Malachi 2
1 A nyní, vy, již jste kněžími, je tento rozkaz pro vás:
2 Nebudete-li poslouchat a nebudete-li si klást na srdce vz dávání cti mému jménu, řekl Hospodin zástupů, pak mezi vás budu vypouštět kletbu a proklínat vaše žehnání, a to jsem i proklel, neboť si to nekladete na srdce.
3 Hle, já, kárám vaše símě, i rozmetám na vaše tváře lejna, lejna vašich slavností; a no, k tomu vás někdo od nese,
4 i budete poznávat, že jsem k vám poslal tento rozkaz, aby byla má smlouva s Lévím, řekl Hospodin zástupů.
5 Má smlouva s ním se stala životem a pokojem, a ty jsem mu učinil důvodem k bázni, a on se mne bál a před mým jménem se strachoval.
6 V jeho ústech byl zákon pravdy, aniž se mezi jeho rty našlo bezpráví, chodil se mnou v pokoji a v upřímnosti a mnohé od vrátil od nepravosti.
7 Ano, rty kněze mají střežit vědění a z jeho úst mají hledat zákon, neboť on je poslem Hospodina zástupů;
8 a le vy jste se odchýlili od cesty a mnohé jste přivedli ke klopýtnutí stran zákona, porušili jste smlouvu Lévího, řekl Hospodin zástupů.
9 I já jsem vás tedy učinil zneváženými a poníženými vůči všemu lidu, podle toho, jak vy nedbáte mých cest, a le přijímáte osoby stran zákona.
10 Zda my všichni nemáme jednoho Otce? Zda nás nestvořil jeden BŮH? Proč se máme proti sobě navzájem dopouštět nevěrnosti k hanobení smlouvy našich otců?
11 Júdá se nevěrnosti dopustil, a no, v Isráéli, b a v Jerúsalémě, byla spáchána ošklivost, neboť Júdá zhanobil svatyni Hospodinovu, již on miloval, a stal se manželem dcery BOHA ciziny;
12 kéž Hospodin pro muže, jenž to činí, ráčí ze stanů Jákóbových povytínat bdícího i dovolujícího, i přinášejícího dar Hospodinu zástupů.
13 A za druhé činíte toto: Pokrývání oltáře Hospodinova slzami, pláčem a sténáním, neboť není již přihlížení k darům a ni přijímání před mětu záliby z vaší ruky.
14 Říkáte však: Proč? Pro to, že Hospodin je svědkem mezi tebou a mezi ženou tvého mládí, proti níž ses dopustil nevěrnosti, a č ona je tvou družkou a ženou smlouvy s tebou.
15 Nezhotovil je snad jeden? A no, on měl ještě dostatek ducha. A co ten, jenž je jeden, hledal? Boží símě! Nechť tedy bdíte stran svého ducha a stran ženy tvého mládí, nechť se nikdo nedopouští nevěrnosti
16 (neboť nenávidím zapuzování, řekl Hospodin, Bůh Isráélův), a ne činí násilí pokrývkou na svém oblečení, řekl Hospodin zástupů. Nechť tedy bdíte stran svého ducha, aniž se dopouštíte nevěrnosti.
17 Unavujete Hospodina svými slovy; a le řekli jste: V čem ho unavujeme? V tom, že si říkáte: Každý pachatel zla je v očích Hospodinových dobrý a v nich on má potěšení; nebo: Kde je Bůh práva?