1Potom jsem spatřil jiného anděla sestupovat z nebe; měl velkou moc a jeho slávou se ozářila země.
2A zvolal přemocně znějícím hlasem: „Padl, padl ten velký Babylon a stal se příbytkem démonů a vězením kdejakého nečistého ducha a vězením kdejakého nečistého a odporného ptáka,
3protože z vína jeho vášnivého smilství se napily všechny národy, králové země s ním smilnili a obchodníci země zbohatli z přemíry jeho rozkošnictví.“
4I uslyšel jsem jiný hlas z nebe: „Vyjděte z něho, můj lide, abyste nebyli účastní jeho hříchů a nedostalo se vám z jeho ran.
5Neboť jeho hříchy se navršily až do nebe a Bůh si vzpomněl na jeho nespravedlnosti.
6Oplaťte mu podle toho, jak on dával, splaťte mu dvojnásobek jeho skutků! Do číše, kterou naléval, nalejte mu dvojnásob!
7Kolik se vychloubal a kolik hýřil, tolik mu dejte trýzně a smutku. Poněvadž si řekl v srdci: ,Sedím jako královna, vdovou nejsem a smutku nezakusím',
8proto v jeden den přijdou na něj jeho rány: smrt, smutek, hlad a spálení ohněm. Neboť mocný je Pán Bůh, který jej soudí.“
9„A budou nad ním plakat a naříkat králové země, kteří s ním smilnili a hýřili, až uvidí kouř z jeho požáru,
10budou stát zdálky pro strach z jeho muk a říkati: ,Běda, běda, ty velké město, Babylone, ty mocné město! Vždyť v jediné hodině přišel tvůj soud!'“
11„I kupci země budou nad ním plakat a truchlit, protože jejich zboží už nikdo nikdy nebude kupovat,
12náklad zlata, stříbra, drahého kamení, perel, kmentu, nachu, hedvábí a šarlatu i všelikého thujového dřeva, všelikých předmětů ze slonoviny a všelikých předmětů ze vzácného dřeva, mědi, železa a mramoru;
13skořici, šafrán, vonné koření, masti a kadidlo, víno a olej, nejlepší mouku a pšenici, skot a ovce, koně i kočáry a těla i duše lidské.
14A podzimní ovoce, po kterém toužila tvá duše, vzdálilo se od tebe, i všechen jas a lesk se z tebe ztratil, a není po tom památky.“
15„Kupci těchto věcí, kteří z něho zbohatli, budou stát opodál pro strach z jeho muk, budou plakat a truchlit:
16,Běda, běda, to velké město, které bylo oděno kmentem, nachem a šarlatem, vyšperkované zlatem, drahým kamením a perlami!
17Vždyť v jedné hodině se ztratilo takové bohatství!“ „A každý kormidelník a všichni, kdo se plaví na nějaké místo, lodníci a všichni, kdo pracují na moři, stáli zdáli,
18a když viděli kouř jeho požáru, volali: ,Které město bylo podobné tomuto velkému městu?'
19I posypali si hlavy popelem as pláčem a smutkem křičeli: ,Běda, běda, to veliké město, v kterém zbohatli z jeho blahobytu všichni, kdo měli lodi na moři; vždyť v jedné hodině bylo zpustošeno!'“
20„Radujte se nad ním nebesa, svatí, apoštolově a proroci, poněvadž Bůh pomstil vás pa něm.“
21Tu jeden silný anděl vzal kámen, veliký jako žernov, a hodil jej do moře se slovy: „Takto jedním rozmachem bude hozen Babylon, to velké město, a již po něm nebude stopy!
22Hlas kitharistů, hudebníků, pištců a trubačů nikdy už nebude v tobě slyšeti, řemeslníka rozličného umění už nebude v tobě možno nalézti, zvuk mlýnského kamene už v tobě nezazní,
23světlo lampy už nikdy v tobě nezasvítí, hlas ženicha a nevěsty už nikdy v tobě nezazní. Neboť tvoji kupci byli velmoži země a tvými kouzly byly oblouzeny všechny národy.
24A byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kdo byli (jako oběť) zabit na zemi.“