1A toto jsou jména synů Isráélových, kteří přišli do Egypta s Jákóbem; každý přišel se svým domem:
2Reúvén, Šimeón, Léví a Júdá,
3Jissáschár, Zevulún a Benjámín,
4Dán a Naftálí, Gád a Ášér.
5A všech duší pocházejících z bedra Jákóbova bylo sedmdesát duší; a Josef byl v Egyptě.
6I umřel Josef a všichni jeho bratři a celé ono pokolení.
7A synové Isráélovi se rozplodili a rozrojili a rozmnožili a zmohutněli v hojnost hojnosti, a země jich byla plna.
8I povstal nad Egyptem nový král, jenž Josefa neznal;
9i řekl k svému lidu: Hle, lid Isráélových dětí je mnohý a mocnější než my;
10hola, počínejme si vůči němu chytře, aby se nemnožil, takže by se stalo, když budou nadcházet války, že by se i on přidal k nenávidícím nás a války se zúčastnil proti nám a vystoupil ze země.
11I ustanovili nad ním vedoucí robot za účelem jeho utiskování jejich nucenými pracemi; i vybudoval faraonovi města skladišť, Pithóm a Raamsés.
12A le podle toho, jak jej utlačovali, tak se množil a tak se rozmáhal, i pociťovali z Isráélových dětí hrůzu,
13a Egypťané Isráélovy děti nemilosrdně nutili k nevolnické práci
14a ztrpčovali jejich život těžkou nevolnickou prací v hlíně a při cihlách a všemožnými nevolnickými pracemi v poli; veškeré jejich nevolnické práce, v nichž nevolnicky pracovali, byly vyžadovány nemilosrdně.
15A král Egypta řekl k porodním babám, Hebrejkám, z nichž jedné jméno bylo Šifrá a jméno druhé Púá,
16a no, řekl: Při vašem pomáhání k porodu Hebrejkám, když budete hledět na stolici - bude- li to syn, pak ho musíte usmrtit, a bude- li to dcera, pak nechť žije.
17A le ty porodní báby se bály Boha a nejednaly podle toho, co k nim král Egypta promluvil, a nechávaly dítky naživu;
18a král Egypta ty porodní báby povolal a řekl jim: Proč jste učinily tuto věc, že jste dítky nechávaly naživu?
19A porodní báby k faraonovi řekly: Neboť Hebrejky ne jsou jako egyptské ženy, neboť ony jsou zdatné - dříve než k nim porodní bába může přijít, i samy porodí.
20A Bůh těm porodním bábám učinil dobře; a lid se rozmnožil, i zmohutněli velmi;
21a protože se ty porodní báby bály Boha, stalo se, že jim zřídil domy.
22A farao všemu svému lidu rozkázal výrokem: Každého narozeného syna - budete ho házet do řeky, a každou dceru budete nechávat naživu.