1A Abráhám byl stár, pokročilého věku, a Hospodin Abráhámovi ve všem požehnal.
2I řekl Abráhám k svému nevolníku, staršímu jeho domu, vládnoucímu vším, co měl: Polož, prosím, svou ruku pod mé stehno,
3neboť tě chci zavázat přísahou při Hospodinu, Bohu nebes a Bohu země, že mému synu nebudeš přivádět ženu z dcer Kenaáního, v jehož středu já bydlím,
4nýbrž půjdeš do mé země a do mého příbuzenstva, a ť mému synu, Isákovi, můžeš přivést ženu.
5A ten nevolník k němu řekl: Snad nebude ta žena ochotna jít za mnou do této země; zda musím tvého syna, nechť bude jakkoli, zavést zpět do země, odkud jsi vyšel?
6A Abráhám k němu řekl: Chraň se, abys tam mého syna zpět nezaváděl;
7Hospodin, Bůh nebes, jenž mě vzal z domu mého otce a ze země mého příbuzenstva, jenž ke mně promluvil a jenž mi přisáhl výrokem: Tuto zemi chci dát tvému semeni - on před tvou tváří bude posílat svého anděla, i budeš moci přivést mému synu ženu odtamtud.
8A nebude-li ta žena ochotna jít za tebou, pak budeš od této mé přísahy osvobozen, jen tam mého syna nesmíš zpět zavádět.
9I položil ten nevolník svou ruku pod stehno Abráháma, svého pána, a přisáhl mu stran této věci.
10A ten nevolník vzal deset velbloudů z velbloudů svého pána a odešel; a všechno bohatství jeho pána bylo v jeho ruce. Vstal tedy a odešel do Aram-naharajim, do města Náchórova,
11a zvenčí vůči městu dal velbloudům poklekat k studni vody, v čas večera, v čas vycházení žen čerpajících vodu.
12A řekl: Hospodine, Bože mého pána Abráháma, dej, prosím, by se mi dnes zdařilo, a uskutečni laskavost při mém pánu Abráhámovi.
13Hle, já jsem se postavil u pramene vody a dcery mužů města vycházejí vodu čerpat;
14nuže, nechť se stane, že ta dívka, k níž budu říkat: Nakloň, prosím, svůj džbán, a ť se mohu napít, a jež řekne: Pij, a chci napojit i tvé velbloudy, - ji jsi přisoudil svému nevolníku, Isákovi; a tak budu moci poznat, že jsi při mém pánu laskavost uskutečnil.
15A ještě než on skončil s řečí se stalo, že hle, vycházela Rebeká, jež se narodila Bethúélovi, synu Milky, ženy Náchóra, bratra Abráhámova, a na jejím rameni její džbán;
16a ta dívka byla vzhledem velmi hezká, panna, a no, nebyl ji poznal muž; i sestoupila k prameni a naplnila svůj džbán a vystoupila.
17A ten nevolník se jí rozběhl vstříc a řekl: Dej mi, prosím, usrknout trochu vody z tvého džbánu.
18I řekla: Pij, můj pane. A spěšně sňala svůj džbán na svou ruku a napojila ho;
19a když ho dosti napojila, řekla: I tvým velbloudům budu čerpat dotud, než se dosti napijí.
20A pospíšila a vyprázdnila svůj džbán do napajedla a zase se rozběhla ke studni čerpat, i načerpala všem jeho velbloudům.
21A ten muž, hledě na ni s úžasem, mlčel, chtěje zvědět, zda Hospodin jeho cestu učinil úspěšnou čili nic.
22A když se velbloudi dost napili, stalo se, že ten muž přinesl kroužek ze zlata, jeho váha beka, a dva náramky na její ruce, jejich váha deset šeklů zlata,
23a řekl: Čí jsi ty dcera? Oznam mi, prosím. Zda je v dom ě tvého otce místo pro nás k přenocování?
24I řekla k němu: Já jsem dcera Bethúéla, syna Milky, jehož porodila Náchórovi.
25A řekla k němu: I slámy i krmiva je u nás mnoho, i místo k přenocování.
26A ten muž schýlil hlavu a poklonil se Hospodinu
27a řekl: Budiž veleben Hospodin, Bůh mého pána Abráháma, jenž neodňal svou laskavost a svou věrnost z blízkosti mého pána. Já jsem byl na cestě a Hospodin mě zavedl v dům bratrů mého pána.
28A ta dívka se rozběhla a podala domu své matky o těchto věcech zprávu;
29i měla Rebeká bratra, jehož jméno bylo Láván, i rozběhl se Láván k tomu muži ven ku prameni,
30a při uvidění toho kroužku a těch náramků na rukou své sestry, a jak uslyšel slova Rebeky, své sestry, výrokem: Tak ke mně ten muž promluvil, stalo se, že přišel k tomu muži, a hle, on stál u velbloudů u pramene.
31I řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův, nač budeš stát venku? Vždyť já jsem připravil dům a místo velbloudům.
32I vešel ten muž do domu a odstrojil velbloudy a dal velbloudům slámu a krmivo, a vodu k umytí jeho nohou a nohou mužů, kteří byli s ním.
33I bylo mu předloženo jídlo, a le on řekl: Nebudu dotud jíst, než promluvím, co mám promluvit. I řekl: Mluv.
34A řekl: Já jsem nevolník Abráhámův;
35a mému pánu velmi požehnal Hospodin, takže se stal velikým, a dal mu drobný dobytek a skot a stříbro a zlato a nevolníky a služky a velbloudy a osly,
36a Sárá, žena mého pána, po svém zestárnutí porodila mému pánu syna, i dal mu vše, co má.
37A můj pán mě zavázal přísahou s výrokem: Nesmíš mému synu přivést ženu z dcer Kenaaního, v jehož zemi já bydlím;
38nepůjdeš-li do domu mého otce a do mé rodiny, a bys mému synu mohl přivést ženu!
39I řekl jsem k svému pánu: Snad ta žena za mnou nepůjde?
40A řekl ke mně: Hospodin, před jehož tváří jsem chodil, s tebou bude posílat svého anděla a učiní tvou cestu úspěšnou, a bys mému synu mohl přivést ženu z mé rodiny a z domu mého otce.
41Od mé přísahy budeš svoboden potom, když budeš moci přijít k mé rodině a nebudou-li ti chtít dát; pak se staneš od mé přísahy svobodným.
42I přišel jsem dnes k tomu prameni a řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abráháma, chceš-li, prosím, učinit úspěšnou mou cestu, po níž já jdu -
43hle, já stojím u pramene vody; nuž nechť se stane, že mladice ta, jež bude vycházet čerpat, k níž budu říkat: Napoj mě, prosím, z trochy vody ze svého džbánu,
44a řekne ke mně: Pij i ty a chci načerpat i tvým velbloudům, ona bude tou ženou, již Hospodin přisoudil synu mého pána.
45Ještě než jsem já mohl dokončit řeč ve svém srdci, tu, hle, vycházela Rebeká, a na jejím rameni její džbán, i sestoupila k prameni a načerpala; i řekl jsem k ní: Napoj mě, prosím.
46I sňala spěšně svůj džbán ze sebe a řekla: Pij, a chci napojit i tvé velbloudy. A napil jsem se, a i velbloudy napojila.
47A otázal jsem se jí a řekl jsem: Čí jsi ty dcera? A řekla: Dcera Bethúéla, syna Náchórova, jehož mu porodila Milká. I nasadil jsem na její nos kroužek a na její ruce náramky
48a schýlil jsem hlavu a poklonil jsem se Hospodinu a jal jsem se velebit Hospodina, Boha mého pána Abráháma, jenž mě vedl po cestě pravdy opatřit dceru bratra mého pána jeho synu.
49A nyní, chcete-li při mém pánu uskutečnit laskavost a věrnost, oznamte mi, a ne-li, oznamte mi, a ť se mohu obrátit napravo nebo nalevo.
50I odpověděl Láván a Bethúél a řekli: Ta to věc vyšla od Hospodina, nemůžeme k tobě promluvit zlého ani dobrého.
51Hle, Rebeká je před tvou tváří, vezmi a jdi, a nechť je ženou synu tvého pána podle toho, co promluvil Hospodin.
52A jak nevolník Abráhámův jejich slova uslyšel, stalo se, že se Hospodinu poklonil k zemi;
53a vyňal ten nevolník náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a roucha a dal Rebece; i jejímu bratru a její matce dal drahocenné věci.
54I jedli a pili, on i muži, kteří byli s ním, a přenocovali; a když za jitra vstali, řekl: Propusťte mě k mému pánu.
55I řekl její bratr a její matka: Nechť s námi dívka může pobýt několik dní, snad deset, potom půjde.
56I řekl k nim: Neměli byste mě zdržovat, neboť Hospodin učinil mou cestu úspěšnou; propusťte mě, a ť mohu odejít k svému pánu.
57A řekli: Povolejme dívku a otažme se jejích úst.
58I povolali Rebeku a řekli k ní: Zda půjdeš s tímto mužem? A řekla: Půjdu.
59I propustili Rebeku, svou sestru, a její chůvu a Abráhámova nevolníka a jeho muže;
60a požehnali Rebece a řekli jí: Ty jsi naše sestra - staň se tisíci desetitisíců a nechť se tvé símě zmocňuje brány nenávidících je.
61A Rebeká vstala, i její dívky, i nasedly na velbloudy a odebraly se za tím mužem; a nevolník Rebeku vzal a odebral se.
62A Isák byl přišel z cesty k Beér-lachaj-róí, neboť on bydlel v zemi jihu;
63i byl Isák vyšel za nastávání večera rozjímat na poli. A pozvedl své oči a uviděl, že hle, přicházejí velbloudi.
64A Rebeká pozvedla své oči a uviděla Isáka, i sesedla z velblouda
65a řekla k nevolníku: Kdo je ten muž, jenž tamto jde na poli nám vstříc? A nevolník řekl: On, můj pán. I vzala závoj a zastřela se.
66A nevolník Isákovi vyrozprávěl všechny věci, jež vykonal.
67A Isák ji uvedl do stanu Sáry, své matky, i vzal Rebeku a stala se mu ženou a miloval ji. I dostalo se Isákovi po jeho matce útěchy.