Bible

1 Břímě, jež uviděl Habakkúk, prorok. 2 Až dokdy, Hospodine, budu volat o pomoc a nebudeš slyšet? Křičím k tobě: Násilí! - a nevysvobozuješ! 3 Nač mi ukazuješ špatnost a pohlížíš na strast? A no, přede mnou je plenění a násilí a nastala váda a pozvedá se spor; 4 proto zákon ochabuje a právo se nikdy neuplatňuje, neboť zlovolný úklady obkličuje spravedlivého; proto právo vychází převrácené. 5 Popatřte mezi národy a pohleďte a upadněte v ustrnutí, ustrňte, neboť ve vašich dnech se uskutečňuje skutek - nebudete věřit, až se bude vyprávět, 6 neboť hle, já - chystám se vzbudit Kasdím, národ, jenž je rozhořčený, a no, jenž je prudký, jenž chodí po širokostech země k zaujímání sídel, ne jeho. 7 On je strašný, a no, obávaný, od něho vychází jeho právo a jeho důstojnost 8 a jeho koně jsou hbitější než levharti a rychlejší než vlci za večera, a jeho jezdci na koních poskakují, a no, jeho jezdci na koních přicházejí z daleka, letí jako sup, jenž spěchá k žrádlu. 9 On všechen přichází k násilí, houf jejich tváří - k východnímu větru, a sbírá zajaté jako písek. 10 A z králů si on tropí šašky a knížata jsou mu předmětem posměchu, on se směje každé pevnosti, i nakupí zeminy a dobude jí, 11 potom se dále požene jako vítr a přejde a proviní se - tato jeho moc bude jeho +bohem. 12 Zda ty ne jsi od pradávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý? Nebudeme umírat, Hospodine, ustanovil jsi jej k soudu, a no, Skálo, k ukázňování jsi jej určil; 13 jsi v očích čistější než abys spatřoval zlo, aniž můžeš pohlížet na útisk - proč pohlížíš na nevěrně se chovající, mlčíš, když zlovolný pohlcuje spravedlivějšího než on? 14 A činíš lidi jako by rybami moře, jako by plazivým tvorstvem - ne ní vládnoucího nad ním, 15 všechny je vytahuje udicí, odvléká je ve své síti, a no, sbírá je ve svém čeřenu; proto se raduje a jásá, 16 proto své síti obětuje a svému čeřenu zakuřuje, neboť jimi je jeho podíl tučný, a no, jeho pokrm mastný. 17 Zda proto má svou síť vyprazdňovat a ustavičně národy zabíjet, nešetřit?