1A Jóšua, syn Núnův, ze Šittím tajně vyslal dva muže jako vyzvědače s výrokem: Odeberte se, shlédněte zem a Jeríchó. Odebrali se tedy a přišli v dům ženy, nevěstky, jejíž jméno bylo Rácháv, a ubytovali se tam.
2A králi Jerícha byla podána zpráva výrokem: Hle, přišli sem té to noci muži z Isráélových synů, propátrat zem.
3I poslal král Jerícha k Ráchávi vzkaz: Vyveď ty muže, ty, již k tobě přišli, kteří přišli do tvého domu, neboť přišli propátrat všechnu zem.
4A ta žena byla tu dvojici mužů vzala a ukryla ji, i řekla: Ano, ti muži ke mně přišli, a le nevěděla jsem, odkud oni jsou,
5a když se měla brána zavírat, za tmy, vyšli ti muži; nevím, kam ti muži odešli. Žeňte se rychle za nimi, ať je můžete dostihnout.
6A le ona je byla vyvedla na střechu a zahrabala je mezi lněné stonky, jež měla na střeše narovnány;
7a ti muži se za nimi hnali cestou k Jordánu, k brodům, a potom, jak vyšli ti, již se za nimi hnali, zavřeli bránu.
8A dříve než oni uléhali, tu k nim ona vystoupila na střechu
9a řekla k těm mužům: Vím, že Hospodin dal tu to zem vám a že na nás padl děs z vás a že všichni obyvatelé té to země z vás zmalomyslněli,
10neboť jsme uslyšeli, jak Hospodin při vašem vycházení z Egypta před vaší tváří vysušil vody moře Rákosí, a co jste učinili dvěma králům Emórího, kteří byli na druhé straně Jordánu, Síchónovi a Ógovi, jež jste uvedli v odevzdání,
11to když jsme uslyšeli, roztálo naše srdce a vaší příčinou v nikom nezůstal duch, neboť Hospodin, váš Bůh, on je Bohem v nebesích shora i na zemi zespod.
12Nyní mi tedy, prosím, při Hospodinu přisáhněte, - neboť jsem vůči vám uskutečnila milosrdenství, - že i vy budete uskutečňovat milosrdenství vůči domu mého otce a chcete mi dát spolehlivé znamení,
13že budete nechávat naživu mého otce a mou matku a mé bratry a mé sestry a vše, co jim patří, a chránit naše žití před smrtí.
14A ti muži jí řekli: Naše žití místo vás k smrti, nebudeme-li oznamovat tuto naši věc; a až nám Hospodin dá tu to zem, stane se, že vůči tobě uskutečníme milosrdenství a věrnost.
15I spustila je po provaze skrze okno, neboť její dům byl v stěně zdi a ve zdi ona bydlela;
16a řekla jim: Jděte do hor, aby na vás nemohli připadnout pronásledovatelé, a tam se na tři dni můžete uchýlit až do návratu pronásledovatelů, a potom můžete jít svou cestou.
17A ti muži k ní řekli: My budeme nevinni stran této tvé přísahy, jíž jsi nám dala přisáhnout, -
18hle, až my budeme vstupovat v tu to zem, musíš uvázat v okno, jímž jsi nás spustila, tuto šňůrku z šarlatových nití, a shromáždit svého otce a svou matku a své bratry a všechen dům svého otce k sobě do domu;
19a stane se, že každý, kdo bude vycházet z dveří tvého domu na ulici - jeho krev na jeho hlavu a my budeme nevinni, a le každý, kdo bude s tebou v domě, - jeho krev na naši hlavu, bude-li na něm ruka.
20A le budeš-li tuto naši věc prozrazovat, pak budeme stran této tvé přísahy, jíž jsi nám dala přisáhnout, nevinni.
21I řekla: Podle vašich slov, tak to bude. A propustila je, i odešli; a uvázala šarlatovou šňůrku v okno.
22A oni odešli a vstoupili do hor a zůstali tam po tři dni, než se pronásledovatelé vrátili; a pronásledovatelé po celé cestě hledali a nenašli.
23A ti dva muži se vrátili, totiž sestoupili z hor a přešli a přišli k Jóšuovi, synu Núnovu, a vyrozprávěli mu všechny věci, jež se jim přihodily;
24a řekli k Jóšuovi: Věru dal Hospodin všechnu tu zem v naši ruku, neboť všichni obyvatelé té země z nás zmalomyslněli.