Ezekiel 17
1 I do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
2 Synu člověka, dej hádat hádanku a propověz průpověď k domu Isráélovu
3 a řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Na Levánón přibyl veliký orel, velikých křídel, dlouhých letek, plného peří, jenž měl pestrý šat, a vzal nejvyšší výhonek cedru,
4 otrhal vrcholky jeho odnoží a vnesl jej do země kupectví, vsadil jej v město kramářů;
5 a vzal ze semene té země a dal je v osevní pole, vzal k mnohým vodám, vsadil je jako vrbu.
6 I vzklíčilo a stalo se rozvětvující se révou nízkého vzrůstu, mající otáčet své větve k němu, a jeho kořeny byly pod ním; a no, stalo se révou a vytvořilo haluze a vypustilo listoví.
7 A vyskytl se jiný veliký orel velikých křídel a hojného peří, a hle, ta réva ohnula své kořeny na proti němu a přistrčila mu své větve od záhonů své výsadby, aby ji zavlažoval.
8 Ona byla zasazena do dobrého pole, k mnohým vodám, k vytváření ratolestí a k nesení ovoce, aby se stala ušlechtilou révou.
9 Řekni: Takto řekl Pán, Hospodin: Má prospívat? Zda se nemají vytrhat její kořeny a orvat její ovoce, a ť vyschne? Na všech listech svého vzrůstu bude vysychat, a ne silnou paží a mnohým lidem bude lze ji od jejích kořenů vyzvednout.
10 A hle, byvši zasazena, zda bude prospívat? Zda za nárazu větru od východu proti ní nebude zcela vysychat? Na záhonech svého vzrůstu bude vysychat.
11 A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:
12 Nuže, řekni tomu vzpurnému domu: Zda nevíte, co tyto věci znamenají? Řekni: Hle, přišel v Jerúsalém král Bávelu a vzal jeho krále a jeho knížata a zavedl je k sobě do Bávelu;
13 a vzal ze semene království a uzavřel s ním smlouvu a uvedl ho v přísahu, a vzal vůdce země,
14 aby království bylo nízké, aby ne bylo povznášení sebe, k zachovávání jeho smlouvy, k svému udržení.
15 A le vzbouřil se proti němu posláním svých poslů v Egypt, aby mu dali koně a mnoho lidu; zda má prospívat? Zda má vyváznout, kdo činí tyto věci? Vždyť porušil smlouvu, vyvázne tedy?
16 Jako že já jsem živ, prohlášeno Pánem, Hospodinem, nebude-li v místě krále, jenž ho v kralování uvedl, jehož přísahou opovrhl, jehož smlouvu porušil, u něho vprostřed Bávelu muset umřít,
17 aniž pro něho farao s velikou vojenskou mocí a s četným sejitím bude moci co učinit v boji, navršováním náspu a budováním obléhacího valu k vytínání mnoha žití.
18 A no, přísahou opovrhl k porušení smlouvy, a no, hle, po dal svou ruku a spáchal všechny tyto věci; nebude moci vyváznout.
19 Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Jako že já jsem živ, nebudu-li svou přísahu, jíž opovrhl, a svou smlouvu, již porušil, a no, uvalovat na jeho hlavu!
20 A chci na něho prostřít svou síť, takže bude polapen v mou smyčku, a chci ho přivést do Bávelu a soudit se s ním tam za jeho věrolomnost, jíž se proti mně věrolomně dopustil;
21 a všichni jeho utečenci ve všech jeho četách budou padat mečem, a již budou zbývat, budou roztrušováni do všech větrů, i budete poznávat, že jsem promluvil já, Hospodin.
22 Takto řekl Pán, Hospodin: A já vezmu z nejvyššího výhonku vznosného cedru a vsadím, z vrcholků jeho odnoží chci utrhnout jeden útlý, jejž já zasadím na vysokou a strmící horu
23 v pohoří výsosti Isráélovy, i vznese ratolesti a vytvoří ovoce a stane se ušlechtilým cedrem, a usadí se pod ním všemožné ptactvo, všemožné okřídlené se bude usazovat ve stínu jeho větví.
24 A všechny stromy pole poznají, že já, Hospodin, ponižuji strom vysoký, vyvyšuji strom nízký, vysušuji strom zelený a k rozkvětu přivádím strom suchý. Promluvil jsem já, Hospodin, a učiním tak.