Bible

1 A Achítófel řekl k Avšálómovi: Nechť, prosím, smím vybrat dvanáct tisíc mužů, a ť můžeme vstát a vyrazit té to noci za Dávidem, 2 takže na něho budu moci přijít, dokud on je unaven a svěšených rukou, a vyděsit ho, i prchne všechen lid, jenž je s ním, a budu moci skolit krále samotného 3 a všechen lid přivést zpět k tobě; muž, jehož ty hledáš, je jako návrat všech - všechen lid bude v pořádku. 4 A toto slovo se v očích Avšálómových a v očích všech starších Isráélových zazdálo správným; 5 a le Avšálóm řekl: Nuže, povolej i Chúšaje, Arkího, a ť uslyšíme, co svými ústy i on … 6 Chúšaj tedy přišel k Avšálómovi a Avšálóm k němu pronesl výrok: Podle tohoto slova se vyslovil Achítófel - zda máme jeho slovo uskutečnit? Není-li tomu tak, vyslov se ty. 7 A Chúšaj k Avšálómovi řekl: Rada, jíž poradil Achítófel v tomto případě, ne ní dobrá. 8 A Chúšaj řekl: Ty znáš svého otce a jeho muže, že oni jsou hrdinové, a jsou oni zahořklí v duši jako o mláďata připravená medvědice v poli, a tvůj otec je bojovník a nebude s lidem nocovat; 9 hle, nyní je skryt v jedné ze strží nebo na jednom z jiných míst, a jak mile mezi nimi na počátku kdo padne, stane se, že o tom nějaký posluchač uslyší a řekne: Mezi lidem, jenž jde za Avšálómem, nastala porážka, 10 a i ten, jenž je zdatný muž, jehož srdce je jako srdce lva, bude veskrze roztávat, neboť všechen Isráél ví, že tvůj otec je hrdina a ti, kteří jsou s ním, jsou zdatní muži. 11 Proto radím: Nechť se před tebe zplna shromažďuje všechen Isráél od Dána a ž po Beér-ševu, stran množství jako písek, jenž je u moře, a ty sám abys šel v seč, 12 i přijdeme na něho na některém místě, kde bude dopaden, a my - na něho, jako rosa padá na půdu, takže z něho a ze všech mužů, kteří jsou s ním, nebude pozůstaven ani jeden. 13 A bude-li se shromažďovat do města, pak dají vším Isráélem k onomu městu nanosit provazů a strhneme ho až do řeky, až se tam nenajde ani oblázek. 14 I řekl Avšálóm a všichni muži Isráélovi: Rada Chúšaje, Arkího, je lepší než rada Achítófelova. Hospodin totiž rozkázal překazit tu dobrou radu Achítófelovu za cílem Hospodinova uvedení neštěstí na Avšálóma. 15 A Chúšaj řekl k Cádókovi a k Evjáthárovi, kněžím: Takto a takto poradil Achítófel Avšálómovi a starším Isráélovým a takto a takto jsem poradil já; 16 nyní tedy spěšně pošlete a dejte Dávidovi podat zprávu výrokem: Tuto noc bys neměl přečkávat ve stepích pustiny, nýbrž naopak co nejrychleji přejít; aby králi a všemu lidu nenastávalo rozdrcení. 17 A Jehónáthán a Achímaac stáli u Én-rógélu, a jistá služka při šla a podala jim zprávu a oni odcházeli, a by podali zprávu králi Dávidovi, neboť se nemohli ukázat vstoupením do města. 18 Uviděl je však jakýsi mladík a podal zprávu Avšálómovi, a le oni oba spěšně odešli a vstoupili do domu jednoho muže v Bachúrím, jenž měl na svém dvoře studnu, i sestoupili tam 19 a jeho žena vzala a na ústí studny prostřela plachtu a na ni rozsypala kroupy, aniž se co zvědělo. 20 A k té ženě do domu přišli služebníci Avšálómovi a řekli: Kde jsou Achímaac a Jehónáthán? A ta žena jim řekla: Přešli potůček vody. Jali se tedy hledat a nenašli, i vrátili se v Jerúsalém. 21 A po jejich odchodu se stalo, že z té studny vystoupili a odešli a podali králi Dávidovi zprávu, i řekli k Dávidovi: Vstaňte a spěšně přejděte vody, neboť Achítófel takto poradil proti vám. 22 Vstal tedy Dávid a všechen lid, jenž byl s ním, a až do světla jitra přecházeli Jordán, až nechyběl ani jeden, jenž by byl Jordán nepřešel. 23 A když Achítófel shledal, že jeho rada nebyla uskutečněna, osedlal osla a vstal a odebral se do svého domu, do svého města, i učinil opatření pro svůj dům a zaškrtil se, i umřel a byl pohřben v hrobě svého otce. 24 A Dávid přišel do Machanájim a Avšálóm přešel Jordán, on a s ním všichni muži Isráélovi. 25 A Avšálóm nad vojskem místo Jóáva ustanovil Amásu; a Amásá byl syn muže, jehož jméno bylo Jithrá, Isráélce, jenž vešel k Avígajil, dceři Náchášově, sestře Cerúje, matky Jóávovy. 26 I položil se Isráél a Avšálóm v zemi Gileádu. 27 A jak Dávid přišel do Machanájim, stalo se, že Šóví, syn Náchášův z Rabby dětí Ammónových, a Máchír, syn Ammíélův z Ló-deváru, a Barzillaj, Gileádí, z Rógelím, 28 přisunuli lůžka a mísy a hrnčířské nádoby a pšenici a ječmen a hrubou mouku a pražené zrní a boby a čočku a jiné pražené potraviny 29 a med a smetanu a drobný dobytek a kravské sýry Dávidovi a lidu, jenž byl s ním, k jídlu, neboť si řekli: Lid je v pustině hladov a vyčerpán a žízniv.