Deuteronomy 25
1 Kdykoli mezi muži bude rozepře a oni přistoupí k soudu, a vynesou rozsudek a za spravedlivého uznají spravedlivého a za zlovolného uznají zlovolného,
2 pak se stane: Bude -li zlovolný hoden bití, pak ho soudce dá položit a bít ho před svou tváří počtem ran úměrně jeho zlovůli;
3 smí se udeřit čtyřicet krát, nesmí se přidat, aby, kdyby se k jeho bití přidával výprask větší nad tyto rány, tím nebyl tvůj bratr před tvýma očima zlehčen.
4 Nesmíš nasadit náhubek hovězímu dobytčeti při jeho mlácení.
5 Kdykoli budou bratři bydlet spolu a jeden z nich umře a nebude mít syna, nesmí se žena zemřelého do stat cizímu muži ven; má za ní přijít její švagr a vezme si ji za ženu; tak jí má splnit švagrovskou povinnost
6 a stane se, že prvorozený, jehož bude rodit, bude povstávat pro jméno jeho zemřelého bratra, a ť jeho jméno není z Isráéle vymazáváno.
7 Nebude-li však ten muž nakloněn svou švagrovou pojmout, pak jeho švagrová vystoupí do brány k starším a řekne: Můj švagr odmítá vzbudit svému bratru jméno v Isráélovi, není ochoten splnit mi švagrovskou povinnost.
8 Starší jeho města ho tedy povolají a promluví k němu; a postaví-li se a řekne: Nejsem nakloněn pojmout ji,
9 přistoupí k němu před očima starších jeho švagrová a stáhne z jeho nohy jeho sandál a naplije v jeho tvář a ujme se slova a řekne: Takto se činí muži, jenž nechce budovat dům svého bratra!
10 A jeho jméno v Isráélovi bude nazváno Dům toho, jemuž byl stažen sandál.
11 Kdykoli se budou muži spolu navzájem rvát a žena jednoho se přiblíží k vyproštění svého muže z ruky bijícího jej a vztáhne svou ruku a uchopí ho v jeho stydkých místech,
12 pak její ruku utneš, tvé oko se nesmí smilovávat.
13 Nesmíš ve svém váčku mít dvojí závaží, větší a menší;
14 nesmíš ve svém domě mít dvojí éfu, větší a menší.
15 Závaží budeš mít řádné a spravedlivé a éfu budeš mít řádnou a spravedlivou, aby se na půdě, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, mohly prodloužit tvé dni,
16 neboť každý činící tyto věci, každý dopouštějící se nepoctivosti, je ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu.
17 Třeba pamatovat, co ti učinil Amálék na cestě, když jsi vyšel z Egypta,
18 jak tě na tvé cestě potkal a pobil zadní voj mezi vámi, všechny oslabené za tebou, když ty s byl vyčerpán a unaven; a on se nebál Boha.
19 Až ti tedy Hospodin, tvůj Bůh, dá klid ode všech tvých nepřátel ze všech stran v zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví k zaujetí jí, stane se, že památku Amáléka budeš muset vymazat zpod nebes; nesmíš zapomenout.