Joshua 14
1 A toto je, co Isráélovy děti dostaly za dědictví v zemi Kenáanu, čím je jako dědictvím podělil Eleázár, kněz, a Jóšua, syn Núnův, a hlavy otců větví Isráélových dětí
2 losem jejich dědictví podle toho, co rozkázal Hospodin skrze Mojžíše stran devíti větví a půl větve,
3 neboť dědictví dvou větví a půl větve ustanovil Mojžíš z druhé strany vůči Jordánu a Lévíovcům dědictví vprostřed nich nedal,
4 neboť dětí Josefových byly dvě větve, Menaššé a Efrájim, a Lévíovcům podílu v zemi nedali, leč města k bydlení a jejich obvody pro jejich stáda a pro jejich majetek;
5 podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, tak Isráélovi synové učinili a rozdělili zem.
6 A k Jóšuovi v Gilgálu přistoupili synové Júdovi a Kálév, syn Jefunnéův, Kenizzí, k němu řekl: Ty znáš slovo, jež v Kádéš-barnéji promluvil Hospodin k Mojžíšovi, Božímu muži, týkající se mne a týkající se tebe.
7 Když mě Mojžíš, nevolník Hospodinův, z Kádéš-barnéje vyslal proslídit zem, byl jsem já ve věku čtyřiceti let; i přinesl jsem mu odtamtud zvěst podle toho, jak mi bylo u srdce;
8 a le moji bratři, kteří vystoupili se mnou, způsobili roztání srdce lidu, kdežto já jsem plně následoval Hospodina, svého Boha.
9 A v onen den Mojžíš přisáhl výrokem: Nebude-li země, v niž šlápla tvá noha, natrvalo dědictvím tobě a tvým dětem, neboť jsi plně následoval Hospodina, mého Boha!
10 A nyní, hle, mě Hospodin zachoval naživu podle toho, co promluvil, po těchto čtyřicet a pět let, jež Isráél prochodil pustinou, od doby, kdy Hospodin promluvil toto slovo k Mojžíšovi, a já nyní, hle, ve věku pětaosmdesáti let
11 doposud jsem dnes silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal; jak á byla má síla tehdy, tak ová je má síla nyní k boji i k vycházení a ke vstupování.
12 Nyní mi tedy dej toto pohoří, o němž v onen den promluvil Hospodin, neboť ty jsi v onen den uslyšel, že jsou tam Anákím a města veliká a opevněná; snad bude Hospodin se mnou, takže je budu moci vypudit podle toho, co Hospodin promluvil.
13 A Jóšua mu požehnal a dal Kálévovi, synu Jefunnéovu, za dědictví Chevrón.
14 Proto po tento den patří Chevrón jako dědictví Kálévovi, synu Jefunnéovu, Kenizzímu, jelikož plně následoval Hospodina, Boha Isráélova.
15 A jméno Chevrónu bylo dříve Kirjath-Arba, to byl člověk veliký mezi Anákím. A země nabyla pokoje od války.