1Kdykoli někdo bude krást býka nebo drobné dobytče a zabije je nebo je prodá, bude muset škodu nahradit pěti kusy skotu za býka a nebo čtyřmi kusy drobného dobytka za drobné dobytče
2(jestliže bude zloděj moci být dopaden při vloupání a bude udeřen, takže umře, nebude za něho viny krve,
3vzejde-li nad ním slunce, vina krve za něho bude ); škodu bude muset nahradit bezpodmínečně, nebude-li mít čím, pak bude za své zlodějství prodán.
4Najde-li se krádež prokazatelně v jeho ruce živá, od býka až po osla, až po drobné dobytče, bude muset škodu nahradit dvojnásobně.
5Kdykoli někdo bude dávat spást pole nebo vinici, totiž vyžene své zvířectvo, a ť se napase v poli jiného, bude muset škodu nahradit z nejlepšího ze svého pole a z nejlepšího ze své vinice. -
6Kdykoli bude vznikat oheň a zachvátí trní, takže jím bude stráven stoh nebo stojaté obilí nebo pole, škodu bezpodmínečně bude muset nahradit ten, kdo požár založil. -
7Kdykoli někdo bude dávat k svému bližnímu opatrovat peníze nebo věci a bude to z domu toho muže ukradeno - bude-li zloděj moci být dopaden, bude muset škodu nahradit dvojnásobně,
8nebude-li zloděj moci být dopaden, pak bude majitel toho domu přiveden blíže k Bohu, zda nevztáhl svou ruku na majetek svého bližního.
9Stran každého druhu přestoupení, stran býka, stran osla, stran drobného dobytčete, stran pláště, stran všeho ztraceného, o čem se bude říkat, že je to toto - záležitost jich obou bude přicházet před Boha; koho Bůh bude prohlašovat za zlovolného, bude muset svému bližnímu dvojnásobně nahradit škodu.
10Kdykoli někdo bude dávat k svému bližnímu opatrovat osla nebo býka nebo drobné dobytče a nebo jakýkoli kus dobytka, a uhyne nebo bude zmrzačeno nebo zajato, aniž kdo viděl,
11bude mezi nimi oběma nastávat přísaha Hospodinova, zda nevztáhl svou ruku na majetek svého bližního, a jeho majitel to uzná, i nebude muset škodu nahrazovat,
12a le bylo-li prokazatelně kradeno z jeho blízkosti, bude muset jeho majiteli škodu nahradit.
13Bylo-li na kusy rozerváno, bude muset přinést důkaz; rozervané nebude muset nahrazovat. -
14A kdykoli si je někdo z blízkosti svého bližního bude vypůjčovat a bude zmrzačeno nebo uhyne, aniž bude při něm jeho majitel, bezpodmínečně bude muset škodu nahradit,
15byl- li jeho majitel při něm, nebude muset škodu nahrazovat; bylo-li najaté, je to započteno v nájemném za ně.
16A kdykoli muž bude svádět pannu, jež není zasnoubena, a ulehne s ní, bezpodmínečně si ji bude muset koupit za ženu;
17pakli její otec bude rozhodně odmítat dát mu ji, bude muset odvážit stříbro podle věna panen. -
18Čarodějnici nesmíš nechat žít. -
19Každý ulehší se zvířetem musí být jistotně usmrcen. -
20Kdo obětuje bohům, ne samotnému Hospodinu, musí být odevzdán.
21A cizinci nesmíš ubližovat, aniž ho smíš utlačovat, neboť jste byli cizinci v zemi Egypta.
22Žádnou vdovu a ni sirotka nesmíš týrat;
23budeš-li ho jakkoli týrat, pak, bude-li ke mně úpěnlivě křičet, jistotně jeho křik budu slyšet,
24i vzplane můj hněv a budu vás zabíjet mečem a stanou se vaše ženy vdovami a vaše děti sirotky.
25Budeš-li mému lidu, chudému u tebe, půjčovat peníze, nesmíš vůči němu být jako lichvář, nesmíš na něho uvalit lichvu. -
26Budeš-li vůbec v zástavu brát plášť svého bližního, do zajití slunce mu jej musíš vrátit,
27neboť on je jeho jediným přikrytím, on je ošacením jeho kůži - nač bude uléhat? I stane se, když bude ke mně křičet, že budu slyšet, neboť já jsem milostivý.
28Nesmíš zlořečit Bohu, aniž smíš proklínat náčelníka svého lidu.
29Nesmíš zdržovat svou plnou úrodu a ni svou šťávu. Prvorozeného ze svých synů budeš dávat mně;
30tak budeš činit se svým skotem, se svým drobným dobytkem: sedm dní bude při své matce, v osmý den jej budeš dávat mně.
31Budete mi svatými lidmi - nesmíte jíst maso v poli rozervaného; budete je házet psovi.