Bible

1 A ve čtvrtém roce Jehójákíma, syna Jehóšijjáhúova, krále Júdova, se stalo: Z blízkosti Hospodinovy se k Jeremjovi do stalo toto slovo, výrok: 2 Vezmi si svitek knihy a zapiš do něho všechna slova, jež jsem k tobě proslovil proti Isráélovi a proti Júdovi a proti všem národům ode dne mého promluvení k tobě, ode dní Jóšijjáhúových a ž po tento den. 3 Snad budou, dům Júdův, chápat všechno zlo, jež já jim zamýšlím provést, aby se od vraceli každý od své zlé cesty, takže bych mohl odpustit stran jejich nepravosti a stran jejich hříchu. 4 A Jeremjá zavolal Bárúcha, syna Nérijjova, a Bárúch na svitek knihy zapsal z úst Jeremjových všechna slova Hospodinova, jež k němu proslovil, 5 a Jeremjá Bárúchovi přikázal výrokem: Já jsem zadržen, nemohu vstupovat v dům Hospodinův, 6 můžeš však vstoupit ty, i přečti z toho svitku, co jsi zapsal z mých úst, slova Hospodinova, v uši lidu v domě Hospodinově v den postu a také je budeš číst v uši všeho Júdy, těch, již přicházejí ze svých měst. 7 Snad bude před tvář Hospodinovu padat jejich úpění a budou se od vracet každý od své zlé cesty, neboť veliký je hněv a popuzení, o němž Hospodin mluvil k tomuto lidu. 8 A Bárúch, syn Nérijjův, se zachoval podle všeho, co mu přikázal Jeremjá, prorok, stran čtení slov Hospodinových z té knihy v domě Hospodinově. 9 A v pátém roce Jehójákíma, syna Jehóšijjáhúova, krále Júdova, v devátém měsíci, se stalo: Pro všechen lid v Jerúsalémě a pro všechen lid těch, již v Jerúsalém přicházeli z měst Júdových, provolali půst před tváří Hospodinovou; 10 a Bárúch se jal z té knihy v uši všeho lidu číst slova Jeremjova v domě Hospodinově, v podloubí Gemarjáhúa, syna Šáfánova, písmaře, v horním nádvoří u vchodu do nové brány domu Hospodinova. 11 A když všechna slova Hospodinova z té knihy uslyšel Míchajhú, syn Gemarjáhúa, syna Šáfánova, 12 sestoupil v dům králův k pokoji kancléře, a hle, tam seděli všichni hodnostáři, Elíšámá, kancléř, a Delájáhú, syn Šemaejáhúův, a Elnáthán, syn Achbórův, a Gemarjáhú, syn Šáfánův, a Cidkijjáhú, syn Chananjáhúův, a všichni hodnostáři, 13 a Míchajhú jim oznámil všechna slova, jež uslyšel při Bárúchově čtení z té knihy v uši lidu. 14 A všichni hodnostáři poslali k Bárúchovi Jehúdího, syna Nethanjáhúa, syna Šelemjáhúa, syna Kúšího, s výrokem: Ten svitek, z něhož jsi četl v uši lidu, vezmi v svou ruku a pojď. A Bárúch, syn Nérijjáhúův, ten svitek v svou ruku vzal a přišel k nim; 15 a řekli k němu: Nuže sedni a čti to v naše uši. Bárúch se tedy jal v jejich uši číst 16 a za jejich slyšení všech těch slov se stalo, že ustrašeně pohleděli jeden na druhého a řekli k Bárúchovi: Všechna tato slova musíme nutně oznámit králi. 17 A otázali se Bárúcha výrokem: Nuže, oznam nám, jak jsi napsal všechna tato slova z jeho úst? 18 A Bárúch jim řekl: Ze svých úst ke mně všechna tato slova pronášel a já jsem psal černidlem na knihu. 19 A hodnostáři k Bárúchovi řekli: Jdi, skryj se, ty i Jeremjá, nechť nikdo neví, kde vy jste. 20 A vstoupili ke králi do nádvoří, a le ten svitek uložili v pokoji Elíšámy, kancléře, a všechna ta slova oznámili v uši královy; 21 a král poslal Jehúdího vzít ten svitek, i vzal jej Jehúdí z pokoje Elíšámy, kancléře, a jal se číst v uši královy a v uši všech hodnostářů, již stáli před králem. 22 A král seděl v zimním domě, v devátém měsíci, a před jeho tváří bylo hořící ohniště; 23 a jak Jehúdí přečetl tři a neb čtyři sloupce, stalo se, že rozřezával knihu nožíkem a jal se házet do ohně, jenž byl na ohništi, až do strávení celého svitku na ohni, jenž byl na ohništi, 24 aniž se ulekli, aniž roztrhli svá roucha, král ani nikdo z jeho služebníků, již slyšeli všechna tato slova. 25 A ač Elnáthán a Delájáhú a Gemarjáhú na krále naléhali, aby ne bylo spálení svitku, on k nim neobrátil sluch; 26 a král rozkázal Jerachmeélovi, synu Hammelechovu, a Serájáhúovi, synu Azríélovu, a Šelemjáhúovi, synu Abdeélovu, přivést Bárúcha, písaře, a Jeremju, proroka, a le Hospodin je ukryl. 27 A po králově spálení svitku a slov, jež Bárúch zapsal z úst Jeremjových, se k Jeremjovi do stalo slovo Hospodinovo, výrok: 28 Ještě si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna první slova, jež byla na tom prvním svitku, jejž Jehójákím, král Júdův, spálil, 29 a proti Jehójákímovi, králi Júdovu, musíš říci: Takto řekl Hospodin: Ty jsi tento svitek spálil s výrokem: Proč jsi na něj napsal výrok: Jistotně musí přijít král Bávelu a zpustošit tuto zem a způsobit vymizení lidí i dobytka z ní? 30 Proto Hospodin proti Jehójákímovi, králi Júdovu, řekl takto: Nebude mít sedícího na trůně Dávidově a jeho mrtvola bude vy hozená horku ve dne a mrazu v noci 31 a budu na něm a na jeho semeni a na jeho služebnících navštěvovat jejich nepravost a přivádět na ně a na obyvatele Jerúsaléma a k mužům Júdovým pohromu, o níž jsem se k nim namluvil, aniž uposlechli. 32 A Jeremjá vzal jiný svitek a dal jej Bárúchovi, synu Nérijjáhúovu, písaři; ten na něj napsal všechna slova knihy, již Jehójákím, král Júdův, spálil v ohnil, a ještě k nim bylo přidáno mnoho slov podobných.