1Pravím dále: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od služebníka, ačkoliv je pánem všeho,
2ale je pod poručníky a správci až do doby předem stanovené otcem.
3Tak i my, když jsme byli nezletilí, sloužili jsme pod počátky světa.
4Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem,
5aby vykoupil ty, kteří byli pod Zákonem, abychom byli přijat za syny.
6A proto jste synové, že Bůh poslal Ducha svého Syna vám do srdce, a ten volá: „Abba, Otče!“
7Tedy už nejsi služebník, nýbrž syn; jestliže však syn, jsi i dědic skrze Boha.
8Ale tehdy, když jste neznali Boha, sloužili jste bohům, kteří přirozeností bohové nejsou.
9Když jste však nyní poznali Boha, či spíše: když Bůh poznal vás, jak se můžete znovu obraceti k slabým a chudým počátkům a chcete jim opět sloužiti?
10Zachováváte dny a měsíce a doby a roky.
11Bojím se o vás, že jsem se snad pro vás namáhal nadarmo.
12Buďte to, co jsem já, jako i já jsem jako vy, bratři, prosím vás. V ničem jste mi neublížili.
13Víte přece, že jsem vám po prvé hlásal evangelium s tělesnou nemocí,
14a vy jste mnou - přes tu překážku pro sebe na mém těle - nepohrdli ani mnou neopovrhli, nýbrž přijali jste mě jako Božího posla, jako Krista Ježíše.
15Kde je tedy vaše blaho? Neboť vydávám vám svědectví, že byste si vlastní oči byli vyloupli a mně je dali, kdyby to bylo možno.
16Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, když jsem k vám mluvil pravdu?
17Oni pro vás horlí, ale ne dobře; chtějí vás spíše odloučit, abyste horlili pro ně.
18Je ovšem krásné, horlí-li kdo pro vás v dobrém vždycky, a nejen když jsem u vás,
19moje děti, které znovu bolestně rodím, až by se ve vás utvářil Kristus.
20A přál bych si být v této chvíli u vás a změnit svůj hlas; jsem totiž stran vás na rozpacích.
21Povězte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem: Neslyšíte Zákon?
22Neboť je psáno: Abraham měl dva syny, jednoho z nevolnice, druhého z (manželky) svobodné.
23Ale ten z nevolnice se narodil podle těla, ten však ze svobodné podle zaslíbení.
24A to je řečeno jinotajně. Ty(ženy) totiž znamenají dvě úmluvy: jedna s hory Sinai, ta rodí k nevolnictví, to je Agar;
25Agar - hora Sinai je v Arábii; odpovídá nynějšímu Jerusalemu, neboť žije v nevolnictví se svými dětmi.
26Ale horní Jerusalem je svobodný, a to je naše matka.
27Neboť je psáno: Raduj se, neplodná, která nerodíš, propukni v jásot ty, která neznáš porodu; neboť žena opuštěná má více dětí než ta, která má muže.
28A vy, bratři, jste děti zaslíbení podle Izáka.
29Ale jako tehdy ten, který se narodil podle těla, pronásledoval toho podle ducha, tak je tomu i nyní.
30Ale co praví Písmo? Vyvrhni nevolnici i jejího syna, neboť syn nevolnice nebude dědit se synem svobodné!
31Proto, bratři, nejsme děti nevolnice, nýbrž svobodné.