2 Samuel 1
1 A po smrti Šáúlově se stalo, že se Dávid vrátil od pobití Amáléka; i zůstal Dávid dva dni v Ciklagu
2 a v třetí den se stalo, že hle, přišel muž z tábora od Šáúla, a jeho roucha roztržena a na jeho hlavě hlína; a při jeho příchodu k Dávidovi se stalo, že padl k zemi a poklonil se.
3 A Dávid mu řekl: Odkud přicházíš? I řekl k němu: Vyvázl jsem z tábora Isráélova.
4 A Dávid k němu řekl: Jak dopadla věc? Oznam mi, prosím. I řekl: Že lid z bitvy prchl a množství z lidu i padlo, a pomřeli, a i Šáúl a Jehónáthán, jeho syn, umřeli.
5 A Dávid k tomu mladíku, jenž mu podával zprávu, řekl: Jak jsi zvěděl, že umřel Šáúl a Jehónáthán, jeho syn?
6 A ten mladík, jenž mu podával zprávu, řekl: Náhodou jsem se namanul na hoře Gilbói, a hle, Šáúl opřený o své kopí, a doháněly ho vozy a jezdci na koní ch;
7 i obrátil se za sebe a uviděl mě a zavolal na mne, i řekl jsem: Hle, já.
8 A řekl mi: Kdo jsi ty? I řekl jsem k němu: Já jsem Amálékí.
9 A řekl ke mně: Postav se, prosím, nade mne a usmrť mě, neboť mě zachvátila úzkost, vždyť mé žití ještě je celé ve mně.
10 Postavil jsem se tedy nad něho a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že po svém pádu žít nebude, a vzal jsem korunu, jež byla na jeho hlavě, a náramek, jenž byl na jeho paži, a přinesl jsem to svému pánu sem.
11 I uchopil Dávid svá roucha a roztrhl je; tak i všichni muži, kteří byli s ním,
12 i jali se naříkat a plakat, a postili se až do večera nad Šáúlem a nad Jehónáthánem, jeho synem, a nad lidem Hospodinovým a nad domem Isráélovým, neboť padli mečem.
13 A Dávid k tomu mladíku, jenž mu podával zprávu, řekl: Odkud ty jsi? I řekl: Já jsem syn cizince, Amálékího.
14 A Dávid k němu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout svou ruku k zahubení pomazaného Hospodinova?
15 I povolal Dávid jednoho z mladíků a řekl: Přistup a vrhni se na něho. I skolil ho, takže umřel,
16 a Dávid k němu řekl: Tvá krev na tvou hlavu, vždyť proti tobě tvá ústa vypovídala výrokem: Já jsem usmrtil pomazaného Hospodinova.
17 A Dávid nad Šáúlem a nad Jehónáthánem žalostně zapěl tento žalozpěv
18 a nařídil vyučovat děti Júdovy Luku; hle, je napsán na knize Jášárově:
19 Krása, Isráéli, zabita na tvých výšinách; jak padli hrdinové!
20 Nechť nepodáváte zprávu v Gathu, nechť nerozhlašujete v ulicích Aškelónu, aby se neveselily dcery Pelištím, aby nejásaly dcery neobřezanců!
21 Hory v Gilbói, žádná rosa ani déšť na vás, a ni pole obětí věnování, neboť tam byl hanebně odhozen štít hrdinů, štít Šáúlův - nebyl pomazán olejem!
22 Od krve zabitých, od tuku hrdinů luk Jehónáthánův neustoupil zpět, aniž se Šáúlův meč vracel s prázdnou.
23 Šáúl a Jehónáthán, milovaní a příjemní ve svém životě, aniž byli ve své smrti odloučeni; nad orly byli rychlejší, nad lvy byli mohutnější.
24 Dcery Isráélovy, plačte pro Šáúla, jenž vás s rozkoší oblékal šarlatem, jenž na vaše oblečení vzkládal ozdoby ze zlata!
25 Jak padli hrdinové vprostřed bitvy, Jehónáthán na tvých výšinách zabitý!
26 Úzko mi je nad tebou, můj bratře Jehónátháne, byl jsi mi velmi milý, tvá láska ke mně byla podivuhodnější nad lásku žen!
27 Jak padli hrdinové a zničena jsou válečná náčiní!