1V sedmém, v dvacátý a první toho měsíce, se událo slovo Hospodinovo skrze Haggaje, proroka, výrokem:
2Nuže, prones k Zerubbávelovi, synu Šealtíélovu, místodržícímu Júdovu, a k Jehóšuovi, synu Jehócádákovu, veleknězi, a ke zbytku lidu výrok:
3Kdo je mezi vámi, jenž zbývá a který viděl tento dům v jeho dřívější slávě? A jak jej vy vidíte nyní? Zda on ne ní ve vašich očích, jako by ho nebylo?
4A le nyní buď silný, Zerubbáveli, prohlášeno Hospodinem, a no, buď silný, Jehóšuo, synu Jehócádákův, velekněže, a no, buď silný, všechen lide země, prohlášeno Hospodinem, a dělejte, neboť já jsem s vámi, prohlášeno Hospodinem zástupů,
5i s tou věcí, již jsem učinil předmětem smlouvy s vámi za vašeho vyjití z Egypta, i můj Duch zůstává vprostřed vás, nechť se nebojíte.
6Ano, Hospodin zástupů řekl takto: Ještě jednou, bude to za málo, kdy já se chystám otřást nebesy i zemí, i mořem i souší,
7a budu otřásat všemi národy, i přijdou - tužba všech národů, a tento dům budu naplňovat slávou, řekl Hospodin zástupů.
8Mé je stříbro a mé je zlato, prohlášeno Hospodinem zástupů;
9sláva tohoto pozdějšího domu bude větší než dřívějšího, řekl Hospodin zástupů, a v tomto místě budu dávat pokoj, prohlášeno Hospodinem zástupů.
10V dvacátý a čtvrtý toho měsíce, v druhém roce Darjávešově, se událo slovo Hospodinovo skrze Haggaje, proroka, výrokem:
11Takto řekl Hospodin zástupů: Nuže, otaž se kněží na zákon, výrokem:
12Jestliže někdo ponese svaté maso v cípu svého roucha a sáhne svým cípem na chléb a neb na něco vařené ho a neb na víno a neb na olej a neb na cokoli k jídlu, zda se to bude stávat svatým? A kněží odpověděli a řekli: Nikoli.
13A Haggaj řekl: Bude-li po čemkoli z těchto věcí sahat znečištěný mrtvolou, zda se to bude stávat nečistým? A kněží odpověděli a řekli: Bude se nečistým stávat.
14A Haggaj odpověděl a řekl: Tak tento lid, a no, tak tento národ před mou tváří, prohlášeno Hospodinem, a tak všechno dílo jejich rukou a co tam blíže přinášejí, to se stává nečistým.
15Nyní tedy, nuže, přikládejte své srdce, od tohoto dne a nadále; odtehdy, co ještě ne bylo přikládání kamene ke kameni v chrámě Hospodinově,
16před nastáním toho, se přišlo k hromadě dvaceti měr a bylo deset; přišlo se k nádrži lisu odebrat padesát dávek a bylo dvacet -
17bil jsem vás snětí a rzí a krupobitím, všechno dílo vašich rukou, a le ke mně - toho při vás nebylo, prohlášeno Hospodinem.
18Nuže, přikládejte své srdce, od tohoto dne a nadále, ode dne dvacátého a čtvrtého, devátého, totiž ode dne, kdy byl chrám Hospodinův založen, přikládejte své srdce!
19Zda je osivo ještě v sýpce? A až do posud vinná réva a ni fíkovník a ni granátovník a ni strom oliv nenese; od tohoto dne budu žehnat. -
20A slovo Hospodinovo se k Haggajovi po druhé do stalo v dvacátý a čtvrtý toho měsíce výrokem:
21Prones k Zerubbávelovi, místodržícímu Júdovu, výrok: Já se chystám otřást nebesy i zemí
22a budu podvracet trůny království národů a plenit moc království národů a podvracet vozy a vezoucí se v nich, i klesnou koně a vezoucí se na nich, každý mečem svého bratra.
23V onen den, prohlášeno Hospodinem zástupů, tě chci vzít, Zerubbáveli, synu Šealtíélův, můj služebníče, prohlášeno Hospodinem, a ustanovit tě za pečeť, neboť v tobě jsem našel zálibu, prohlášeno Hospodinem zástupů.