Bible

1 Je -li tedy jaká útěcha v Kristu, je -li jaká konejšivost lásky, je -li jaké společenství Ducha, jsou -li jaké niterné city a slitování, 2 doplňte mou radost, abyste stejně smýšleli, majíce touž lásku, jsouce v duši spojeni, jedno tně smýšlejíce, 3 nic v duchu svárlivosti nebo prázdné vychloubačnosti, nýbrž jedni druhé v pokoře výše ceníce než sami sebe, 4 majíce každý na zřeteli ne přednosti své, nýbrž každý i přednosti jiných. 5 Ano, nechť je ve vás to smýšlení, jež bylo i v Kristu Ježíši, 6 jenž, trvaje v tvářnosti Boha, neuznal to, že byl roven Bohu, za lup, 7 nýbrž sám sebe vyprázdnil tak, že na sebe vzal tvářnost nevolníka a octl se v podobě lidí, 8 a byv shledán vzezřením jako člověk, ponížil sám sebe, i stal se poslušným až do smrti, a to smrti kříže. 9 Proto ho také Bůh nadmíru povýšil a udělil mu jméno, jež je nad každé jméno, 10 aby se při jménu Ježíšově sklonilo každé koleno bytostí nebeských i pozemských i podsvětních 11 a každý jazyk aby vyznal, že Ježíš Kristus je Pánem k slávě Boha Otce. 12 Tudíž, moji milovaní, podle toho, jak jste vždy uposlechli, nejen jako v mé přítomnosti, nýbrž nyní mnohem spíše v mé nepřítomnosti, uskutečňujte s bázní a chvěním svou záchranu. 13 Je to přece Bůh, jenž pro svou blahou libost ve vás působí i chtění i působení; 14 konejte všechny věci bez reptání a rozumování, 15 abyste se ukázali jako bez závady a prostoduší, bezúhonné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, i objevujete se mezi nimi jako světla ve světě, 16 předkládajíce slovo života k chloubě pro mne v Kristův den, že jsem naprázdno neběžel, aniž se naprázdno nalopotil. 17 Ale i když dochází k tomu, abych byl vylit na oběť a službu vaší víry, raduji se, a raduji se se všemi vámi, 18 a taktéž se radujte i vy, a radujte se se mnou. 19 Doufám však v Pána Ježíše, že vám brzy pošlu Timothea, aby i mně bylo blaze v duši, až seznám, jak se vám vede. 20 Nemám totiž nikoho stejně smýšlejícího, jenž by se o to, jak se vám vede, opravdově staral, 21 neboť všichni usilují o věci své, ne o věci Ježíše Krista. 22 Jeho osvědčenost však znáte, že se mnou konal nevolnickou službu v blahé zvěsti jako dítě otci; 23 nuže tedy tohoto, jak doufám, neprodleně pošlu, jakmile nabudu přehledu o tom, jak se věci mají se mnou, 24 důvěřuji však v Pána, že brzy přijdu i sám. 25 Uznal jsem však za nutné k vám poslat Epafrodita, mého bratra a spolupracovníka a spolubojovníka, vašeho pak vyslance a vykonavatele služby pro mou potřebu, 26 jelikož byl pln touhy po všech vás a hluboce sklíčen, protože jste slyšeli, že onemocněl; 27 a věru onemocněl, téměř na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, nýbrž i nade mnou, aby se mi nedostalo zármutku na zármutek. 28 Tím spěšněji jsem ho tedy poslal, abyste se, když ho uvidíte, opět zaradovali a já a bych byl méně zarmoucen. 29 Přijměte ho tedy v Pánu k sobě se vší radostí a mějte takovéto v úctě, 30 protože se pro práci přiblížil až k smrti; dal v sázku své žití, aby doplnil, čeho se nedostávalo vaší službě vůči mně.