John 1
1 Na počátku bylo Slovo, i bylo to Slovo u Boha, a to Slovo bylo Bůh;
2 na počátku bylo u Boha ono.
3 Všechny věci povstaly skrze ně a ani jedna, jež povstala a je, nepovstala bez něho.
4 V něm byl život a ten život byl světlem lidí;
5 a to světlo se objevuje v temnotě, a temnota je nepochopila.
6 Povstal jeden člověk, vyslaný od Boha, jeho jméno Jan.
7 Ten přišel na svědectví, aby o tom světle svědčil, aby skrze něho všichni uvěřili.
8 On tím světlem nebyl, nýbrž aby o tom světle svědčil.
9 Pravé světlo bylo to, jež přicházejíc do světa, osvětluje každého člověka.
10 Ve světě byl a svět skrze něho povstal, a svět ho nepoznal;
11 přišel ke svým vlastním a jeho vlastní ho k sobě nepřijali,
12 kteříkoli ho však přijali, dal jim pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno,
13 kteří byli zrozeni ne z krve ani z vůle masa ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14 A to Slovo se stalo masem a usídlilo se mezi námi, (a dívali jsme se na jeho slávu, slávu jakoby jednorozeného, jenž přišel od Otce,) plné milosti a pravdy;
15 (Jan o něm svědčí a dal se do hlasitého volání, i říká: Toto byl ten, o němž jsem řekl: Ten, jenž přichází za mnou, nabyl přednosti přede mnou, protože byl dříve než já;)
16 protože my všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí;
17 protože skrze Mojžíše byl dán zákon, skrze Ježíše Krista nastala milost a pravda.
18 Boha nikdo nikdy neuviděl; vyjádřil ho on, jednorozený Syn, jenž je v Otcově náruči.
19 A toto je Janovo svědectví, když Židé vyslali z Jerúsaléma kněží a Leviovce, aby se ho otázali: Ty, kdo jsi?
20 A přiznal a nezapřel, a přiznal: Já nejsem KRISTUS.
21 I otázali se ho: Co tedy? Jsi ty Eliáš? I praví: Nejsem. Jsi ty ten prorok? I odpověděl: Ne.
22 Řekli mu tedy: Kdo jsi? Abychom mohli dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
23 Děl: Já jsem hlas volajícího v pustině: Napřimte cestu PÁNĚ, jak řekl Isaiáš, prorok.
24 A byli vysláni zprostřed farizeů,
25 i otázali se ho a řekli mu: Co tedy křtíš, nejsi-li ty KRISTUS ani Eliáš ani ten prorok?
26 Jan jim odpověděl, pravě: Já křtím vodou; uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte,
27 ten, jenž přichází za mnou, jemuž já nejsem hoden uvolnit řemínek jeho opánku.
28 Tyto věci se staly v Béthanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29 Nazítří vidí Ježíše, jak k němu přichází; i praví: Hle, Boží Beránek, jenž odnímá hřích světa.
30 Toto je ten, o němž jsem já řekl: Za mnou přichází muž, jenž nabyl přednosti přede mnou, protože byl dříve než já;
31 a já jsem ho neznal, ale aby byl zjeven Israélovi - pro tuto příčinu jsem já přišel křtít vodou.
32 A Jan dosvědčil, pravě: Zpozoroval jsem Ducha jakoby holubici sestupovat z nebe, a zůstal na něm;
33 a já jsem ho neznal, ale ten, jenž mě poslal křtít vodou, on mi řekl: Na kohokoli uvidíš Ducha sestupovat a na něm zůstávat, to je ten, jenž křtí Svatým Duchem.
34 A já jsem uviděl a dosvědčil, že tento je Boží Syn.
35 Nazítří tam opět stál Jan a dva z jeho učedníků;
36 a zahleděv se na Ježíše, jak se prochází, praví: Hle, Boží Beránek.
37 A ti dva učedníci ho zaslechli mluvit a dali se za Ježíšem;
38 Ježíš však, obrátiv se a zpozorovav je, jak za ním jdou, jim praví: Co hledáte? A oni mu řekli: RABBI, (to v překladu znamená Učiteli,) kde zůstáváš?
39 Praví jim: Pojďte a pohleďte. Přišli tedy a uviděli, kde zůstává, a onen den zůstali u něho; bylo okolo desáté hodiny.
40 Jeden z těch dvou, kteří to byli od Jana zaslechli a dali se za ním, byl Ondřej, bratr Šimona-Petra;
41 ten nejprve vyhledává svého vlastního bratra Šimona a praví mu: Našli jsme Mesiáše (to je v překladu Kristus ); a zavedl ho k Ježíšovi.
42 Ježíš se na něho zahleděl a řekl: Ty jsi Šimon, syn Jónův, ty budeš nazván Kéfas (to se vykládá Balvan ).
43 Nazítří si umínil vyjít do Galileje, i nachází Ježíš Filipa a praví mu: Pojď za mnou.
44 A ten Filip byl z Béthsaidy, z města Ondřejova a Petrova.
45 Filip nachází Nathanaéla a praví mu: Našli jsme toho, o němž napsal Mojžíš v zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova, jenž je z Nazaretu.
46 A Nathanaél mu řekl: Může z Nazaretu pocházet co dobrého? Filip mu praví: Pojď a pohleď.
47 Ježíš Nathanaéla uviděl, jak k němu přichází, a praví o něm: Hle, opravdu Israélovec, v němž není lsti.
48 Nathanaél mu praví: Odkud mě znáš? Ježíš odpověděl a řekl mu: Viděl jsem tě předtím než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.
49 Nathanaél odpověděl a řekl mu: RABBI, ty jsi Boží Syn, ty jsi ten Israélův Král.
50 Ježíš odpověděl a řekl mu: Věříš, protože jsem ti řekl: Viděl jsem tě dole pod tím fíkovníkem? Uvidíš věci větší nad tyto.
51 A praví mu: Věru, věru, pravím vám: Od nynějška budete vidět nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.