2 Corinthians 6
1 Než pracujeme (s Bohem) dále a napomínáme vás, abyste nepřijali Boží milost nadarmo.
2 Praví totiž: V milostivé době jsem tě vyslyšel a v den spásy jsem ti pomohl. Hle, nyní je doba vpravdě milostivá, hle, nyní je den spásy.
3 Nikomu v 'ničem nedáváme pohoršení, aby nepadla hana na službu,
4 ale ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: v mnohé trpělivosti, v souženích, v tísních, v úzkostech,
5 v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, v bdění, v postech;
6 v čistotě, v poznání, ve shovívavosti, v dobrotě; v Duchu svatém, v upřímné lásce;
7 ve slově pravdy, v Boží moci; zbraní spravedlnosti v pravici i v levici;
8 poctou i potupou, špatnou i dobrou pověstí; jako svůdcové, a přece pravdiví,
9 jako (bychom byli) neznámi, a přece (jsme) známí, jako blízcí smrti, a hle, žijeme, jako trestaní, a přece nejsme popravováni,
10 jako smutní, a přece se stále radujeme, jako žebráci, a přece mnoho lidí obohacujeme, jako nemajetní, a přece všechno máme!
11 Naše ústa k vám, Korinťané, mluvila otevřeně, naše srdce je široké.
12 Netísníte se v nás, ale jste stísněni v svém nitru.
13 Odplaťte se tedy stejně - mluvím k vám jako k dětem - a i vy rozšiřujte nitro!
14 Nespřahejte se s pohany! Vždyť jak může spravedlnost působit spolu s nepravostí? Co má společného světlo a tma?
15 A jaký je soulad mezi Kristem a Beliálem? Nebo účastenství věřícího s nevěřícím?
16 A jaká shoda mezi chrámem Božím a modlářským? Vždyť my jsme chrám Boha živého, jak řekl Bůh: Budu mezi nimi přebývat a chodit, budu jejich Bůh a oni budou můj lid.
17 Proto: Vyjděte od nich a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte. Já vás přijmu
18 a budu vám otcem, a vy mi budete za syny a dcery, praví všemohoucí Pán.