1A toto je, co Isráélovy děti dostaly za dědictví v zemi Kenáanu, čím je jako dědictvím podělil Eleázár, kněz, a Jóšua, syn Núnův, a hlavy otců větví Isráélových dětí
2losem jejich dědictví podle toho, co rozkázal Hospodin skrze Mojžíše stran devíti větví a půl větve,
3neboť dědictví dvou větví a půl větve ustanovil Mojžíš z druhé strany vůči Jordánu a Lévíovcům dědictví vprostřed nich nedal,
4neboť dětí Josefových byly dvě větve, Menaššé a Efrájim, a Lévíovcům podílu v zemi nedali, leč města k bydlení a jejich obvody pro jejich stáda a pro jejich majetek;
5podle toho, co Hospodin rozkázal Mojžíšovi, tak Isráélovi synové učinili a rozdělili zem.
6A k Jóšuovi v Gilgálu přistoupili synové Júdovi a Kálév, syn Jefunnéův, Kenizzí, k němu řekl: Ty znáš slovo, jež v Kádéš-barnéji promluvil Hospodin k Mojžíšovi, Božímu muži, týkající se mne a týkající se tebe.
7Když mě Mojžíš, nevolník Hospodinův, z Kádéš-barnéje vyslal proslídit zem, byl jsem já ve věku čtyřiceti let; i přinesl jsem mu odtamtud zvěst podle toho, jak mi bylo u srdce;
8a le moji bratři, kteří vystoupili se mnou, způsobili roztání srdce lidu, kdežto já jsem plně následoval Hospodina, svého Boha.
9A v onen den Mojžíš přisáhl výrokem: Nebude-li země, v niž šlápla tvá noha, natrvalo dědictvím tobě a tvým dětem, neboť jsi plně následoval Hospodina, mého Boha!
10A nyní, hle, mě Hospodin zachoval naživu podle toho, co promluvil, po těchto čtyřicet a pět let, jež Isráél prochodil pustinou, od doby, kdy Hospodin promluvil toto slovo k Mojžíšovi, a já nyní, hle, ve věku pětaosmdesáti let
11doposud jsem dnes silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal; jak á byla má síla tehdy, tak ová je má síla nyní k boji i k vycházení a ke vstupování.
12Nyní mi tedy dej toto pohoří, o němž v onen den promluvil Hospodin, neboť ty jsi v onen den uslyšel, že jsou tam Anákím a města veliká a opevněná; snad bude Hospodin se mnou, takže je budu moci vypudit podle toho, co Hospodin promluvil.
13A Jóšua mu požehnal a dal Kálévovi, synu Jefunnéovu, za dědictví Chevrón.
14Proto po tento den patří Chevrón jako dědictví Kálévovi, synu Jefunnéovu, Kenizzímu, jelikož plně následoval Hospodina, Boha Isráélova.
15A jméno Chevrónu bylo dříve Kirjath-Arba, to byl člověk veliký mezi Anákím. A země nabyla pokoje od války.