Bible

1 (Řediteli hudby, na Šóšanním. Od Dávida.) Vysvoboď mě, Bože, neboť vody vstoupily až k duši, 2 zapadl jsem v hluboký kal a není místa k postavení, přišel jsem v hlubokost vod a zaplavil mě proud; 3 zemdlel jsem ve svém volání, mé hrdlo vyprahlo, mé oči vyhasly - čekám na svého Boha. 4 Bez příčiny mě nenávidící jsou četnější než vlasy mé hlavy, zmohutněli moji hubitelé, moji bezdůvodní nepřátelé; co jsem neuloupil, mám tedy vracet. 5 Bože, ty víš o mé pošetilosti, aniž jsou má provinění před tebou skryta; 6 kéž se ve mně nemusejí zklamat očekávající tebe, Pane, Hospodine zástupů, kéž se za mne nemusejí stydět hledající tebe, Bože Isráélův! 7 Vždyť pro tebe snáším potupu, mou tvář přikryla hanba; 8 stal jsem se odcizeným vůči svým bratrům, a no, cizozemcem vůči synům své matky, 9 neboť mě sžírá horlivost pro tvůj dům a tupení tupících tebe napadala na mne, 10 a když jsem v postu vy plakal svou duši, stalo se mi to potupou, 11 a když jsem svým oblečením učinil pytlovinu, stal jsem se jim příslovím. 12 Baví se o mně sedící v bráně i strunové nástroje pijících lihoviny. 13 Já však - má modlitba je k tobě, Hospodine, v čas blahovůle, Bože, v hojnosti své laskavosti mi odpověz věrností k své pomoci! 14 Vyprosť mě z bahna, a ť nezapadávám, nechť jsem vyprošťován z prostřed nenávidících mě a z hlubokosti vod, 15 nechť mě proud vod nezaplavuje, a ť mě nepohlcuje hloubka, a ť jáma neuzavírá své ústí nade mnou! 16 Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvá laskavost je dobr otiv á; otoč se ke mně podle množství svých smilování 17 a kéž před svým nevolníkem nezakrýváš svou tvář, neboť je mi úzko; pospěš, odpověz mi! 18 Přibliž se k mé duši, vykup ji, vzhledem k mým nepřátelům mě osvoboď; 19 ty znáš mou potupu i mé zklamání a mou hanbu; všichni moji protivníci jsou před tebou. 20 Potupa zlomila mé srdce, takže si zoufám; a čekal jsem na projev soustrasti a nebylo ho, a neb na těšitele, a nenašel jsem, 21 nýbrž mi za pokrm dali žluč a při mé žízni mě napájeli octem. 22 Nechť se jejich stůl před jejich tváří stává pastí, a no, léčkou bezstarostným, 23 nechť se jejich oči zatemňují, aby neviděly, a jejich kyčlemi ustavičně klať, 24 vylij na ně své rozhorlení a nechť je dostihuje žár tvého hněvu, 25 nechť se jejich osada stává zpustlou, v jejich stanech nechť není obyvatele, 26 neboť pronásledují, koho ty jsi udeřil, a vyprávějí o bolesti tvých raněných. 27 Vykonej trest za jejich vinu, a ť nevcházejí v tvou spravedlnost, 28 nechť jsou vymazáváni z knihy života, a ť nejsou zapisováni se spravedlivými! 29 Já však jsem usoužený a trpící; tvé vysvobození, Bože, mě může vyzdvihnout; 30 chci Boží jméno velebit písní a zvelebovat ho děkováním; 31 to bude Hospodinu milejší než hovězí dobytče, býk rohatý, kopytnatý; 32 tiší to uvidí, budou se radovat, vyhledávající Boha, a vaše srdce bude ožívat. 33 Ano, Hospodin obrací sluch k nemajetným, aniž opovrhuje svými vězni, 34 nechť ho velebí nebesa i země, moře a vše pohybující se v nich, 35 neboť Bůh bude vysvobozovat Cijjón a budovat města Júdova, i budou tam bydlet a zmocňovat se toho 36 a símě jeho nevolníků to bude dědit a milující jeho jméno v tom budou přebývat.