Isaiah 33
1 Běda ti, ničící, a č ty ne jsi ničen, a nevěrně jednající, a č vůči tobě nevěrně nejednají! Jak dokonáš ničení, ničen budeš, jak dodáš úplnosti nevěrnému jednání, budou vůči tobě nevěrně jednat!
2 Hospodine, buď nám milostiv, na tebe jsme čekali, kéž se za jiter stáváš jejich paží, ba i naším vysvobozením v čas úzkosti!
3 Národnosti utečou před hlasem množství, národy se před tvým pozdvižením rozprchnou
4 a lup od vás bude sbírán jakoby sbíráním kobylek, bude se pro něj sem-tam pobíhat jako by sem-tam pobíháním sarančí.
5 Hospodin je vyvýšen, ano, sídlí na výsosti, naplnil Cijjón právem a spravedlností
6 a je jistotou tvých časů, bohatstvím vysvobození, moudrosti a poznání; úcta k Hospodinu, ta je jeho pokladem.
7 Hle, jejich hrdinové křičí venku, poslové pokoje hořce pláčí,
8 silnice zpustly, přestalo se přecházet stezkou; zrušil i smlouvu, opovrhl i městy, necení si člověka.
9 Truchlí se, země chřadne, Levánón se stydí, vadne, Šárón je jako step, Bášán a Karmel střásá.
10 Nyní chci povstat, praví Hospodin, nyní se chci pozdvihnout, nyní chci být povznesen;
11 budete těhotnět senem, budete rodit slámu, váš dech - oheň, bude vás požírat,
12 a národnosti budou spalovány na vápno - ořezané hložiny, budou se vzněcovat v ohni.
13 Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, a u znejte, blízcí, mou moc!
14 Hříšníci na Cijjónu mají strach, nevěřící zachvátilo chvění: Kdo z nás může za místo pobytu mít sžírající oheň? Kdo z nás může za místo pobytu mít věčná ohniště?
15 Chodící v spravedlnosti a mluvící v upřímnost i, ošklivost shledávající v nespravedlivém zisku z vydírání, vytřásající své dlaně od chmatání po úplatcích, zacpávající své ucho před slyšením o krvi a zatlačující své oči před nahlížením v zlo,
16 ten bude smět osídlit výsosti, jeho výšina - nedobytná místa skalisk, chléb mu bude dáván, voda mu bude zajištěna.
17 Tvé oči budou spatřovat Krále v jeho kráse, vidět zem dálek,
18 tvé srdce bude myslit na hrůzu: Kde je písař, kde výběrčí, kde spočítávač věží?
19 Nebudeš vidět opovážlivého lidu, lidu řeči příliš nejasné k rozumění, blábolícího jazykem bez pochopení.
20 Spatřuj Cijjón, hradiště našich svátků, tvé oči budou vidět Jerúsalém, bezstarostný příbytek, stan, jenž neputuje, jeho ž kolíky se nikdy nebudou vytahovat, aniž se které jeho provazy budou moci přetrhávat.
21 Tam nám je jen Vznešený, Hospodin, místem řek, toků širokých břehů; nebude se moci jím ubírat loď s vesly, aniž bude pyšný koráb moci proplout,
22 neboť Hospodin, náš Soudce, Hospodin, náš Zákonodárce, Hospodin, náš Král, on je naší ochranou.
23 Tvé provazy jsou uvolněny, nemohou správně udržet svůj stěžeň, nerozestírají plachtoví. Tehdy bude zisk z lupu v množství rozdělen, kořist ukořistí chromí,
24 aniž bude osídlenec říkat: Onemocněl jsem. Lid, jenž v něm bude bydlet - bude mu odpuštěna nepravost.