2 Kings 23
1 A král poslal, i shromáždili k němu všechny starší Júdy a Jerúsaléma
2 a král vystoupil v dům Hospodinův a s ním všichni muži Júdovi a všichni obyvatelé Jerúsaléma a kněží a proroci a všechen lid, totiž od malého a ž po velikého, a jal se v jejich uši číst všechna slova té knihy smlouvy, jež byla nalezena v domě Hospodinově.
3 A král stanul před sloupem a před tváří Hospodinovou uzavřel smlouvu o chození za Hospodinem a o zachovávání jeho rozkazů a jeho svědectví a jeho ustanovení celým srdcem a celou duší, o dodržování slov této smlouvy, jež byla napsána na této knize. A všechen lid v stoupil v tu to smlouvu.
4 A král rozkázal Chilkijjáhúovi, veleknězi, a kněžím druhého řádu a strážcům prahu vynést z chrámu Hospodinova všechny předměty, jež byly zhotoveny pro Baala a pro Ašéru a pro všechen zástup nebes, a zevně vůči Jerúsalému na nivách Kidrónu je spálil a jejich popel odnesl v Béth-Él.
5 A sesadil popy, jež králové Júdovi uvedli, a by zakuřovali na výšinách ve městech Júdových a v okolí Jerúsaléma, a zakuřovače Baalovi a slunci a měsíci a souhvězdím a všemu zástupu nebes;
6 a z domu Hospodinova vynesl Ašéru zevně vůči Jerúsalému do údolí Kidrónu a v údolí Kidrónu ji spálil a rozmělnil na prach, a prach roz házel na pohřebiště dětí lidu.
7 A pobořil domy chrámových smilníků, jež byly v domě Hospodinově, kde ženy tkaly stany Ašéře,
8 a přivedl všechny kněží z měst Júdových a znečistil výšiny, kde kněží zakuřovali, od Gevy po Beér-ševu, a pobořil výšiny bran, jež byly u vchod u do brány Jehóšuy, představeného města, jež byly nalevo každému v bránu města vcházejícímu.
9 (Ale kněží výšin nevystupovali k oltáři Hospodinovu v Jerúsalémě, nýbrž jen vprostřed svých bratrů jedli nekvašené chleby. )
10 A znečistil Tófeth, jež je v průrvě synů Hinnómových, k znemožnění komukoli provádět svého syna a neb svou dceru ohněm Mólechovi;
11 a odklidil koně, jež králové Júdovi pro slunce umístili u vstupu do domu Hospodinova do síně Nethan-melecha, komorníka, jež byla v Parvárím, a vozidla slunce spálil ohněm.
12 A oltáře, jež byly na střeše horního pokoje Ácházova, jež zřídili králové Júdovi, a oltáře, jež zřídil Menaššé v dvou nádvořích domu Hospodinova, král pobořil, i pospíšil odtamtud a na házel jejich prach do potoka Kidrónu.
13 A znečistil král výšiny, jež byly před Jerúsalémem, jež byly zprava vůči hoře zkaženosti, jež Šalomoun, král Isráélův, zbudoval Aštóreth, hnusnosti Cídóním, a Kemóšovi, hnusnosti Móáva, a Milkómovi, ošklivosti dětí Ammónových,
14 a roztříštil sloupy a povytínal ašéry a jejich místa naplnil kostmi lidí.
15 A i oltář, jenž byl v Béth-Élu, výšinu, již zřídil Jároveám, syn Nevátův, jíž svedl Isráéle k hřešení, i onen oltář a tu výšinu zbořil, i spálil a na prach rozmělnil tu výšinu, a ašéru spálil.
16 A když se Jóšijjáhú ohlédl, uviděl hroby, jež tam byly, na té hoře, i poslal a dal přinést z těch hrobů kosti; ty na tom oltáři spálil, takže jej znečistil podle slova Hospodinova, jež prohlásil Boží muž, když prohlásil tyto věci.
17 A řekl: Co tento náhrobek, jejž já vidím? A muži města k němu řekli: Hrob Božího muže, jenž přišel z Júdy a prohlásil tyto věci, jež jsi na oltáři v Béth-Élu učinil.
18 I řekl: Dopřejte mu klidu, nechť nikdo nehýbá jeho kostmi. Jeho kostí tedy ušetřili, s kostmi proroka, jenž přišel ze Šómrónu.
19 A Jóšijjáhú odstranil i všechny domy výšin, jež byly ve městech Šómrónu, jež králové Isráéle k dráždění zřídili, a naložil s nimi podle všech skutků, jež uskutečnil v Béth-Élu,
20 a všechny kněží výšin, kteří tam byli, na těch oltářích pozabíjel a spálil na nich kosti lidí. A vrátil se v Jerúsalém.
21 A všemu lidu král rozkázal výrokem: Pořádejte minutí Hospodinu, jak je psáno na této knize smlouvy.
22 Nebylo totiž uspořádáno takovéto minutí od dní soudců, kteří soudili Isráéle, a ni za všech dní králů Isráélových a králů Júdových,
23 jediné v osmnáctém roce krále Jóšijjáhúa bylo toto minutí v Jerúsalémě uspořádáno.
24 A i vyvolavače duchů a jasnovidce a bůžky a neřádstva a všechny hnusnosti, jež bylo vidět v zemi Júdově a v Jerúsalémě, Jóšijjáhú vymetl za účelem dodržení slov zákona, jež byla napsána na knize, již Chilkijjáhú, kněz, našel v domě Hospodinově.
25 A před ním se nevyskytl jemu podobný král, jenž by se byl vrátil k Hospodinu celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou podle všeho zákona Mojžíšova, aniž po něm jemu podobný povstal.
26 Ale Hospodin se ne od vrátil od žáru svého velikého hněvu, jímž jeho hněv vzplál proti Júdovi za všechno dráždění, jímž ho dráždil Menaššé,
27 takže Hospodin řekl: I Júdu budu odstraňovat z přítomnosti své tváře podle toho, jak jsem odstranil Isráéle, a zavrhnu toto město, jež jsem vyvolil, Jerúsalém, a dům, o němž jsem řekl: Tam bude mé jméno.
28 A ostatní věci Jóšijjáhúovy a vše, co vykonal, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Júdových?
29 V jeho dnech farao Nechó, král Egypta, vystoupil k řece Peráthu proti králi Aššúru a král Jóšijjáhú mu vy šel vstříc; a když ho v Megiddu uviděl, usmrtil ho.
30 A jeho služebníci ho mrtvého z Megidda odvezli a dopravili ho v Jerúsalém a pohřbili ho v jeho hrobě; a lid země vzal Jehóácháza, syna Jóšijjáhúova, a pomazali ho a uvedli ho v kralování místo jeho otce.
31 Při započetí svého kralování byl Jehóácház ve věku dvaceti a tří let a kraloval v Jerúsalémě tři měsíce; a jméno jeho matky Chamútal, dcera Jeremjova z Livny.
32 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činili jeho otcové;
33 a farao Nechó ho v Rivle v zemi Chamáthu uvěznil, aby nekraloval v Jerúsalémě, a na zem uvalil pokutu sta kikkárů stříbra a kikkáru zlata;
34 a v kralování uvedl farao Nechó Eljákíma, syna Jóšijjáhúova, místo Jóšijjáhúa, jeho otce, a jeho jméno změnil na Jehójákím, a Jehóácháza vzal a zavedl v Egypt; a tam umřel.
35 A Jehójákím to stříbro a to zlato faraonovi dal, ale k odevz dání těch peněz na příkaz faraonův podrobil zem hodnocení; každého, lid země, podle jeho ohodnocení zdanil stříbrem a zlatem k odevz dání faraonu Nechovi.
36 Při započetí svého kralování byl Jehójákím ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě jedenáct let; a jméno jeho matky Zevíddá, dcera Pedájova z Rúmy.
37 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činili jeho otcové.