1Trubte na Cijjónu na troubu, a no, křičte na mé svaté hoře, nechť se všichni obyvatelé země třesou, neboť přichází den Hospodinův, ano, je blízek,
2den tmy, a no, hluboké tmy, den mrákav a černavy. Jako jitro prostírající se nad horami - národ početný a mocný; jemu podobný nebyl od věčnosti přivoláván, aniž po něm ještě bude až do let pokolení a pokolení.
3Před jeho tváří sžírá oheň a za ním žhne plamen, země je před jeho tváří jako zahrada Édenu a za ním je pustinou, spouští, a ani úniku mu není;
4jeho vzezření je jako vzezření koní a běhají tak jako jezdci na koních,
5skáčí jako zvuk vozidel na temenech hor, jako zvuk plamene ohně, sžírajícího slámu, jako mocný lid, seřazený k bitvě.
6Před jeho tváří jsou zástupy lidu plny úzkosti, všechny tváře stahují červeň;
7běhají jako siláci, jako bojovníci slézají zeď a jdou každý svými cestami, aniž si pletou své stezky,
8aniž na sebe navzájem narážejí, jdou každý svou drahou a vrhají se mezi oštěpy; nejsou zraňováni.
9Po městě pobíhají sem-tam, běhají po zdi, vystupují v domy, vnikají okny jako zloděj;
10před jeho tváří se země třese, nebesa se chvějí, slunce a měsíc se zatmívají a hvězdy snímají svou záři;
11a Hospodin před tváří své vojenské moci vy dává svůj hlas, neboť jeho tábor je velmi početný, ano, ten, jenž uskutečňuje své slovo, je mocný; ano, den Hospodinův je veliký a velmi hrozný, b a, kdo jej bude moci snést?
12A le i takto, prohlášeno Hospodinem, se až ke mně celým svým srdcem a s postem a s pláčem a s nářkem vraťte
13a roztrhněte své srdce a nikoli svá roucha, a no, vraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť on je milostivý a soucitný, zdlouhavý k hněv u a oplývající laskavostí a lítost mající nad neštěstím.
14Kdo ví? Snad se vrátí; pak nabude lítosti a zanechá za sebou požehnání, oběť dar u a úlitbu Hospodinu, vašemu Bohu.
15Trubte na Cijjónu na troubu, zasvěťte půst, s volejte slavnostní schůzi,
16shromážděte lid, zasvěťte sejití, sezvěte starší, shromážděte batolata a sající u prsů, nechť ženich vychází ze svého pokoje a nevěsta ze své komnaty;
17nechť kněží, vykonavatelé služby Hospodinu, mezi předsíní a oltářem pláčí a říkají: Slituj se, Hospodine, nad svým lidem, a kéž své vlastnictví ne vy dáváš potupě, vládě národů nad nimi! Nač mají mezi národy říkat: Kde je jejich Bůh?
18A Hospodin se rozhorlí pro svou zem a projeví se šetrným vůči svému lidu,
19i odpoví Hospodin a řekne svému lidu: Hle, já, chystám se poslat vám obilí a mošt a olej, i budete se tím moci nasytit, aniž vás ještě budu vy dávat za potupu mezi národy;
20a chci zpřed vás vzdálit toho od severu a zahnat jej do země sucha a spouště, jeho tvář k východnímu moři a jeho zadní voj k moři nejzazšímu, i bude vystupovat jeho zápach, a no, bude vystupovat jeho puch, neboť se holedbal stran svého působení. -
21Nechť se nebojíš, půdo, jásej a raduj se, neboť velikým stran svého působení se ukazuje Hospodin!
22Nechť se nebojíte, zvířata pole, neboť pastviště pustiny se zelenají, neboť stromoví nese své ovoce, fíkovník a réva vy dávají svou sílu.
23A vy, děti Cijjónu, jásejte a radujte se v Hospodinu, svém Bohu, neboť vám dává raný déšť v náležité míře, a no, sesílá vám lijavec, raný i pozdní - na počátku - déšť;
24a mlaty se naplní zrním a nádrže budou přetékat moštem a olejem.
25A vynahradím vám léta, kdy požírali arbehové, jelekové a chasílové a gázámové, má veliká vojenská moc, již jsem mezi vás poslal,
26i budete jíst v hojnosti a k nasycení, a budete velebit jméno Hospodina, svého Boha, jenž s vámi podivuhodně nakládal; a můj lid, ti nebudou nikdy muset být zostuzeni.
27I zvíte, že vprostřed Isráéle jsem já, a že vaším Bohem jsem já, Hospodin, a jiného není, a můj lid, ti nebudou nikdy muset být zostuzeni.
28A potom se bude dít: Budu na všechno maso vylévat svého Ducha, takže se vaši synové a vaše dcery jmou prorokovat, vaši starci budou snívat sny, vaši jinoši budou zřívat vidění;
29b a i na nevolníky a na služky budu v oněch dnech svého Ducha vylévat,
30a na nebesích a na zemi budu ukazovat zázraky, krev a oheň a sloupy dýmu.
31Před příchodem dne Hospodinova, velikého a hrozného, se bude slunce obracet v tmu a měsíc v krev.
32A bude se dít: Každý, kdo bude vzývat jméno Hospodinovo, bude moci vyváznout, neboť na hoře Cijjónu a v Jerúsalémě bude únik podle toho, co řekl Hospodin, a no, mezi přeživšími, jež Hospodin po volá.