2 Corinthians 5
1 Víme totiž, že bude-li náš pozemský dům-stan zbořen, máme budovu od Boha, dům ne rukama zhotovený, věčný, v nebesích -
2 vždyť také v tomto vzdycháme, vroucně toužíce navíc se odít naším příbytkem, jenž je z nebe,
3 nebudeme-li ovšem, i když jsme se oděli, shledáni nahými;
4 vždyť také, kteří jsme v tomto stanu, vzdycháme pod tíží na nás doléhající, přitom bychom se však neradi oděvu zbavili, nýbrž navíc oděli, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
5 Ten pak, jenž si nás právě k tomuto utvořil, je Bůh, jenž nám také dal závdavek Ducha.
6 Jsme tedy vždy klidní a víme, že dokud jsme nastěhováni v těle, jsme vystěhováni od Pána,
7 (chodíme přece u víře, ne u vidění;) -
8 nuže, jsme klidní a raději bychom si přáli vystěhovat se z těla a nastěhovat k Pánu;
9 proto také, ať jsme nastěhováni či vystěhováni, horlivě usilujeme být jemu příjemní.
10 My všichni se přece musíme projevit před KRISTOVÝM soudcovským stolcem, aby si každý odnesl věci vykonané v těle podle těch, jež vykonal, ať dobro či zlo.
11 Znajíce tedy hrůzu Páně, lidi přesvědčujeme, Bohu jsme se však projevili a doufáme, že jsme se projevili i ve vašem svědomí;
12 nedoporučujeme vám [přece] opět sami sebe, nýbrž vám dáváme příležitost k chloubě námi, abyste jí měli vůči těm, kteří se chlubí zevnějškem a ne srdcem.
13 Vždyť buď že jsme bez sebe, je to pro Boha, buď že jsme střízlivi, je to pro vás;
14 omezujeť nás KRISTOVA láska, když jsme usoudili toto: Že umřel jeden za všechny a tedy všichni umřeli,
15 a za všechny umřel, aby ti, kteří žijí, nežili již sami sobě, nýbrž tomu, jenž umřel za ně a byl vzkříšen.
16 My tudíž od nynějška nikoho neznáme co do masa; a jestliže jsme i co do masa poznali Krista, přece ho tak již neznáme.
17 Je -li tudíž někdo v Kristu, nastalo nové stvoření; staré věci minuly, hle, všechny věci se staly novými,
18 a všechny věci jsou z toho Boha, jenž nás skrze [Ježíše] Krista sám se sebou smířil a službu toho smíření dal nám:
19 Jak to bylo, že byl Bůh v Kristu, smiřuje svět sám se sebou, nepočítaje jim jejich provinění, a slovo toho smíření si uložil v nás.
20 Jsme tedy pro Krista vyslanci a Bůh skrze nás jakoby snažně prosí; pro Krista prosíme: Dejte se s Bohem smířit -
21 učinil za nás hříchem toho, jenž hříchu nepoznal, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.