Psalms 119
1 ( ) ( Álef ) Blaho bezúhonných na jejich cestě, již chodí podle zákona Hospodinova!
2 Blaho zachovávajících jeho svědectví, již ho celým srdcem vyhledávají!
3 Ti také nepůsobí bezpráví, chodí jeho cestami.
4 Ty jsi rozkázal pilně dbát tvých nařízení;
5 ó, kéž se upevňují mé cesty k dbaní tvých ustanovení!
6 Pak nebudu zostuzován ve svém při hlížení ke všem tvým rozkazům.
7 Budu tě chválit v upřímnosti srdce, když se naučím právům tvé spravedlnosti.
8 Chci dbát tvých ustanovení, kéž mě zplna neopouštíš!
9 ( Béth ) Čím může mladík očistit svou stezku? Opatrností podle tvého slova.
10 Celým svým srdcem tě vyhledávám, kéž mě nenecháváš pobloudit od tvých rozkazů!
11 Tvou řeč mám uschovánu ve svém srdci, abych vůči tobě nehřešil.
12 Ty budiž veleben, Hospodine; vyuč mě svým ustanovením!
13 Svými rty rozhlásím všechny úsudky tvých úst.
14 V cestě tvých svědectví se těším jako nad jakýmkoli bohatstvím.
15 Chci přemýšlet o tvých nařízeních a hledět si tvých stezek.
16 V tvých ustanoveních se chci kochat, nechci zapomínat tvého slova.
17 ( Gímel ) Projev dobrotu na svém nevolníku; chci žít, a ť mohu dbát tvého slova.
18 Odkryj mé oči, a ť mohu spatřovat divy z tvého zákona.
19 Já jsem v zemi cizincem, kéž přede mnou neskrýváš svých rozkazů.
20 Po všechen čas je má duše zkrušena tužbou po tvých právech.
21 Vyplísnil jsi opovážlivé, prokleté, již pobloudili od tvých rozkazů;
22 odval ze mne potupu a pohrdání, vždyť zachovávám tvá svědectví.
23 I když hodnostáři zasedají, umlouvají se proti mně, tvůj nevolník přemýšlí o tvých ustanoveních.
24 Ano, tvá svědectví jsou mou rozkoší, mými rádci.
25 ( Dáleth ) Má duše lne k prachu, oživ mě podle svého slova!
26 Vyrozprávěl jsem své cesty a odpověděl jsi mi; vyuč mě svým ustanovením!
27 Dej mi pochopit cestu tvých nařízení i budu přemýšlet o tvých divech.
28 Má duše slzí zármutkem, pozvedni mě podle svého slova!
29 Odvrať ode mne cestu lži a obdař mě svým zákonem.
30 Vyvolil jsem cestu věrnosti, tvé předpisy jsem si představil.
31 ---
32 Chci běžet cestou tvých rozkazů, neboť rozšiřuješ mé srdce.
33 ( Hé ) Nauč mě, Hospodine, cestě tvých ustanovení, a ť ji zachovávám až do konce.
34 Učiň mě chápavým, a ť zachovávám tvůj zákon, a ť ho dbám celým srdcem.
35 Dej mi kráčet pěšinou tvých rozkazů, neboť si v ní libuji.
36 Nakloň mé srdce k tvým svědectvím a ne k ziskuchtivosti.
37 Odveď mé oči od hledění na nicotnost; oživ mě na tvých cestách.
38 Potvrď svému nevolníku svou řeč, jež je k úctě k tobě.
39 Odtáhni mou potupu, jíž se strachuji, vždyť tvá práva jsou dobrá.
40 Hle, toužím po tvých nařízeních; oživ mě ve své spravedlnosti.
41 ( Váu ) A kéž mne dochází tvá laskavost, Hospodine, tvé vysvobození podle tvé řeči,
42 a ť mohu slovem odpovídat tupícímu mě, neboť v tvé slovo důvěřuji.
43 A kéž od mých úst zcela neodnímáš slovo pravdy, neboť čekám na tvůj úsudek.
44 A budu ustavičně dbát tvého zákona, navždy a věčně,
45 a procházet se v širém prostoru, neboť vyhledávám tvá nařízení.
46 A o tvých svědectvích budu mluvit před králi, aniž se budu stydět
47 a budu se kochat v tvých rozkazech, jež miluji.
48 I budu povznášet své dlaně k tvým rozkazům, jež miluji, a přemýšlet o tvých ustanoveních.
49 ( Zajin ) Vzpomeň slova k svému nevolníku, že jsi mi dal doufat.
50 Toto je má útěcha v mém soužení, že mě tvá řeč oživila.
51 Opovážliví se mi nadmíru vysmáli; neodchýlil jsem se od tvého zákona.
52 Vzpomněl jsem tvých práv od věčnosti, Hospodine, a potěšil jsem se.
53 Zachvátil mě žár hněvu pro zlovolné, opouštějící tvůj zákon.
54 V domě mých putování se mi zpěvy stala tvá ustanovení.
55 V noci vzpomínávám tvého jména, Hospodine, a dbám tvého zákona.
56 Tohoto se mi do stalo, že zachovávám tvá nařízení.
57 ( Chéth ) Mým podílem je Hospodin, slíbil jsem dbát tvých slov.
58 Celým srdcem jsem usiloval o tvou přízeň, buď mi milostiv podle svého výroku.
59 Uvážil jsem své cesty a obrátil jsem své nohy k tvým svědectvím.
60 Pospíšil jsem, aniž jsem zaváhal dbát tvých rozkazů.
61 Opletly mě provazy zlovolných; nezapomněl jsem tvého zákona.
62 O půlnoci vstávám ku přinášení chvály tobě za rozsudky tvé spravedlnosti.
63 Já jsem společníkem všem, kdo tě mají v úctě a dbajícím tvých nařízení.
64 Země je plná, Hospodine, tvé laskavosti; vyuč mě svým ustanovením.
65 ( Téth ) Dobře jsi naložil, Hospodine, se svým nevolníkem podle svého slova.
66 Vyuč mě dobré soudnosti a poznání, vždyť jsem uvěřil v tvé rozkazy.
67 Dříve než jsem byl ponižován, bloudil jsem já, nyní však dbám tvé řeči.
68 Ty jsi dobrý a dobře činíš; vyuč mě svým ustanovením.
69 Opovážliví na mne nalepili lež; já celým srdcem chci zachovávat tvá nařízení.
70 Jejich srdce je otylé jako tuk; já se kochám tvým zákonem.
71 Dobře mi, že jsem byl ponížen, abych se učil tvým ustanovením.
72 Zákon tvých úst je pro mne lepší než tisíce zlata a stříbra.
73 ( Jód ) Učinily a upravily mě tvé ruce; učiň mě chápavým, a ť se učím tvým rozkazům.
74 Budou mě pozorovat tvoji ctitelé a budou se radovat, že čekám na tvé slovo.
75 Vím, Hospodine, že tvé rozsudky jsou spravedlivé, že jsi mě ve věrnost i ponížil.
76 Nechť je, prosím, tvá laskavost k mé útěše podle tvého výroku k tvému nevolníku.
77 Kéž mne docházejí tvá smilování, a ť žiji, neboť mou rozkoší je tvůj zákon.
78 Nechť jsou zostuzováni opovážliví, neboť mi bezdůvodně křivdí, já budu přemýšlet o tvých nařízeních;
79 nechť se ke mně obracejí tvoji ctitelé a znající tvá svědectví.
80 Kéž je mé srdce bezúhonné stran tvých ustanovení, abych nebyl zostuzován!
81 ( Káf ) Má duše prahne po tvém vysvobození, čekám na tvé slovo;
82 mé oči prahnou po tvé řeči s výrokem: Kdy mě chceš potěšit?
83 Ačkoli jsem se stal jako by měchem v kouři, nezapomněl jsem tvých ustanovení.
84 Kolik bude dní tvého nevolníka? Kdy budeš konat soud proti mým pronásledovatelům?
85 Opovážliví mi vykopali jámy, což ne ní podle tvého zákona.
86 Všechny tvé rozkazy jsou pravda, bezdůvodně mě pronásledují - pomoz mi!
87 Málem by mě byli v zemi zahubili, já však jsem neopustil tvých nařízení.
88 Oživ mě podle své laskavosti, i budu dbát svědectví tvých úst.
89 ( Lámed ) Navždy, Hospodine, tvé slovo trvá v nebesích.
90 Do pokolení a pokolení trvá tvá věrnost; zem jsi pevně zřídil, i stojí,
91 stojí dnes podle tvých úsudků, neboť to vše tobě slouží.
92 Kdyby tvůj zákon ne byl mou rozkoší, pak bych hynul ve svém soužení.
93 Nikdy nechci zapomenout tvých nařízení, neboť jimi jsi mě oživil.
94 Já patřím tobě, vysvoboď mě, neboť tvá nařízení vyhledávám.
95 Zlovolní na mne číhají k mé záhubě; chci si pozorně všímat tvých svědectví.
96 Shledal jsem konec vší dokonalosti; tvůj rozkaz je velmi dalekosáhlý.
97 ( Mém ) Jak miluji tvůj zákon! On je každého dne mým rozjímáním.
98 Moudřejším nad mé nepřátele mě činíš svými rozkazy - ano, to mi patří navždy,
99 nabyl jsem rozvážnosti nad všechny své učitele, neboť tvá svědectví jsou mi rozjímáním,
100 jsem všímavější nad starce, neboť zachovávám tvá nařízení.
101 Své nohy jsem zdržel od každé zlé stezky, abych dbal tvého slova.
102 Od tvých práv jsem neodstoupil, neboť ty jsi mě poučil.
103 Jak sladké jsou tvé výroky mému patru, nad med mým ústům!
104 Tvými nařízeními nabývám všímavosti, proto nenávidím každou stezku lži.
105 ( Nún ) Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé pěšině.
106 Přisáhl jsem, což uskutečním, dbát práv tvé spravedlnosti.
107 Jsem převelmi usoužen, Hospodine, oživ mě podle svého slova!
108 Blahovolně přijmi, prosím, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst!
109 Mé žití je ustavičně v mé dlani, tvého zákona jsem však nezapomněl.
110 Zlovolní mi položili past, od tvých nařízení jsem však nezbloudil.
111 Navždy jsem zdědil tvá svědectví, ano, ona jsou veselím mého srdce.
112 Naklonil jsem své srdce k vykonávání tvých ustanovení navždy, do konce.
113 ( Sámech ) Pochybovačů nenávidím, tvůj zákon však miluji.
114 Ty jsi mou skrýší a mým štítem, čekám na tvé slovo.
115 Odstupte ode mne, pachatelé zla, já chci zachovávat rozkazy svého Boha!
116 Podepři mě podle svého výroku, a ť žiji a nejsem zklamáván stran své naděje;
117 posilni mě, a ť docházím vysvobození, a ť se mohu ustavičně kochat hleděním v tvá ustanovení.
118 Zavrhuješ všechny pobloudivší od tvých ustanovení, ano, jejich podvodnictví je marné.
119 Strusky! Všechny zlovolné v zemi odklízíš; proto miluji tvá svědectví.
120 Mé maso se děsí strachem z tebe, a no, pociťuji bázeň před tvými soudy.
121 ( Ajin ) Uplatňoval jsem právo a spravedlnost, kéž mě neponecháváš mým utlačitelům,
122 zaruč se za svého nevolníka k dobru, a ť mě opovážliví neutlačují.
123 Mé oči prahnou po tvém vysvobození a po výroku tvé spravedlnosti.
124 Nalož se svým nevolníkem podle své laskavosti a vyuč mě svým ustanovením.
125 Já jsem tvůj nevolník, učiň mě chápavým, a ť mohu poznat tvá svědectví.
126 Je pro Hospodina čas k jednání; zrušili tvůj zákon.
127 Proto tvé rozkazy miluji nad zlato, a no, nad jemné zlato,
128 proto všechna nařízení stran všeho mám za správná; každou stezku lži nenávidím.
129 ( Pé ) Tvá svědectví jsou divy, proto je má duše zachovává.
130 Výklad tvých slov osvětluje, chápavými čině prosté.
131 Rozevřel jsem svá ústa a lapal jsem, neboť jsem se rozdychtil po tvých rozkazech.
132 Otoč se ke mně a buď mi milostiv podle práva milujících tvé jméno,
133 upevňuj mé kroky svou řečí a kéž žádnou nepravost nenecháváš nade mnou panovat,
134 osvoboď mě od útlaku člověka, i budu dbát tvých nařízení,
135 rozjasni svou tvář na svého nevolníka a vyuč mě svým ustanovením.
136 Mé oči spouštějí potoky vod, protože nedbají tvého zákona.
137 ( Cádé ) Ty jsi spravedlivý, Hospodine, a tvé soudy jsou přímé.
138 Přikázal jsi svá svědectví - spravedlnost a dokonalou věrnost.
139 Stravuje mě má horlivost, že moji protivníci zapomněli tvá slova.
140 Tvá řeč je dokonale osvědčená a tvůj nevolník ji miluje.
141 Já jsem nepatrný a opovržený; tvých nařízení jsem nezapomněl.
142 Tvá spravedlnost je spravedlností navždy a tvůj zákon je pravda.
143 Postihly mě tíseň a sevření; mou rozkoší jsou tvé rozkazy.
144 Tvá svědectví jsou spravedlností navždy; učiň mě chápavým a budu žít.
145 ( Kóf ) Volám celým srdcem; odpověz mi, Hospodine, chci zachovávat tvá ustanovení;
146 volám tě, vysvoboď mě a budu dbát tvých svědectví.
147 Za úsvitu předstupuji a volám o pomoc; čekám na tvá slova;
148 mé oči předstihují noční hlídky k přemýšlení o tvé řeči.
149 Podle své laskavosti slyš můj hlas, oživ mě, Hospodine, podle svého úsudku.
150 Přiblížili se následovníci hanebnosti; vzdálili se od tvého zákona.
151 Ty jsi blízko, Hospodine, a všechny tvé rozkazy jsou pravda.
152 Dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navždy.
153 ( Réš ) Viz mé soužení a vytrhni mě, neboť jsem tvého zákona nezapomněl.
154 Při se mou pří a vykup mě, dle svého výroku mě oživ.
155 Od zlovolných je záchrana daleko, neboť nevyhledávají tvých ustanovení.
156 Tvá smilování, Hospodine, jsou mnohá; oživ mě podle svých úsudků.
157 Moji pronásledovatelé a moji protivníci jsou mnozí; neodchýlil jsem se od tvých svědectví.
158 Uviděl jsem nevěrně se chovající a pocítil jsem odpor, neboť nedbají tvé řeči.
159 Viz, že miluji tvá nařízení; oživ mě, Hospodine, podle své laskavosti.
160 Souhrn tvého slova je pravda a každý rozsudek tvé spravedlnosti platí navždy.
161 ( Šín ) Knížata mě bez příčiny pronásledují a mé srdce se chvěje před tvými slovy.
162 Nad tvou řečí se těším jako nálezce hojného lupu.
163 Nenávidím a ošklivím si lež, tvůj zákon miluji.
164 Sedm krát za den tě velebím za rozsudky tvé spravedlnosti.
165 Milující tvůj zákon mají hojný pokoj a není pro ně příčiny k úrazu.
166 Vyhlížím po tvém vysvobození, Hospodine, a tvé rozkazy vykonávám.
167 Má duše dbá tvých svědectví a velmi je miluji.
168 Dbám tvých nařízení a tvých svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.
169 ( Táu ) Kéž se můj křik blíží k tvé tváři, Hospodine, učiň mě chápavým podle svého slova,
170 kéž mé úpění přichází před tvou tvář, vyprosť mě podle svého výroku!
171 Mé rty budou chrlit chvalozpěv, neboť mě vyučuješ svým ustanovením,
172 můj jazyk bude opěvovat tvou řeč, neboť všechny tvé rozkazy jsou spravedlivé.
173 Kéž je tvá ruka k pomoci mně, neboť jsem vyvolil tvá nařízení.
174 Toužím po tvém vysvobození, Hospodine, a tvůj zákon je mou rozkoší.
175 Kéž chceš oživit mou duši, a ť tě velebí, a kéž mi pomáhá tvé právo!
176 Bloudím, hledej svého nevolníka jako zatoulané dobytče, neboť jsem nezapomněl tvých rozkazů.