Bible

1 A válka mezi domem Šáúlovým a mezi domem Dávidovým byla zdlouhavá; a Dávid se stával stále silnějším a dům Šáúlův, ti se stávali stále slabšími. 2 A v Chevrónu se Dávidovi narodili synové; a jeho provorozeným byl Amnón od Achínóam jizreélské, 3 a jeho druhý Kileáv od Avígajil, ženy Návála, Karmelího, a třetí Avšálóm, syn Maachy, dcery Talmaje, krále Gešúru, 4 a čtvrtý Adónijjá, syn Chaggíth, a pátý Šefatjá, syn Avítál, 5 a šestý Jithreám, od Egly, ženy Dávidovy. Tito se Dávidovi narodili v Chevrónu. 6 A za trvání války mezi domem Šáúlovým a mezi domem Dávidovým se stalo, že si Avnér v domě Šáúlově počal dodávat odvahy. 7 A Šáúl měl souložnici, jejíž jméno bylo Ricpá, dcera Ajjova, a Íšbóšeth k Avnérovi řekl: Proč jsi vešel k souložnici mého otce? 8 A Avnér se pro slova Íšbóšethova velmi rozhněval a řekl: Zda jsem hlava psa, já, jenž dnes vzhledem k Júdovi prokazuji soucit s domem Šáúla, tvého otce, vůči jeho bratrům a vůči jeho přátelům a nevydal jsem tě v ruku Dávidovu, že na mně dnes vyhledáváš nepravost té ženy? 9 Takto nechť Bůh Avnérovi činí a takto nechť mu přidává, že podle toho, co Hospodin přisáhl Dávidovi, tak že mu budu chtít učinit: 10 Přenést kralování od domu Šáúlova a postavit nad Isráélem a nad Júdou od Dána po Beér-ševu trůn Dávidův! 11 I nemohl již Avnérovi slovem odpovědět, neboť se ho bál. 12 A Avnér k Dávidovi za sebe poslal posly se vzkazem: Komu patří země? Se vzkazem: Uzavři se mnou svou smlouvu, a hle, má ruka bude při tobě k obrácení všeho Isráéle k tobě. 13 I řekl: Dobrá, já s tebou smlouvu chci uzavřít, jen jednu věc já od tebe žádám výrokem: Nebudeš mou tvář vidět, leč za svého přivedení Míchal, dcery Šáúlovy, před mou tvář při tvém příchodu k uvidění mé tváře. 14 A k Íšbóšethovi, synu Šáúlovu, poslal Dávid posly se vzkazem: Vy dej mou ženu Míchal, již jsem si zasnoubil za sto předkožek Pelištím. 15 Íšbóšeth tedy poslal a dal ji přivést z blízkosti muže, z blízkosti Paltíéla, syna Láíšova; 16 a její muž šel s ní a při chůzi za ní plakal, až po Bachurím, a Avnér k němu řekl: Jdi, vrať se; i vrátil se. 17 A nastal rozhovor Avnéra se staršími Isráélovými s výrokem: I dříve jste se projevili jako přející si Dávida za krále nad vámi; 18 to nyní uskutečněte, neboť Hospodin k Dávidovi pronesl výrok: Skrze Dávida, mého nevolníka, vysvobodit můj lid, Isráéle, z ruky Pelištím a z ruky všech jejich nepřátel! 19 A Avnér promluvil i v uši Benjámínovy a odebral se Avnér promluvit i v uši Dávidovy v Chevrónu o vše m, co bylo vhod Isráélovi a všemu domu Benjámínovu. 20 Avnér tedy přišel k Dávidovi do Chevrón u a s ním dvacet mužů; a Dávid Avnérovi a mužům, kteří byli s ním, uspořádal hostinu. 21 A Avnér k Dávidovi řekl: Nechť smím vstát a jít a shromažďovat k svému pánu, králi, všechen Isráél, a ť s tebou mohou uzavřít smlouvu, i budeš se moci ujmout kralování podle všeho, čeho bude žádostiva tvá duše. Dávid tedy Avnéra propustil, takže odešel v pokoji. 22 A hle, Dávidovi služebníci a Jóáv přišel z vojenské výpravy a přinesli s sebou hojný lup; a Avnéra při Dávidovi v Chevrónu nebylo, neboť ho propustil, takže odešel v pokoji. 23 Když tedy přišli, Jóáv a všechno vojsko, jež bylo s ním, podali Jóávovi zprávu výrokem: Avnér, syn Nérův, přišel ke králi; ten ho propustil, takže odešel v pokoji. 24 I přišel Jóáv ke králi a řekl: Co jsi učinil? Hle, přišel k tobě Avnér - proč toto, že jsi ho propustil, takže si klidně odešel? 25 Znáš Avnéra, syna Nérova, že tě přišel ošálit a zvědět tvé vycházení a tvé vstupování a zvědět vše, co ty činíš! 26 A Jóáv z blízkosti Dávidovy vyšel a poslal za Avnérem posly, i přivedli ho od cisterny Sirá zpět; to Dávid nevěděl. 27 A když se Avnér vrátil do Chevrón u, vzal ho Jóáv stranou doprostřed brány k promluvení s ním v klidu a tam ho ranil v břicho, takže umřel - za krev Asáhéla, jeho bratra. 28 To když Dávid potom zvěděl, řekl: Navždy bez viny jsem já i mé království před Hospodinem stran krve Avnéra, syna Nérova; 29 nechť padá na hlavu Jóávovu a na všechen dům jeho otce a nechť z domu Jóávova není vytínán mající výtok a ni postižený malomocenstvím a ni uchopující vřeteno a ni padlý mečem a ni mající nedostatek chleba. 30 Tak Jóáv a Avíšaj, jeho bratr, na Avnérovi spáchali vraždu, protože v Giveónu v bitvě usmrtil jejich bratra Asáhéla. 31 A Dávid k Jóávovi a ke všemu lidu, jenž byl s ním, řekl: Roztrhněte svá roucha a opásejte se pytlovinou a truchlete před Avnérem. A král Dávid šel za márami; 32 a pohřbili Avnéra v Chevrónu. A král u hrobu Avnérova pozvedl svůj hlas a rozplakal se, i všechen lid se rozplakal 33 a král o Avnérovi zapěl žalozpěv slovy: Zda měl Avnér umřít jako umírá bezbožný? 34 Tvé ruce ne byly spoutány, aniž byly tvé nohy stěsnány mosaznými okovy; padl jsi jako se padá před tváří nespravedlivých lidí. A všechen lid se nad ním znovu rozplakal. 35 A když všechen lid přišel pohnout Dávida jíst chléb, ještě za dne, přisáhl Dávid výrokem: Takto nechť mi Bůh činí a takto nechť přidává, jestliže před zajitím slunce budu okoušet chleba nebo vůbec čehokoli. 36 Toho si povšimli, všechen lid, i bylo jim to vhod, jako vše, co král činil, bylo všemu lidu vhod. 37 A v onen den poznali, všechen lid, totiž všechen Isráél, že usmrcení Avnéra, syna Nérova, nenastalo od krále. 38 A král k svým služebníkům řekl: Zda nevíte, že tohoto dne padl v Isráélovi vojevůdce a velikán? 39 A já jsem dnes sláb, a č pomazán za král e, a tito muži, synové Cerújini, jsou mi příliš nepoddajní; kéž Hospodin působícímu zlo odplácí podle jeho zla.