1( ) ( Álef ) Blaho bezúhonných na jejich cestě, již chodí podle zákona Hospodinova!
2Blaho zachovávajících jeho svědectví, již ho celým srdcem vyhledávají!
3Ti také nepůsobí bezpráví, chodí jeho cestami.
4Ty jsi rozkázal pilně dbát tvých nařízení;
5ó, kéž se upevňují mé cesty k dbaní tvých ustanovení!
6Pak nebudu zostuzován ve svém při hlížení ke všem tvým rozkazům.
7Budu tě chválit v upřímnosti srdce, když se naučím právům tvé spravedlnosti.
8Chci dbát tvých ustanovení, kéž mě zplna neopouštíš!
9( Béth ) Čím může mladík očistit svou stezku? Opatrností podle tvého slova.
10Celým svým srdcem tě vyhledávám, kéž mě nenecháváš pobloudit od tvých rozkazů!
11Tvou řeč mám uschovánu ve svém srdci, abych vůči tobě nehřešil.
12Ty budiž veleben, Hospodine; vyuč mě svým ustanovením!
13Svými rty rozhlásím všechny úsudky tvých úst.
14V cestě tvých svědectví se těším jako nad jakýmkoli bohatstvím.
15Chci přemýšlet o tvých nařízeních a hledět si tvých stezek.
16V tvých ustanoveních se chci kochat, nechci zapomínat tvého slova.
17( Gímel ) Projev dobrotu na svém nevolníku; chci žít, a ť mohu dbát tvého slova.
18Odkryj mé oči, a ť mohu spatřovat divy z tvého zákona.
19Já jsem v zemi cizincem, kéž přede mnou neskrýváš svých rozkazů.
20Po všechen čas je má duše zkrušena tužbou po tvých právech.
21Vyplísnil jsi opovážlivé, prokleté, již pobloudili od tvých rozkazů;
22odval ze mne potupu a pohrdání, vždyť zachovávám tvá svědectví.
23I když hodnostáři zasedají, umlouvají se proti mně, tvůj nevolník přemýšlí o tvých ustanoveních.
24Ano, tvá svědectví jsou mou rozkoší, mými rádci.
25( Dáleth ) Má duše lne k prachu, oživ mě podle svého slova!
26Vyrozprávěl jsem své cesty a odpověděl jsi mi; vyuč mě svým ustanovením!
27Dej mi pochopit cestu tvých nařízení i budu přemýšlet o tvých divech.
28Má duše slzí zármutkem, pozvedni mě podle svého slova!
29Odvrať ode mne cestu lži a obdař mě svým zákonem.
30Vyvolil jsem cestu věrnosti, tvé předpisy jsem si představil.
31---
32Chci běžet cestou tvých rozkazů, neboť rozšiřuješ mé srdce.
33( Hé ) Nauč mě, Hospodine, cestě tvých ustanovení, a ť ji zachovávám až do konce.
34Učiň mě chápavým, a ť zachovávám tvůj zákon, a ť ho dbám celým srdcem.
35Dej mi kráčet pěšinou tvých rozkazů, neboť si v ní libuji.
36Nakloň mé srdce k tvým svědectvím a ne k ziskuchtivosti.
37Odveď mé oči od hledění na nicotnost; oživ mě na tvých cestách.
38Potvrď svému nevolníku svou řeč, jež je k úctě k tobě.
39Odtáhni mou potupu, jíž se strachuji, vždyť tvá práva jsou dobrá.
40Hle, toužím po tvých nařízeních; oživ mě ve své spravedlnosti.
41( Váu ) A kéž mne dochází tvá laskavost, Hospodine, tvé vysvobození podle tvé řeči,
42a ť mohu slovem odpovídat tupícímu mě, neboť v tvé slovo důvěřuji.
43A kéž od mých úst zcela neodnímáš slovo pravdy, neboť čekám na tvůj úsudek.
44A budu ustavičně dbát tvého zákona, navždy a věčně,
45a procházet se v širém prostoru, neboť vyhledávám tvá nařízení.
46A o tvých svědectvích budu mluvit před králi, aniž se budu stydět
47a budu se kochat v tvých rozkazech, jež miluji.
48I budu povznášet své dlaně k tvým rozkazům, jež miluji, a přemýšlet o tvých ustanoveních.
49( Zajin ) Vzpomeň slova k svému nevolníku, že jsi mi dal doufat.
50Toto je má útěcha v mém soužení, že mě tvá řeč oživila.
51Opovážliví se mi nadmíru vysmáli; neodchýlil jsem se od tvého zákona.
52Vzpomněl jsem tvých práv od věčnosti, Hospodine, a potěšil jsem se.
53Zachvátil mě žár hněvu pro zlovolné, opouštějící tvůj zákon.
54V domě mých putování se mi zpěvy stala tvá ustanovení.
55V noci vzpomínávám tvého jména, Hospodine, a dbám tvého zákona.
56Tohoto se mi do stalo, že zachovávám tvá nařízení.
57( Chéth ) Mým podílem je Hospodin, slíbil jsem dbát tvých slov.
58Celým srdcem jsem usiloval o tvou přízeň, buď mi milostiv podle svého výroku.
59Uvážil jsem své cesty a obrátil jsem své nohy k tvým svědectvím.
60Pospíšil jsem, aniž jsem zaváhal dbát tvých rozkazů.
61Opletly mě provazy zlovolných; nezapomněl jsem tvého zákona.
62O půlnoci vstávám ku přinášení chvály tobě za rozsudky tvé spravedlnosti.
63Já jsem společníkem všem, kdo tě mají v úctě a dbajícím tvých nařízení.
64Země je plná, Hospodine, tvé laskavosti; vyuč mě svým ustanovením.
65( Téth ) Dobře jsi naložil, Hospodine, se svým nevolníkem podle svého slova.
66Vyuč mě dobré soudnosti a poznání, vždyť jsem uvěřil v tvé rozkazy.
67Dříve než jsem byl ponižován, bloudil jsem já, nyní však dbám tvé řeči.
68Ty jsi dobrý a dobře činíš; vyuč mě svým ustanovením.
69Opovážliví na mne nalepili lež; já celým srdcem chci zachovávat tvá nařízení.
70Jejich srdce je otylé jako tuk; já se kochám tvým zákonem.
71Dobře mi, že jsem byl ponížen, abych se učil tvým ustanovením.
72Zákon tvých úst je pro mne lepší než tisíce zlata a stříbra.
73( Jód ) Učinily a upravily mě tvé ruce; učiň mě chápavým, a ť se učím tvým rozkazům.
74Budou mě pozorovat tvoji ctitelé a budou se radovat, že čekám na tvé slovo.
75Vím, Hospodine, že tvé rozsudky jsou spravedlivé, že jsi mě ve věrnost i ponížil.
76Nechť je, prosím, tvá laskavost k mé útěše podle tvého výroku k tvému nevolníku.
77Kéž mne docházejí tvá smilování, a ť žiji, neboť mou rozkoší je tvůj zákon.
78Nechť jsou zostuzováni opovážliví, neboť mi bezdůvodně křivdí, já budu přemýšlet o tvých nařízeních;
79nechť se ke mně obracejí tvoji ctitelé a znající tvá svědectví.
80Kéž je mé srdce bezúhonné stran tvých ustanovení, abych nebyl zostuzován!
81( Káf ) Má duše prahne po tvém vysvobození, čekám na tvé slovo;
82mé oči prahnou po tvé řeči s výrokem: Kdy mě chceš potěšit?
83Ačkoli jsem se stal jako by měchem v kouři, nezapomněl jsem tvých ustanovení.
84Kolik bude dní tvého nevolníka? Kdy budeš konat soud proti mým pronásledovatelům?
85Opovážliví mi vykopali jámy, což ne ní podle tvého zákona.
86Všechny tvé rozkazy jsou pravda, bezdůvodně mě pronásledují - pomoz mi!
87Málem by mě byli v zemi zahubili, já však jsem neopustil tvých nařízení.
88Oživ mě podle své laskavosti, i budu dbát svědectví tvých úst.
89( Lámed ) Navždy, Hospodine, tvé slovo trvá v nebesích.
90Do pokolení a pokolení trvá tvá věrnost; zem jsi pevně zřídil, i stojí,
91stojí dnes podle tvých úsudků, neboť to vše tobě slouží.
92Kdyby tvůj zákon ne byl mou rozkoší, pak bych hynul ve svém soužení.
93Nikdy nechci zapomenout tvých nařízení, neboť jimi jsi mě oživil.
94Já patřím tobě, vysvoboď mě, neboť tvá nařízení vyhledávám.
95Zlovolní na mne číhají k mé záhubě; chci si pozorně všímat tvých svědectví.
96Shledal jsem konec vší dokonalosti; tvůj rozkaz je velmi dalekosáhlý.
97( Mém ) Jak miluji tvůj zákon! On je každého dne mým rozjímáním.
98Moudřejším nad mé nepřátele mě činíš svými rozkazy - ano, to mi patří navždy,
99nabyl jsem rozvážnosti nad všechny své učitele, neboť tvá svědectví jsou mi rozjímáním,
100jsem všímavější nad starce, neboť zachovávám tvá nařízení.
101Své nohy jsem zdržel od každé zlé stezky, abych dbal tvého slova.
102Od tvých práv jsem neodstoupil, neboť ty jsi mě poučil.
103Jak sladké jsou tvé výroky mému patru, nad med mým ústům!
104Tvými nařízeními nabývám všímavosti, proto nenávidím každou stezku lži.
105( Nún ) Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé pěšině.
106Přisáhl jsem, což uskutečním, dbát práv tvé spravedlnosti.
107Jsem převelmi usoužen, Hospodine, oživ mě podle svého slova!
108Blahovolně přijmi, prosím, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst!
109Mé žití je ustavičně v mé dlani, tvého zákona jsem však nezapomněl.
110Zlovolní mi položili past, od tvých nařízení jsem však nezbloudil.
111Navždy jsem zdědil tvá svědectví, ano, ona jsou veselím mého srdce.
112Naklonil jsem své srdce k vykonávání tvých ustanovení navždy, do konce.
113( Sámech ) Pochybovačů nenávidím, tvůj zákon však miluji.
114Ty jsi mou skrýší a mým štítem, čekám na tvé slovo.
115Odstupte ode mne, pachatelé zla, já chci zachovávat rozkazy svého Boha!
116Podepři mě podle svého výroku, a ť žiji a nejsem zklamáván stran své naděje;
117posilni mě, a ť docházím vysvobození, a ť se mohu ustavičně kochat hleděním v tvá ustanovení.
118Zavrhuješ všechny pobloudivší od tvých ustanovení, ano, jejich podvodnictví je marné.
119Strusky! Všechny zlovolné v zemi odklízíš; proto miluji tvá svědectví.
120Mé maso se děsí strachem z tebe, a no, pociťuji bázeň před tvými soudy.
121( Ajin ) Uplatňoval jsem právo a spravedlnost, kéž mě neponecháváš mým utlačitelům,
122zaruč se za svého nevolníka k dobru, a ť mě opovážliví neutlačují.
123Mé oči prahnou po tvém vysvobození a po výroku tvé spravedlnosti.
124Nalož se svým nevolníkem podle své laskavosti a vyuč mě svým ustanovením.
125Já jsem tvůj nevolník, učiň mě chápavým, a ť mohu poznat tvá svědectví.
126Je pro Hospodina čas k jednání; zrušili tvůj zákon.
127Proto tvé rozkazy miluji nad zlato, a no, nad jemné zlato,
128proto všechna nařízení stran všeho mám za správná; každou stezku lži nenávidím.
129( Pé ) Tvá svědectví jsou divy, proto je má duše zachovává.
130Výklad tvých slov osvětluje, chápavými čině prosté.
131Rozevřel jsem svá ústa a lapal jsem, neboť jsem se rozdychtil po tvých rozkazech.
132Otoč se ke mně a buď mi milostiv podle práva milujících tvé jméno,
133upevňuj mé kroky svou řečí a kéž žádnou nepravost nenecháváš nade mnou panovat,
134osvoboď mě od útlaku člověka, i budu dbát tvých nařízení,
135rozjasni svou tvář na svého nevolníka a vyuč mě svým ustanovením.
136Mé oči spouštějí potoky vod, protože nedbají tvého zákona.
137( Cádé ) Ty jsi spravedlivý, Hospodine, a tvé soudy jsou přímé.
138Přikázal jsi svá svědectví - spravedlnost a dokonalou věrnost.
139Stravuje mě má horlivost, že moji protivníci zapomněli tvá slova.
140Tvá řeč je dokonale osvědčená a tvůj nevolník ji miluje.
141Já jsem nepatrný a opovržený; tvých nařízení jsem nezapomněl.
142Tvá spravedlnost je spravedlností navždy a tvůj zákon je pravda.
143Postihly mě tíseň a sevření; mou rozkoší jsou tvé rozkazy.
144Tvá svědectví jsou spravedlností navždy; učiň mě chápavým a budu žít.
145( Kóf ) Volám celým srdcem; odpověz mi, Hospodine, chci zachovávat tvá ustanovení;
146volám tě, vysvoboď mě a budu dbát tvých svědectví.
147Za úsvitu předstupuji a volám o pomoc; čekám na tvá slova;
148mé oči předstihují noční hlídky k přemýšlení o tvé řeči.
149Podle své laskavosti slyš můj hlas, oživ mě, Hospodine, podle svého úsudku.
150Přiblížili se následovníci hanebnosti; vzdálili se od tvého zákona.
151Ty jsi blízko, Hospodine, a všechny tvé rozkazy jsou pravda.
152Dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navždy.
153( Réš ) Viz mé soužení a vytrhni mě, neboť jsem tvého zákona nezapomněl.
154Při se mou pří a vykup mě, dle svého výroku mě oživ.
155Od zlovolných je záchrana daleko, neboť nevyhledávají tvých ustanovení.
156Tvá smilování, Hospodine, jsou mnohá; oživ mě podle svých úsudků.
157Moji pronásledovatelé a moji protivníci jsou mnozí; neodchýlil jsem se od tvých svědectví.
158Uviděl jsem nevěrně se chovající a pocítil jsem odpor, neboť nedbají tvé řeči.
159Viz, že miluji tvá nařízení; oživ mě, Hospodine, podle své laskavosti.
160Souhrn tvého slova je pravda a každý rozsudek tvé spravedlnosti platí navždy.
161( Šín ) Knížata mě bez příčiny pronásledují a mé srdce se chvěje před tvými slovy.
162Nad tvou řečí se těším jako nálezce hojného lupu.
163Nenávidím a ošklivím si lež, tvůj zákon miluji.
164Sedm krát za den tě velebím za rozsudky tvé spravedlnosti.
165Milující tvůj zákon mají hojný pokoj a není pro ně příčiny k úrazu.
166Vyhlížím po tvém vysvobození, Hospodine, a tvé rozkazy vykonávám.
167Má duše dbá tvých svědectví a velmi je miluji.
168Dbám tvých nařízení a tvých svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.
169( Táu ) Kéž se můj křik blíží k tvé tváři, Hospodine, učiň mě chápavým podle svého slova,
170kéž mé úpění přichází před tvou tvář, vyprosť mě podle svého výroku!
171Mé rty budou chrlit chvalozpěv, neboť mě vyučuješ svým ustanovením,
172můj jazyk bude opěvovat tvou řeč, neboť všechny tvé rozkazy jsou spravedlivé.
173Kéž je tvá ruka k pomoci mně, neboť jsem vyvolil tvá nařízení.
174Toužím po tvém vysvobození, Hospodine, a tvůj zákon je mou rozkoší.
175Kéž chceš oživit mou duši, a ť tě velebí, a kéž mi pomáhá tvé právo!
176Bloudím, hledej svého nevolníka jako zatoulané dobytče, neboť jsem nezapomněl tvých rozkazů.