Bible

1 A Hospodin k Jóšuovi řekl: Nechť se nebojíš, aniž se budeš strachovat; vezmi s sebou všechen bojovný lid a vstaň, vystup k Aj i; viz, vy dal jsem krále Aje a jeho lid a jeho město a jeho zem v tvou ruku, 2 i učiníš Aji a jejímu králi jako jsi učinil Jeríchu a jeho králi, jen lup z ní a její dobytek si budete brát za kořist. Polož si k městu zálohu zpoza něho. 3 Jóšua tedy vstal, i všechen bojovný lid, k vystoupení k Aj i; a Jóšua vybral třicet tisíc mužů, zdatných hrdinů, jež v noc i vyslal 4 a rozkázal jim výrokem: Vizte, vy budete v záloze u města odzadu k městu; nechť se od města velmi nevzdalujete, nýbrž budete vy všichni připraveni. 5 A já a všechen lid, jenž je se mnou, - budeme se přibližovat k městu, a když nám budou vycházet vstříc jako poprvé, stane se, že budeme před jejich tváří prchat, 6 i půjdou ven za námi, až než je od města oddálíme, neboť budou říkat: Prchají před naší tváří, jako poprvé, - i budeme před jejich tváří prchat, 7 a vy budete povstávat ze zálohy a zmocníte se města, a Hospodin, váš Bůh, je vy dá ve vaši ruku. 8 A jak město opanujete, stane se, že město budete ohněm podpalovat; budete jednat podle slova Hospodinova. Vizte, rozkázal jsem vám. 9 Jóšua je tedy vyslal, i odešli k místu, kde měli číhat, a zůstali mezi Béth-Élem a mezi Ají, od západu vůči Aji; a Jóšua v onu noc přenocoval vprostřed lidu. 10 A za jitra Jóšua časně vstal a podrobil lid přehlídce a vystoupil, on i starší Isráélovi, před tváří lidu k Aj i, 11 a všechen bojovný lid, jenž byl s ním, ti vystoupili a přiblížili se a přišli před město, i uložili se od severu vůči Aji; a mezi nimi a mezi Ají byla průrva; 12 a vzal i asi pět tisíc mužů a položil i je jako zálohu mezi Béth-Él a mezi Aj od západu vůči městu. 13 Tak rozestavili lid: všechen tábor, jenž byl od severu vůči městu, i jeho zálohu od západu vůči městu; a Jóšua v onu noc odešel v střed údolí. 14 To jak uviděl král Aje, stalo se, že muži města pospíšili a časně vstali a vytáhli vstříc Isráéli k boji, on a všechen jeho lid, na určené místo před step, a le on nevěděl, že má odzadu k městu zálohu. 15 A Jóšua a všechen Isráél se před jejich tváří dali porazit a jali se prchat cestou k pustině; 16 a všechen lid, jenž byl ve městě, ti byli svoláni, aby se hnali za nimi, i rozehnali se za Jóšuou a dali se odlákat od města, 17 a v Aji a Béth-Élu nezbyl nikdo, kdo by nebyl vytáhl za Isráélem, nýbrž město otevřené opustili a za Isráélem se rozehnali. 18 A Hospodin k Jóšuovi řekl: Rozpřáhni se oštěpem, jenž je v tvé ruce, k Aji, neboť ji chci vy dat v tvou ruku. Jóšua se tedy oštěpem, jenž byl v jeho ruce, rozpřáhl k městu 19 a záloha v chvatu povstala ze svého místa, i rozběhli se, jak napřáhl svou ruku, a vnikli v město a dobyli ho a spěšně město ohněm podpálili. 20 A muži města se otočili za sebe a pohleděli, a hle, k nebesům stoupal kouř z města, i nebylo v nich sil k uprchnutí tam či tam; a lid prchající v pustinu se obrátil na pronásledovatele. 21 A když Jóšua a všechen Isráél uviděli, že záloha města dobyla a že kouř z města stoupá, vrátili se a jali se muže města bít; 22 a onino jim z města vyšli vstříc, i ocitli se vprostřed Isráéle, tito odtud a tito odtud, a bili je, až jim nezbylo přeživšího a ni uniknuvšího. 23 A krále Aje chytili živého a přivedli ho k Jóšuovi. 24 A jak Isráél dokončil zabíjení všech obyvatel Aje v poli, v pustině, do níž je zahnali, a oni všichni padli ostřím meče, až do jejich vymizení, stalo se, že se všechen Isráél vrátil do Aj e a vybili ji ostřím meče, 25 a všech padlých v onen den, od muže po ženu, bylo dvanáct tisíc, všech lidí v Aji; 26 a Jóšua svou ruku, jíž se rozpřáhl oštěpem, nestáhl zpět, než všechny obyvatele Aje uvedl i v odevzdání. 27 Jen dobytek a lup z onoho města si vzal Isráél za kořist podle slova Hospodinova, jež přikázal Jóšuovi. 28 A Jóšua Aj spálil a učinil ji kupou sutin, trvalou, až po tento den. 29 A krále Aje až do času večera pověsil i na strom a za zacházení slunce Jóšua rozkázal, a ť jeho mrtvolu ze stromu sejmou, i hodili ji ke vchodu brány města a navršili na ni velikou hromadu kamenů, až po tento den. 30 Tehdy Jóšua na hoře Éválu budoval Hospodinu, Isráélovu Bohu, oltář 31 podle toho, co rozkázal Mojžíš, nevolník Hospodinův, Isráélovým dětem, jak bylo napsáno v knize Mojžíšova zákona, oltář z neporušených kamenů, nad nímž nezamával i železem, a jali se na něm vznášet vzestupné oběti Hospodinu a obětovat oběti pokojných hodů. 32 A na ty kameny tam napsal i opis Mojžíšova zákona, jejž napsal před tváří Isráélových dětí. 33 A všechen Isráél a jeho starší a předáci a jeho soudcové stáli odtud a odtud vůči skříňce a před lévíovskými kněžími, skříňku smlouvy Hospodinovy nosícími, jak cizinec, tak domácí, polovina jich naproti hoře Gerizzím a polovina jich naproti hoře Éválu, podle toho, co rozkázal Mojžíš, nevolník Hospodinův, k žehnání lidu Isráélova nejprve. 34 A potom přečetl všechna slova Mojžíšova zákona, požehnání i zlořečení, podle všeho v knize zákona napsaného; 35 nebylo slova ze všeho, co Mojžíš rozkázal, jež by Jóšua přede vším sejitím Isráélovým, i ženami a drobotinou, i cizinci, již vprostřed nich chodili, nebyl přečetl.