Bible

1 A zdatný hrdina byl Jiftách, Gileádí, a on byl synem ženy-nevěstky; zplodil pak Jiftácha Gileád. 2 I žena Gileádova mu porodila syny, a když synové té ženy vyrostli, vyhnali Jiftácha a řekli mu: Nesmíš mít dědictví v domě našeho otce, protože ty jsi synem jiné ženy. 3 Jiftách tedy od tváře svých bratrů utekl a usídlil se v zemi Tóv; a sešli se k Jiftáchovi lehkomyslní muži a jali se s ním podnikat výpravy. 4 A po čase se stalo, že se synové Ammónovi jali s Isráélem bojovat; 5 a jak se synové Ammónovi s Isráélem jali bojovat, stalo se, že starší Gileádu odešli přivést Jiftácha ze země Tóv 6 a řekli Jiftáchovi: Pojď a staneš se nám vojevůdcem, když budeme bojovat proti synům Ammónovým. 7 A Jiftách starším Gileádu řekl: Zda jste mě vy nepojali v nenávist, takže jste mě vyhnali z domu mého otce? Proč jste tedy ke mně přišli nyní, když vám je úzko? 8 A starší Gileádu k Jiftáchovi řekli: Obrátili jsme se nyní na tebe proto, a by s šel s námi a bojoval proti synům Ammónovým a stal se nám hlavou - všem obyvatelům Gileádu. 9 A Jiftách k starším Gileádu řekl: Jestliže mě vy chcete přivést zpět k bojování proti synům Ammónovým a Hospodin je vystaví před mou tvář, budu vám já hlavou? 10 A starší Gileádu k Jiftáchovi řekli: Hospodin nechť je svědkem mezi námi, nebudeme-li činit tak, podle tvého slova. 11 Jiftách se tedy se staršími Gileádu odebral a lid ho nad sebou ustanovil hlavou a vojevůdcem; a Jiftách vyslovil všechna tato slova před tváří Hospodinovou v Micpě. 12 A Jiftách vyslal ke králi dětí Ammónových posly se vzkazem: Co je mezi námi, že jsi ke mně přišel bojovat v mou zem? 13 A král dětí Ammónových k Jiftáchovým poslům řekl: Proto že Isráél, když on vystoupil z Egypta, zabral mou zem od Arnónu a ž po Jabbók a po Jordán; nyní je tedy v pokoji vrať. 14 A Jiftách ke králi dětí Ammónových ještě znova vyslal posly 15 a řekl mu: Takto řekl Jiftách: Isráél nezabral zem Móáva a ni zem dětí Ammónových, 16 nýbrž když oni vystoupili z Egypta a Isráél pro šel pustinou až po moře Rákosí a přišel do Kádéše, 17 tu Isráél vyslal posly ke králi Edóma se vzkazem: Nechť, prosím, smím projít tvou zemí. A le král Edóma jej ne vy slyšel; a poslal i ke králi Móáva, jenž nesouhlasil. Isráél tedy zůstal v Kádéši; 18 pak pro šel pustinou a zem Edóma a zem Móáva obešel a k zemi Móáva přišel od vzcházení slunce a položili se na druhé straně Arnónu a v území Móáva nevstoupili, neboť Arnón je pomezím Móáva. 19 A Isráél vyslal posly k Síchónovi, králi Emórího, králi Chešbónu, a řekl mu: Nechť, prosím, smíme projít tvou zemí až k mému místu. 20 Síchón však se neodvážil nechat Isráéle projít svým územím, nýbrž shromáždil Síchón všechen svůj lid a položili se v Jáhaci a jali se s Isráélem bojovat; 21 a Hospodin, Isráélův Bůh, vy dal Síchóna a všechen jeho lid v ruku Isráéle, takže je pobili; a Isráél zaujal všechnu zem Emórího a v oné zemi se usídlil, 22 a no, zaujali všechno území Emórího, od Arnónu a ž po Jabbók a od pustiny a ž po Jordán. 23 Nuže tedy: Hospodin, Isráélův Bůh, vypudil Emórího před tváří svého lidu, a ty jej chceš zaujmout? 24 Zda nevládneš tím, co ti za vlastnictví dal Kemóš, tvůj bůh? Tak vládneme vším, co před naší tváří vyvlastnil Hospodin, náš Bůh. 25 A nyní: Zda jsi ty snad lepší než Bálák, syn Cippórův, král Móáva? Zda se kdy s Isráélem jal přít? Jal-li se kdy proti nim bojovat? 26 V čas bydlení Isráéle v Chešbónu a v jeho osadách a v Aróéru a v jeho osadách a ve všech městech, jež jsou na březích Arnónu, tři sta let, - proč jste jich tedy nedobyli zpět v té době? 27 Já jsem tedy vůči tobě nezhřešil, nýbrž ty se mnou jednáš zle bojováním proti mně. Nechť Hospodin, Soudce, dnes rozsuzuje mezi syny Isráélovými a mezi syny Ammónovými. 28 A le král dětí Ammónových neobrátil sluch k slovům Jiftáchovým, jež mu vzkázal. 29 I ocitl se na Jiftáchovi Duch Hospodinův; a prošel Gileád a Menaššéa a prošel Micpeh Gileádu a od Micpeh Gileádu přešel na syny Ammónovy. 30 A Jiftách slíbil Hospodinu slib; i řekl: Budeš-li opravdu syny Ammónovy vydávat v mou ruku, 31 pak se stane, že co koli vycházející, co mi z dveří mého domu bude vycházet vstříc při mém návratu v pokoji od synů Ammónových, toho se do stane Hospodinu a vznesu to jako vzestupnou oběť. 32 A Jiftách přešel k synům Ammónovým bojovat proti nim a Hospodin je vy dal v jeho ruku, 33 takže je pobil od Aróéru a ž po tvůj vstup do Minníth, dvacet měst, a ž po Ávél-Kerámím, velmi velikým pobitím; i byli synové Ammónovi od synů Isráélových pokořeni. 34 A když Jiftách přišel do Micpy ke svému domu, hle, vstříc mu za zvuků tamburíny a v tanečním průvodu vycházela jeho dcera; a ona byla jen jediná, kromě ní neměl syna nebo dcery. 35 A jak ji uviděl, stalo se, že roztrhl svá roucha a řekl: Běda, má dcero, hluboko jsi mě srazila, právě ty ses do stala mezi uvrhující mě do neštěstí! A já jsem k Hospodinu otevřel svá ústa a nemohu obrátit! 36 I řekla k němu: Můj otče, otevřel jsi svá ústa k Hospodinu - učiň mi podle toho, co z tvých úst vyšlo, poté, co ti Hospodin umožnil pomstu nad tvými nepřáteli, nad syny Ammónovými. 37 A řekla ke svému otci: Kéž se mi může učinit tato věc: Upusť ode mne na dva měsíce, i budu chodit a sestupovat po horách a plakat nad svým panenstvím, já a mé družky. 38 I řekl: Jdi. A odeslal ji na dva měsíce a odešla ona i její družky a na horách si poplakala nad svým panenstvím; 39 a po uplynutí dvou měsíců se stalo, že se vrátila ke svému otci, i vykonal při ní svůj slib, jejž slíbil. A ona nepoznala muže; a v Isráéli se stalo zvyklostí, 40 že od roku k roku chodívaly Isráélovy dcery vyprávět si o dceři Jiftácha, Gileádího, po čtyři dni v roce.