Psalms 22
1 (Řediteli hudby; na Ajjéleth-haššachar. Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida.) Můj BOŽE, můj BOŽE, nač jsi mě opustil? Daleko od mého vysvobození jsou slova mého křiku!
2 Můj Bože, volám za dne a neodpovídáš, a v noci, a není pro mne utišení;
3 a ty jsi svatý, obývající chvalozpěvy Isráélovy,
4 v tebe důvěřovali naši otcové, důvěřovali a zachraňoval jsi je,
5 když k tobě křičeli, vyvázli, důvěřovali v tebe a nezklamali se.
6 A le já jsem červ a ne muž, potupa člověka a opovržený lidem;
7 všichni vidoucí mě se mi vysmívají, potrhávají rty, potřásají hlavou:
8 Uval to na Hospodina! Nechť ho zachraňuje, nechť ho vyprošťuje, vždyť má v něm zalíbení!
9 Ty však jsi mě vyňal z lůna, uvedl mě v bezpečí na prsou mé matky,
10 na tebe jsem uvržen od dělohy, od lůna mé matky jsi ty mým BOHEM;
11 kéž se ode mne nevzdaluješ, vždyť je úzkost blízká, neboť pomocníka není.
12 Obklopili mě četní býkové, silní z Bášánu mě obklíčili,
13 rozevřeli na mne svá ústa jako lev dravě uchvacující a řvoucí.
14 Jako voda jsem rozlit a všechny mé kosti se rozestoupily, mé srdce se stalo jako by voskem, rozplynulo se vprostřed mých útrob,
15 má síla vyschla jako střepina a můj jazyk je přilepen na mé patro; a no, vsazuješ mě do prachu smrti.
16 Vždyť mě obklopili psi, vůkol mne se položilo srocení pachatelů zla, prokláli mé ruce a mé nohy.
17 Mohl bych sčíst všechny své kosti; oni pozorují, kochají se pohledem na mne,
18 rozdělují si má roucha a o mé oblečení vrhají los.
19 Ty však, Hospodine, kéž nejsi daleko, má sílo, pospěš k pomoci mně,
20 vyprosť mou duši od meče, mou opuštěnou, z tlapy psa,
21 vysvoboď mě z tlamy lva, od rohů rémím! - Odpověděl jsi mi!
22 Budu svým bratrům vyprávět o tvém jménu, vprostřed sejití tě budu velebit:
23 Ctitelé Hospodina, velebte ho, oslavujte ho, všechno símě Jákóbovo, a no, mějte před ním bázeň, všechno símě Isráélovo!
24 Vždyť on neopovrhl, aniž se štítil sužování sužovaného, aniž před ním skryl svou tvář, nýbrž při jeho křiku k němu o pomoc vy slyšel.
25 Můj chvalozpěv v četném sejití bude od tebe, před tvými ctiteli budu plnit své sliby;
26 tiší budou jíst a sytit se, vyhledávající Hospodina ho budou velebit, jejich srdce bude do věčnosti žít.
27 Rozpomínat se a k Hospodinu se obracet budou všechny končiny země a všechny čeledi národů se budou klanět tvé tváři,
28 neboť kralování a vláda mezi národy patří Hospodinu.
29 Jídat a klanět se budou všichni tuční země, před tvou tváří se budou shýbat všichni sestupující v prach a ten, jeho ž duše nezůstala naživu.
30 Símě, ti mu budou sloužit, o Pánu se bude vyprávět pokolení
31 těch, kdo budou přicházet; ti budou jeho spravedlnost hlásat lidu, jenž se má narodit, že ji uskutečnil.