Bible

Engage

Your Congregation Like Never Before

Try RisenMedia.io Today!

Click Here

2 Chronicles 30

:
Czech - PMPZ
1 A Jechizkijjáhú poslal ke všemu Isráélovi a Júdovi a i k Efrájimovi a Menaššéovi napsal dopisy stran přijití k domu Hospodinovu v Jerúsalémě k pořádání minutí Hospodinu, Bohu Isráélovu.
2 A le král se rozhodl, i jeho hodnostáři a všechno sejití v Jerúsalémě, pořádat minutí v druhém měsíci;
3 v onen čas je totiž pořádat nemohli, neboť se nebylo posvětilo dostatek kněží, aniž se lid byl shromáždil do Jerúsaléma,
4 takže ta věc byla v očích krále i v očích všeho sejití správná,
5 dohodli tedy ujednání pronést vším Isráélem od Beér-ševy a ž po Dán pozvání k přijití k pořádání minutí Hospodinu, Bohu Isráélovu, neboť je dávno nepořádali, jak je psáno.
6 Odešli tedy běhouni s dopisy od ruky krále a jeho hodnostářů po všem Isráélovi a Júdovi, a no, podle rozkazu králova, s výrokem: Synové Isráélovi, vraťte se k Hospodinu, Bohu Abráhámovu, Isákovu a Isráélovu, a on se bude vracet k těm, již unikli, již vám zbývají, z dlaně králů Aššúru,
7 a ť nejste jako vaši otcové a jako vaši bratři, kteří se proti Hospodinu, Bohu svých otců, dopustili nevěrnosti, takže je vy dal ke zpustošení, jak vy vidíte.
8 Nuže, nesmíte zatvrzovat svou šíji jako vaši otcové; po dejte ruku Hospodinu a přijďte k jeho svatyni, již navždy posvětil, a služte Hospodinu, svému Bohu, a on bude od vás od vracet žár svého hněvu,
9 neboť vaším návratem k Hospodinu vaši bratři a vaše děti dojdou soucitu před tváří zajavších je, jakož i návratu do této země, neboť Hospodin, váš Bůh, je milostivý a soucitný a nebude od vás odklánět tvář, budete-li se k němu vracet.
10 I přecházeli běhouni od města k městu zemí Efrájima a Menaššéa a ž po Zevulúna; tam se na dívali uštěpačně a měli v nich předmět výsměchu,
11 ale někteří z Ášéra a Menaššéa a ze Zevulúna se pokořili a přišli do Jerúsaléma.
12 I v Júdovi se Boží ruka projevila dáním jednoho srdce k vykonání rozkazu krále a hodnostářů podle slova Hospodinova,
13 takže se v Jerúsalém k pořádání slavnosti nekvašených chlebů v druhém měsíci shromáždil mnohý lid, sejití ve veliké hojnosti.
14 A povstali a odstranili oltáře, jež byly v Jerúsalémě, i všechny oltáře k zakuřování odstranili a vyházeli je k potoku Kidrónu.
15 A v čtrnáctý den druhého měsíce porazili minutí a kněží a Lévíovci se zastyděli a posvětili se a dopravili v dům Hospodinův vzestupné oběti
16 a stanuli na svém stanovišti podle svého předpisu, podle zákona Mojžíše, Božího muže, a kněží kropili krví převzatou z ruky Lévíovců.
17 V sejití totiž bylo mnoho těch, kteří se neposvětili, a Lévíovci byli nad porážením minutí pro všechny, kdo ne byli čisti, k posvěcení jich Hospodinu,
18 neboť množství lidu, mnozí z Efrájima a Menaššéa a Jissáschára a Zevulúna se neočistili, takže pojedli minutí ne tak, jak je psáno. Ale Jechizkijjáhú se za jal modlit výrokem: Kéž dobr otiv ý Hospodin činí zadost v prospěch
19 každého, jenž své srdce usměrnil k vyhledávání Boha, Hospodina, Boha svých otců, ne však podle svatého očišťování.
20 A Hospodin k Jechizkijjáhúovi naklonil sluch a prominul lidu.
21 Synové Isráélovi, již byli shledáni v Jerúsalémě, tedy po sedm dní s velikou radostí konali slavnost nekvašených chlebů a Lévíovci a kněží den po dni přinášeli velebení Hospodinu hlasitými nástroji - Hospodinu.
22 A Jechizkijjáhú promluvil k srdci všech Lévíovců, již si rozumně počínali, s dobrou rozumnost í vůči Hospodinu. A po sedm dní jedli sváteční oběti, obětujíce oběti pokojných hodů a přinášejíce chválu Hospodinu, Bohu svých otců.
23 A rozhodli se, všechno sejití, slavit dalších sedm dní; jali se tedy slavit sedm dní s radost í,
24 neboť Je chizkijjáhú, král Júdův, věnoval sejití tisíc býků a sedm tisíc kusů drobného dobytka a hodnostáři věnovali sejití tisíc býků a deset tisíc kusů drobného dobytka; a kněží se v množství posvětili.
25 I radovali se, všechno sejití Júdovo a kněží a Lévíovci a všechno sejití těch, již přišli z Isráéle a cizinci, již přišli ze země Isráélovy a již bydleli v Júdovi.
26 Nastala tedy v Jerúsalémě veliká radost, neboť od dní Šalomouna, syna Dávídova, krále Isráélova, ne bylo v Jerúsalémě nic takovéhoto.
27 A kněží a Lévíovci povstali a požehnali lidu a jejich hlas byl vyslyšen a jejich modlitba vstoupila k jeho svatému příbytku, k nebesům.