1(Píseň, zpěv s hudebním doprovodem od synů Kórachových. Řediteli hudby, na machalath leannóth. Poučení od Hémána, Ezráchího. ) Hospodine, Bože mého vysvobození, v den křičím, v noci jsem před tebou;
2kéž má modlitba vstupuje před tvou tvář, nakloň své ucho k mému hlasitému volání!
3Vždyť má duše je přesycena svízelemi a můj život dospěl k šeólu,
4jsem započten mezi sestupující v jámu, stal jsem se jako by mužem bez síly,
5mezi mrtvými svoboden, podoben zabitým, ležícím v hrob ě, jichž již nevzpomínáš, neboť oni jsou odloučeni od tvé ruky.
6Položil jsi mě v nejspodnější jámu, v temná místa, v hloubku,
7tvé popuzení na mně těžce spočinulo; tak všechny své příboje utišuješ, seláh.
8Vzdálil jsi ode mne mé známé, jim jsi mě učinil předmětem ošklivosti, jsem uzavřen, aniž mohu vycházet.
9Mé oko zchřadlo soužením, volal jsem tě, Hospodine, po celý den, k tobě jsem rozprostíral své dlaně.
10Zda chceš projevovat divotvornost vůči mrtvým? Budou-li povstávat stíny a chválit tě? Seláh.
11Zda se o tvé laskavosti vypravuje v hrobě, o tvé věrnosti v místě zkázy?
12Zda bude ve tmě poznávána tvá divotvornost a tvá spravedlnost v zemi zapomenutí?
13A já k tobě, Hospodine, volám o pomoc a za jitra ti vstříc vychází má modlitba;
14nač, Hospodine, odhazuješ mou duši, zakrýváš přede mnou svou tvář?
15Já jsem sužován a od mládí umírám, snáším tvé hrůzy, jsem bezradný;
16přešly přes mne projevy tvého popuzení, tvé přístrachy mě dorazily,
17obklopují mě po celý den jako vody, vespolek proti mně zavedly obklíčení;
18vzdálil jsi ode mne milujícího i přítele, moji známí - temnota.