2 Chronicles 33
1 Při započetí svého kralování byl Menaššé ve věku dvanácti let a v Jerúsalémě kraloval padesát a pět let,
2 a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil,
3 a zase vybudoval výšiny, jež Jechizkijjáhú, jeho otec, pobořil, a nastavěl oltářů pro Baalím a nazřizoval ašér a jal se klanět všemu zástupu nebes a sloužit jim,
4 a zbudoval oltáře v domě Hospodinově, o němž Hospodin řekl: V Jerúsalémě bude navždy mé jméno;
5 a v dvou nádvořích domu Hospodinova nabudoval oltářů všemu zástupu nebes.
6 A on v průrvě syna Hinnómova své děti prováděl ohněm a zabýval se předpovídáním a věštěním a čarováním a zjednával vyvolavače duchů a jasnovidce; množil činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho.
7 A sochu, figuru, již zhotovil, umístil v Božím domě, o němž Bůh k Dávídovi a k Šalomounovi, jeho synu, řekl: V tomto domě a v Jerúsalémě, jejž jsem ze všech kmenů Isráélových vyvolil, chci navždy položit své jméno,
8 aniž budu nadále odtahovat nohu Isráélovu z povrchu půdy, již jsem určil jejich otcům, budou-li jen dbát o vykonávání všeho, co jsem jim rozkázal, - o všechen zákon a ustanovení a předpisy, - skrze Mojžíše.
9 Ale Menaššé Júdu a obyvatele Jerúsaléma přiměl bloudit k činění zla nad národy, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil.
10 A Hospodin k Menaššéovi a k jeho lidu mluvil, a le nevěnovali pozornost;
11 i přivedl na ně Hospodin velitele vojska, jež patřilo králi Aššúru; ti Menaššéa chytili na háky a spoutali ho mosaznými okovy a zavedli ho do Bávelu;
12 a jak mu byla způsobena tíseň, jal se obměkčovat tvář Hospodina, svého Boha, a velmi se z příčiny přítomnosti tváře Boha svých otců pokořil
13 a jal se k němu modlit, i dal se mu uprosit a vy slyšel jeho úpění a dal mu vrátit se v Jerúsalém k jeho kralování. Tu Menaššé poznal, že Bohem je Hospodin.
14 A potom vybudoval vnější zeď města Dávídova od západu ke Gíchónu v údolí a ž ke vstupu v bránu Ryb; tu vedl vůkol vůči Ófelu a učinil ji velmi vysokou; a ve všechna opevněná města Júdova dosadil velitele vojenské moci,
15 a z domu Hospodinova odstranil bohy ciziny a figuru a všechny oltáře, jež na hoře domu Hospodinova a v Jerúsalémě zbudoval; to vyházel ven z města,
16 a oltář Hospodinův opravil a jal se na něm obětovat oběti pokojných hodů a projevu díků a Júdovi nařídil sloužit Hospodinu, Bohu Isráélovu.
17 Ale lid, ti ještě obětovali na výšinách, jen že Hospodinu, svému Bohu.
18 A ostatní věci Menaššéovy a jeho modlitba k jeho Bohu a slova vidoucích k němu vyslovovaná ve jménu Hospodina, Boha Isráélova, hle je se slovy o králích Isráélových,
19 a jeho modlitba a uprošení jím a všechen jeho hřích a jeho nevěrnost a místa, v kterých před svým pokořením vybudoval výšiny a nastavěl ašéry a sochy, - hle je, jsou při psány k slovům Chózájovým.
20 I ulehl Menaššé se svými otci a pohřbili ho v jeho domě; a kralování se místo něho ujal Ámón, jeho syn.
21 Při započetí svého kralování byl Ámón ve věku dvaceti a dvou let a v Jerúsalémě kraloval dvě léta;
22 a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, podle toho, co činil Menaššé, jeho otec, a no, obětoval Ámón všem sochám, jež Menaššé, jeho otec, zhotovil, a sloužil jim,
23 a le nepokořil se z příčiny přítomnosti tváře Hospodinovy, podle pokoření Menaššéa, svého otce, nýbrž Ámón, ten provinění rozmnožil.
24 A jeho služebníci se proti němu spikli a v jeho domě ho usmrtili;
25 a lid země, ti pobili všechny, již se proti králi Ámónovi spikli, a v kralování místo něho uvedli, lid země, Jóšijjáhúa, jeho syna.