Acts 7
1 A velekněz řekl: Nuže, mají se ty věci takto?
2 On pak děl: Bratři a otcové, poslyšte: Našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, dříve než se usídlil v Charranu, se ukázal Bůh slávy
3 a řekl k němu: Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do té země, kterou ti ukáži.
4 Tu ze země Chaldeů vyšel a usídlil se v Charranu, a odtamtud ho poté, co jeho otec umřel, přestěhoval do země této, v níž nyní bydlíte vy.
5 I nedal mu v ní dědictví, ani kam by nohu postavil, a přislíbil ji dát v držbu jemu a jeho semeni po něm; přitom on dítě neměl.
6 A Bůh promluvil takto: Jeho símě bude návštěvníkem v cizí zemi, i zotročí je a čtyři sta let s ním budou zle nakládat;
7 a ten národ, jemuž budou otročit, budu soudit já, řekl Bůh, a po těchto věcech vyjdou a na tomto místě mi budou konat svatou službu.
8 I dal mu úmluvu stran obřízky; a tak zplodil Isáka a osmého dne ho obřezal, a Isák Jakóba a Jakób dvanáct praotců.
9 A praotcové, nevražíce na Josefa, ho odprodali do Egypta; a Bůh byl s ním
10 a vytrhl si ho ze všech jeho tísní a dal mu přízeň a moudrost v očích faraona, krále Egypta, a ten ho ustanovil nejvyšším pánem nad Egyptem a celým svým domem.
11 Na celou egyptskou zemi i Kanaan však přišel hlad a veliká tíseň a naši otcové nenacházeli potravin.
12 Jakób však, uslyšev, že v Egyptě obilí je, ponejprv vypravil naše otce,
13 a podruhé se dal Josef svým bratrům poznat a Josefův rod vyšel před faraonem najevo.
14 Josef si pak svého otce a všechno [své] příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší dal přivolat k sobě;
15 i sestoupil Jakób do Egypta a skonal on i naši otcové,
16 a byli přeneseni do Sychemu a uloženi v hrobce, již si zakoupil Abraham za cenu stříbra od synů Emmóra, otce Sychemova.
17 Tak však, jak se blížil čas příslibu, jímž se Bůh zavázal Abrahamovi, vzmáhal se a množil lid v Egyptě
18 dotud, než nad Egyptem povstal jiný král, jenž Josefa neznal.
19 Ten, vychytrale zakročiv proti našemu rodu, nakládal s otci zle, dávaje jejich novorozeňata vysazovat, aby nezůstávala naživu.
20 V té době se zrodil Mojžíš a byl neobyčejně spanilý; ten byl po tři měsíce odchováván v otcově domě,
21 a když byl vysazen, ujala se ho faraonova dcera a odchovala si ho za syna pro sebe.
22 I byl Mojžíš vycvičen ve vší moudrosti Egypťanů a byl mocný v svých slovech i činech.
23 A jak se mu naplňoval čas čtyřiceti let, vystoupilo na jeho srdce, by se podíval na své bratry, Israélovy syny,
24 a vida kteréhosi, jemuž se dělo příkoří, zastal se ho, i skolil toho Egypťana a tak za toho, jenž byl utlačován, vykonal pomstu;
25 to se domníval, že jeho bratři chápou, že jim Bůh skrze jeho ruku dává vysvobození, oni však nepochopili.
26 A den nato se jim ukázal, jak se hašteřili, i nabádal je k pokoji a řekl: [Vy] jste bratři, nač si navzájem činíte příkoří?
27 Ten však, jenž blízkému příkoří činil, ho od sebe odstrčil a řekl: Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a sudím?
28 Což mě ty chceš tak odpravit, jako jsi včera odpravil toho Egypťana?
29 A na tu řeč Mojžíš prchl a stal se návštěvníkem v zemi Madiamu, kde zplodil dva syny.
30 A když bylo vyplněno čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaje anděl v plameni ohně ostružiníku.
31 A Mojžíš, uzřev to, se tomuto vidění podivil, a když přistupoval, by to prozkoumal, zazněl hlas PÁNĚ:
32 Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův a Isákův a Jakóbův. A Mojžíš se rozechvěl a neodvažoval se prozkoumat to.
33 A PÁN mu řekl: Uvolni opánek svých nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá země.
34 Zřetelně jsem uviděl zlé nakládání s mým lidem, jenž je v Egyptě, a uslyšel jejich vzdychání, i sestoupil jsem, bych si je vytrhl. A nyní pojď, vyšlu tě do Egypta -
35 tohoto Mojžíše, jehož odmítli, když řekli: Kdo tě ustanovil vládcem a sudím, toho Bůh jako vládce a osvoboditele vyslal s rukou anděla, jenž se mu ukázal v tom ostružiníku.
36 Ten je vyvedl a konal zázraky a znamení v egyptské zemi a v Rudém moři a po čtyřicet let v pustině.
37 Toto je ten Mojžíš, jenž Israélovým synům řekl: Bůh dá pro vás zprostřed vašich bratrů povstat proroku, jako mně [, jeho budete poslouchat];
38 toto je ten, jenž byl ve shromáždění v pustině s andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinaji, a s našimi otci; jenž přijal živá sdělení, by nám je dal;
39 jehož se naši otcové nechtěli stát poslušnými, nýbrž ho od sebe odstrčili a v svých srdcích se vrátili do Egypta,
40 když Árónovi řekli: Zhotov nám bohy, kteří se budou ubírat před námi, neboť tento Mojžíš, jenž nás vyvedl z egyptské země - nevíme, co se mu stalo.
41 A v oněch dnech zhotovili tele a té modle vyvedli oběti a veselili se ve výtvorech svých rukou.
42 Bůh se však odvrátil a dopustil, by oni uctívali vojska nebe podle toho, jak je psáno v knize proroků: Což jste mi v pustině po čtyřicet let přinášeli žertvy a oběti, dome Israélův?
43 Ba - vyzvedli jste stan Molochův a hvězdu [vašeho] boha Remfana, podobizny, jež jste zhotovili, byste se jim klaněli; i přestěhuji vás dále než do Babylóna.
44 Naši otcové měli v pustině stan svědectví podle toho, jak si jej ten, jenž mluvil k Mojžíšovi, rozkázal zhotovit podle vzoru, jejž uviděl;
45 ten naši otcové také převzali a s Josuou při zabírání země národů, jež Bůh od tváře našich otců vypudil, tam vnesli až do dní Davida.
46 Ten před Bohem došel přízně a vyprosil si, by směl Bohu Jakóbovu opatřit stánek;
47 dům mu však zbudoval Šalomoun.
48 Ale Nejvyšší ve věcech rukama zhotovených nebydlí, podle toho, jak praví prorok:
49 Nebe je mi trůnem a země podnoží mých nohou - jaký mi zbudujete dům, praví PÁN, anebo které je místo mého odpočinku?
50 Nevytvořila všechny tyto věci má ruka?
51 Tvrdošíjní a v srdci i uších neobřezaní, vy stále vzdorujete Svatému Duchu, jak vaši otcové, tak i vy.
52 Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? A pobili ty, kteří předem přinášeli zvěst o příchodu Spravedlivého, jehož jste se vy nyní stali zrádci a vrahy -
53 vy, kteří jste na nařízení andělů dostali zákon a nezachovali jej.
54 I byli, slyšíce tyto věci, v svých srdcích sžíráni zlostí a cenili na něho zuby.
55 Jsa však pln Svatého Ducha, upřel zrak do nebe a uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici;
56 i řekl: Hle, spatřuji nebesa otevřená a Syna člověka po Boží pravici stojícího.
57 I vykřikli silným hlasem a sevřeli své uši a jednomyslně se na něho vrhli;
58 i vystrčili ho z města ven a kamenovali. A svědkové si své šatstvo odložili k nohám mladého muže zvaného Saul,
59 a kamenovali Štěpána, jak se modlil a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha.
60 A pokleknuv zvolal silným hlasem: Pane, nepřičítej jim tento hřích. A pověděv toto, zesnul;