John 20
1 A prvního dne týdne časně ráno, ještě za temnoty, přichází k hrobce Marie z Magdaly, i vidí kámen od hrobky odstavený;
2 běží tedy a přichází k Šimonu-Petrovi a k tomu druhému učedníku, jehož měl Ježíš rád, a praví jim: Pána z hrobky odnesli a nevíme, kam ho položili.
3 Petr tedy vyšel, i ten druhý učedník, a šli k té hrobce;
4 a ti dva běželi zároveň a ten druhý učedník se kupředu rozběhl rychleji než Petr a přišel k hrobce první,
5 a nahnuv se vidí tam ležet pruhy plátna, přesto však nevstoupil.
6 Přichází tedy Šimon-Petr, bera se za ním, i vstoupil do hrobky a spatřuje ty pruhy plátna, jak tam leží,
7 i potní šátek, jenž byl na jeho hlavě, jak leží ne u těch pruhů plátna, nýbrž zvlášť složený na jednom místě.
8 Tu tedy vstoupil i ten druhý učedník, jenž k hrobce přišel první, a uviděl a uvěřil;
9 nebyli totiž ještě poznali Písmo, že musí vstát zprostřed mrtvých.
10 Ti učedníci tedy zase odešli domů,
11 Marie však stála u hrobky, plačíc venku. Jak tedy plakala, nahnula se do hrobky,
12 i spatřuje dva anděly, jak tam sedí v bílém, jeden u hlavy a jeden u nohou, kde bylo leželo Ježíšovo tělo;
13 a ti jí praví: Ženo, co pláčeš? Praví jim: Protože mého Pána odnesli a nevím, kam ho položili.
14 Pověděvši tyto věci, obrátila se dozadu a spatřuje Ježíše, an tam stojí; a nevěděla že je to Ježíš.
15 Ježíš jí praví: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona, myslíc, že je to zahradník, mu praví: Pane, vyzvedl-li jsi ho ty, pověz mi, kam jsi ho položil, a já ho odnesu.
16 Ježíš jí praví: Marie! Ona, obrátivši se, mu praví hebrejsky: RABBÚNI! To znamená: Učiteli!
17 Ježíš jí praví: Nesahej na mne, neboť jsem ještě k svému Otci nevystoupil, ubírej se však k mým bratrům a pověz jim: Vystupuji k tomu, jenž je můj Otec a váš Otec a můj Bůh a váš Bůh.
18 Marie z Magdaly jde a podává učedníkům zprávu, že uviděla Pána a že jí pověděl tyto věci.
19 Když tedy byl večer onoho dne, jenž byl první den týdne, a tam, kde byli učedníci, byly pro strach ze Židů dveře zamknuté, přišel Ježíš a stanul uprostřed a praví jim: Pokoj vám.
20 A pověděv toto, ukázal jim své ruce a svůj bok. Učedníci se tedy, uzřevše Pána, zaradovali.
21 [Ježíš] jim tedy opět řekl: Pokoj vám; jako mě vyslal Otec, posílám i já vás.
22 A pověděv toto, dechl do nich a praví jim: Přijměte Svatého Ducha;
23 kterýchkoli hříchy odpustíte, jsou jim odpuštěné, kterýchkoli podržíte, jsou podržené.
24 Tomáš však, jeden z těch dvanácti, jemuž se říkalo Dvojče, s nimi nebyl, když Ježíš přišel.
25 Ti druzí učedníci mu tedy pravili: Uviděli jsme Pána. On jim však řekl: Nikterak neuvěřím, leč na jeho rukou uvidím ránu po hřebech a do té rány po hřebech strčím svůj prst a svou ruku strčím do jeho boku.
26 A po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi; Ježíš přichází při zamknutých dveřích, i stanul uprostřed a řekl: Pokoj vám.
27 Potom praví Tomášovi: Podávej sem svůj prst a pohleď na mé ruce, a podávej svou ruku a strč ji do mého boku a stávej se ne nevěřícím, nýbrž věřícím.
28 Tomáš odpověděl a řekl mu: Můj Pán a můj Bůh.
29 Ježíš mu praví: Uvěřil jsi, protože jsi uviděl; blaženi ti, kteří neuviděli a uvěřili.
30 Ježíš tedy ovšem před svými učedníky vykonal i mnoho dalších znamení, jež nejsou zapsaná v této knize,
31 tato však zapsána byla, abyste uvěřili, že Ježíš je KRISTUS, Boží Syn, a abyste věříce měli v jeho jménu život.