2 Kings 13
1 V roce dvaceti a tří let Jóáše, syna Achazjáhúova, krále Júdova, se kralování nad Isráélem v Šómrónu ujal Jehóácház, syn Jéhúův, na sedmnáct let;
2 a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, a chodit za hříchy Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, od toho se neodvrátil.
3 Vzplál tedy proti Isráélovi Hospodinův hněv, i vy dával je po všechny ty dni v ruku Chazáéla, krále Arámu, a v ruku Ben-Hadada, syna Chazáélova.
4 (A Jehóácház se jal přimlouvat u Hospodina a Hospodin k němu obrátil sluch, neboť uviděl útlak Isráéle, neboť je král Arámu utlačoval,
5 a dal Hospodin Isráélovi vysvoboditele, takže zpod ruky Arámovy vyšli a děti Isráélovy se jaly bydlet ve svých stanech jako předtím.
6 Ale neodvrátili se od hříchů domu Jároveámova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodil i; a v Šómrónu i ašéra zůstala stát.)
7 Neboť nezanechal Jehóácházovi z lidu, leč padesát jezdců a deset vozů a deset tisíc pěších, neboť je král Arámu pohubil a učinil je jako by prachem při mlácení.
8 A ostatní věci Jehóácházovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
9 I ulehl Jehóácház se svými otci a pohřbili ho v Šómrónu, a kralování se místo něho ujal Jóáš, jeho syn.
10 Jehóáš, syn Jehóácházův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v roce třiceti a sedmi let Jóáše, krále Júdova, na šestnáct let;
11 a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od žádného z hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodil.
12 A ostatní věci Jóášovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství, jak bojoval s Amacjou, králem Júdovým, - zda ne jsou ony vy psány na knize letopisů králů Isráélových?
13 I ulehl Jóáš se svými otci a na jeho trůn usedl Jároveám; a Jóáš byl pohřben v Šómrónu s králi Isráélovými.
14 A Elíšá onemocněl svou nemocí, v níž měl umřít; a Jóáš, král Isráélův, k němu sestoupil a rozplakal se nad jeho tváří a řekl: Můj otče, můj otče! Vozy Isráélovy a jeho jezdci!
15 A Elíšá mu řekl: Přines luk a šípy. Přinesl k němu tedy luk a šípy;
16 a řekl králi Isráélovu: Nasaď na luk svou ruku. Nasadil tedy svou ruku a Elíšá své ruce položil na ruce královy
17 a řekl: Otevři okno k východu. Otevřel tedy a Elíšá řekl: Střel. Střelil tedy; a řekl: Šíp vysvobození Hospodinova, a no, šíp vysvobození proti Arámovi, a no, budeš moci bít Aráma v Aféku až do skoncování.
18 A řekl: Vezmi šípy. Vzal tedy; a řekl králi Isráélovu: Bij k zemi. I udeřil třikrát a ustal;
19 a Boží muž se na něho rozzlobil a řekl: Udeřit pět krát nebo šestkrát! Pak by s Aráma pobil až do skoncování, takto však budeš Aráma moci pobít třikrát.
20 A Elíšá umřel; a když ho pohřbili, vnikly v zem při příchod u roku záškodnické bandy Móávovy,
21 a když se tam chystali kohosi pohřbít, stalo se, že hle, uviděli záškodnickou bandu, i hodili toho muže v hrob Elíšův. A když ten muž zapadl a zavadil o kosti Elíšovy, ožil a vstal na své nohy.
22 A Chazáél, král Arámu, po všechny dni Jehóácházovy Isráéle utlačoval,
23 Hospodin jim však prokázal přízeň a slitoval se nad nimi a obrátil se k nim vzhledem k své smlouvě s Abráhámem, Isákem a Jákóbem, a nechtěl jich zahubit a neodvrhl je až doposud zpřed své tváře.
24 A když Chazáél, král Arámu, umřel, ujal se kralování místo něho Ben-Hadad, jeho syn.
25 A Jehóáš, syn Jehóácházův, z ruky Ben-Hadada, syna Chazáélova, zase vzal města, jež ve válce vzal z ruky Jehóácháza, jeho otce, a třikrát ho Jóáš pobil; a města Isráélova získal zpět.