1 Corinthians 12
1 Bratři, co se týká duchovních darů, nechci vás ponechat v nevědomosti.
2 Víte, že dokud jste byli pohany, byli jste jako pudově voděni k němým modlám.
3 Proto vám prohlašuji, že nikdo, kdo mluví v duchu Božím, neřekne: „Proklet buď Ježíš“; a nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pánem“, leč v Duchu svatém.
4 Jsou jistě rozdíly v darech, ale tentýž Duch;
5 a jsou rozdíly ve službách, ale tentýž Pán;
6 a jsou rozdíly v působeních, ale tentýž Bůh, který působí všecko a ve všech.
7 Každému pak se dává projevení Ducha k užitku.
8 Jednomu je totiž Duchem dána řeč moudrosti, jinému zase řeč poznání podle téhož Ducha,
9 jinému víra v témž Duchu, jinému pak milost uzdravování,
10 jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému zase rozlišování duchů, jinému rozličné jazyky a jinému vykládání řečí.
11 Ale toto všecko působí jeden a tentýž Duch, který rozděluje každému zvlášť, jak chce.
12 Jako totiž tělo je jedno a má mnoho údů, ale všecky údy těla přesto, že je jich mnoho, jsou jen jedno tělo, tak i Kristus.
13 Neboť my všichni byli jsme pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo, ať Židé či Řekové, otroci či svobodní; a všichni byli jsme napojeni jedním Duchem.
14 Vždyť ani tělo není jeden úd, ale mnoho.
15 Řekla-li by noha: „Poněvadž nejsem ruka, nepatřím k tělu“, zda proto nepatří k tělu?
16 A řeklo-li by ucho: „Poněvadž nejsem oko, nepatřím k tělu“, zda proto nepatří k tělu?
17 Kdyby bylo celé tělo oko, kde by byl sluch? Kdyby bylo celé tělo sluch, kde by byl čich?
18 Ale, jak tomu jest, Bůh umístil každý z údů v těle, kam chtěl.
19 Kdyby všechno bylo jeden úd, kde by bylo tělo?
20 Ale to je sice mnoho údů, avšak jedno tělo.
21 Oko tedy nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě“, nebo zase hlava nohám: „Nepotřebuji vás.“
22 Spíše naopak, čím slabší se zdají některé tělesné údy, tím jsou potřebnější.
23 A ty, které pokládáme za méně čestné v těle, odíváme čestněji, a naše neslušné údy opatřujeme větší slušností;
24 ale naše slušné údy toho nepotřebují. Bůh však sestavil tělo tak, že dal hojnější počestnost údu podřadnějšímu,
25 aby nenastala v těle roztržka, ale aby údy o sebe navzájem stejně pečovaly.
26 A jestliže trpí jeden úd, trpí s ním všechny údy; je-li vyznamenán (některý) úd, všechny údy se s ním radují.
27 Vy pak jste Kristovo tělo a údy, každý svým podílem.
28 A Bůh ustanovil některé v církvi: předně za apoštoly, za druhé za proroky, za třetí za učitele, dále jsou zázraky, potom dar uzdravování, vypomáhání, řízení, druhy jazyků.
29 Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Všichni (mají) zázračnou moc?
30 Všichni mají dar uzdravovat? Všichni mluví jazyky? Všichni jsou vykladatelé?
31 Horlete o dary lepší! A ještě mnohem vznešenější cestu vám ukazuji.