Revelation 10
1 I uviděl jsem z nebe sestupovat dalšího silného anděla, oblečeného v oblak a na jeho hlavě duha, a jeho tvář jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy;
2 a ve své ruce měl otevřenou knížku. I postavil svou pravou nohu na moři a levou na zemi
3 a volal mohutným hlasem, právě tak jako řve lev. A když zavolal, vydalo své hlasy sedm hromů.
4 A když těch sedm hromů promluvilo, chystal jsem se psát; i uslyšel jsem z nebe hlas pravící: Zapečeť ty věci, jež těch sedm hromů promluvilo, a nezapisuj je.
5 A ten anděl, jehož jsem uviděl stát na moři a na zemi, pozvedl svou pravou ruku k nebi
6 a přisáhl při tom, jenž žije na věky věků, jenž stvořil nebe i věci, jež jsou v něm, a zemi i věci, jež jsou na ní, a moře i věci, jež jsou v něm, že již nebude odkladu,
7 nýbrž ve dnech hlasu sedmého anděla, až se bude chystat troubit, bude i dovršeno Boží tajemství, jak oznámil blahou zvěst svým nevolníkům, prorokům.
8 A ten hlas, jejž jsem uslyšel z nebe, se mnou opět mluvil a pravil: Jdi, vezmi tu knížku, jež je otevřená v ruce toho anděla, jenž stojí na moři a na zemi.
9 I odešel jsem k tomu andělu a pravil jsem mu, by mi tu knížku dal. I praví mi: Vezmi a sněz ji, i učiní tvé břicho hořkým, ale v tvých ústech bude sladká jako med.
10 I vzal jsem tu knížku z ruky toho anděla a snědl jsem ji, i byla v mých ústech jako med, sladká, a když jsem ji dojedl, zhořklo mé břicho.
11 I bylo mi řečeno: Musíš opět prorokovat o národnostech a národech a jazycích a mnoha králích.