Isaiah 46
1 Bél klesl, Nevó se hroutí, jejich zobrazení se do stala na zvířectvo, a no, na dobytek, vaše naložené přenosné modly jsou břemenem pro znavené;
2 spolu se zhroutili, klesli, nemohli zachránit břímě, nýbrž sami odešli v zajetí.
3 Obraťte sluch ke mně, dome Jákóbův, a no, vše zbývající z domu Isráélova, ti, již jsou od lůna naloženi, ti, již jsou od dělohy neseni,
4 a ž do stáří jsem já ON, a no, až do šedin budu já nosit, já jsem zhotovil a já ponesu, a no, já budu nosit a zachraňovat.
5 Komu mě chcete připodobňovat a neb rovným činit a přirovnávat, že bychom si byli podobni?
6 Ti, již z váčku vysypávají zlato a přezmenem váží stříbro, najímají zlatníka, ten to dělá BOHEM - padají, ano, klanějí se.
7 Zvedají jej na rameno, nosí jej a usazují jej na jeho místo, i stojí a nehýbá se ze svého stanoviště, ani volá-li kdo na něj, neodpovídá, aniž ho z jeho úzkosti vysvobozuje.
8 Pamatujte si toto a dokažte, že jste muži; položte si to opět na srdce, přestupníci,
9 pamatujte si dřívější věci, odedávna, že já jsem BŮH a dalšího není, Bůh, a není žádného mně podobného,
10 od počátku oznamující posledek a od pradávna věci, jež se neuskutečnily, pravící: Mé rozhodnutí zůstává a všechno své přání uskutečňuji,
11 volaje od vzcházení dravého ptáka, ze vzdálené země muže mého rozhodnutí; ano, promluvil jsem a také k tomu chci dát dojít; promyslil jsem a také to chci uskutečnit.
12 Obraťte sluch ke mně, zatvrzelí srdce m, vy, již jste daleci od spravedlnosti;
13 přivedu blíže spravedlnost svou; nebude se vzdalovat, aniž se mé vysvobození bude opožďovat, i dám na Cijjónu vysvobození, Isráélovi svou chválu.