Psalms 88
1 (Píseň, zpěv s hudebním doprovodem od synů Kórachových. Řediteli hudby, na machalath leannóth. Poučení od Hémána, Ezráchího. ) Hospodine, Bože mého vysvobození, v den křičím, v noci jsem před tebou;
2 kéž má modlitba vstupuje před tvou tvář, nakloň své ucho k mému hlasitému volání!
3 Vždyť má duše je přesycena svízelemi a můj život dospěl k šeólu,
4 jsem započten mezi sestupující v jámu, stal jsem se jako by mužem bez síly,
5 mezi mrtvými svoboden, podoben zabitým, ležícím v hrob ě, jichž již nevzpomínáš, neboť oni jsou odloučeni od tvé ruky.
6 Položil jsi mě v nejspodnější jámu, v temná místa, v hloubku,
7 tvé popuzení na mně těžce spočinulo; tak všechny své příboje utišuješ, seláh.
8 Vzdálil jsi ode mne mé známé, jim jsi mě učinil předmětem ošklivosti, jsem uzavřen, aniž mohu vycházet.
9 Mé oko zchřadlo soužením, volal jsem tě, Hospodine, po celý den, k tobě jsem rozprostíral své dlaně.
10 Zda chceš projevovat divotvornost vůči mrtvým? Budou-li povstávat stíny a chválit tě? Seláh.
11 Zda se o tvé laskavosti vypravuje v hrobě, o tvé věrnosti v místě zkázy?
12 Zda bude ve tmě poznávána tvá divotvornost a tvá spravedlnost v zemi zapomenutí?
13 A já k tobě, Hospodine, volám o pomoc a za jitra ti vstříc vychází má modlitba;
14 nač, Hospodine, odhazuješ mou duši, zakrýváš přede mnou svou tvář?
15 Já jsem sužován a od mládí umírám, snáším tvé hrůzy, jsem bezradný;
16 přešly přes mne projevy tvého popuzení, tvé přístrachy mě dorazily,
17 obklopují mě po celý den jako vody, vespolek proti mně zavedly obklíčení;
18 vzdálil jsi ode mne milujícího i přítele, moji známí - temnota.