posly, aby Chanúnovi vyjádřili hlubokou soustrast nad úmrtím jeho otce.
3 Sotva však Davidovi poslové dorazili ke králi, amónští velitelé Chanúnovi řekli: "Skutečně věříš, že David k tobě vypravil své posly jen proto, aby uctil památku tvého otce? Nepřišli spíše obhlédnout situaci, aby mohli napadnout a zničit naši zemi?"
4 Chanún, kterého jejich slova přesvědčila, se tedy Davidových mužů zmocnil, každému z nich nechal oholit vousy, odříznout polovinu roucha až k rozkroku a polonahé je vyhnal ze své země.
5 Muži odešli, ale sotva se David dozvěděl, jak král Chanún jeho posly ponížil, vyslal jim naproti služebníky se vzkazem, aby se zatím nevraceli do Jeruzaléma, ale zůstali v Jerichu, dokud jim vousy opět nedorostou.
6 6-7 Když si Amónci uvědomili, jak proti sobě Davida popudili, Chanún a jeho velitelé si za třicet čtyři tun stříbra najali od Aramejců z Dvojříčí, z Maaky a ze Sóby třicet dva tisíc válečných vozů i s jezdci. Navíc se k nim připojil také král Maaky se svými oddíly a utábořil se nedaleko Médeby. Všichni Amónci se potom shromáždili ze svých měst a připravili se k boji.
7 ***
8 Jakmile se o tom doslechl David, neváhal a zmobilizoval celé své vojsko v čele s Jóabem.
9 Zanedlouho Amónci vytáhli a seřadili se do bojového útvaru před branami svého města, zatímco králové s najatými vojsky se shromáždili na bitevním poli.
10 Když Jóab viděl, že ho nepřátelé sevřeli ze dvou stran, vybral elitní izraelské oddíly a postavil se s nimi proti Aramejcům.
11 Velení nad ostatními vojáky svěřil do rukou svého bratra Abíšaje, který se svým vojskem čelil náporu Amónců.
12 Potom svému bratrovi řekl: "Získají-li Aramejci nade mnou převahu, přijď mi na pomoc. Stejně tak já, budou-li nad tebou Amónci vítězit, přijdu na pomoc tobě.
13 Musíme do boje vložit veškerou svou sílu a odvahu. Vždyť bojujeme za svůj národ a města našeho Boha. Ať Hospodin rozhodne, jak sám uzná za vhodné."
14 Po těchto slovech vyrazil Jóab a jeho oddíly proti Aramejcům a ti se před ním dali na útěk.
15 Když Amónci spatřili, že Aramejci utíkají, také oni se dali před jeho bratrem Abíšajem na ústup a stáhli se do města. Když bylo po všem, Jóab se vrátil s vítěznou armádou do Jeruzaléma.
16 Aramejci se však se svou porážkou nesmířili, znovu vypravili své posly a spojili se s Aramejci, kteří sídlili za řekou Eufratem. Do čela tohoto nového vojska se postavil velitel Hadad-ezerovy armády Šófak.
17 David se však o přípravách Aramejců opět okamžitě dozvěděl a povolal do zbraně celý Izrael. Překročil pak se svou armádou Jordán a postavil se proti vojsku svých nepřátel. Sotva David seřadil své jednotky k boji, Aramejci proti němu zaútočili.
18 Izraelci však brzy získali převahu a Aramejci se před nimi dali na útěk. Davidovi muži pak při pronásledování pobili sedm tisíc posádek k vozům, čtyřicet tisíc pěšáků a v boji zabili také jejich velitele Šófaka.
19 Když Hadad-ezerovi spojenci viděli, jak zdrcující porážku jim Izrael připravil, uzavřeli s Davidem mír a podrobili se mu jako služebníci. Od té doby se už Aramejci báli Amóncům pomáhat.