2 Chronicles 25
1 Kralovat započal Amacjáhú ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě dvacet a devět let; a jméno jeho matky Jehóaddán z Jerúsaléma;
2 a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových správné, jen že ne nerozděleným srdcem.
3 A jak se při něm upevnilo kralování, stalo se, že zabil své služebníky, již skolili krále, jeho otce,
4 a le jejich dětí neusmrtil, nýbrž - jak je psáno v zákoně, v knize Mojžíšově, co Hospodin rozkázal výrokem: Otcové nesmějí být usmrcováni za děti, aniž smějí být usmrcovány děti za otce; nýbrž každý bude usmrcován pro svůj hřích.
5 A Amacjáhú shromáždil Júdu a roztřídil je podle domů otců, podle velitelů tisíců a podle velitelů set nin po všem Júdovi a Benjámínovi a podrobil je přehlídce, totiž od věku dvaceti let a výše, a shledal jich tři sta tisíc vybraných, vycházejících k vojsku, chápajících se kopí a velikého štítu,
6 a z Isráéle za sto kikkárů stříbra najal sto tisíc zdatných hrdinů.
7 I přišel k němu Boží muž s výrokem: Ó králi, nechť s tebou nenastupuje vojsko Isráélovo (vždyť Hospodin není s Isráélem), nikdo ze synů Efrájimových,
8 nýbrž nastup ty; jednej, buď silný k boji, Bůh by mohl způsobit tvé klopýtnutí před tváří nepřítele, neboť v Bohu je síla k pomoci i ke způsobení klopýtnutí.
9 A Amacjáhú k Božímu muži řekl: A co učinit stran těch sto kikkárů, jež jsem té četě z Isráéle dal? A Boží muž řekl: Hospodin ti má co dát, mnohem více než toto.
10 Amacjáhú je tedy oddělil, totiž tu četu, jež k němu přišla z Efrájima, k odchodu na jejich místo; i vzplál velmi jejich hněv proti Júdovi, takže se ve vzplanutí hněvu na své místo vrátili.
11 A Amacjáhú upevnil svou moc a vy vedl svůj lid, i odebral se do průrvy Soli a pobil syny Séíru, deset tisíc,
12 a deset tisíc živých synové Júdovi zajali a uvedli je na vrchol skaliska a z vrcholu toho skaliska je sházeli, takže se oni všichni roztříštili.
13 A le příslušníci té čety, již Amacjáhú poslal zpět, aby s ním nešli do boje, ti se jali podnikat nájezdy na města Júdova od Šómrónu a ž po Béth-chórón a pobili z nich tři tisíce a ukořistili hojnou kořist.
14 A po Amacjáhúově příchodu od pobití Edómím se stalo, že přinesl bohy synů Séíru a postavil je za bohy sobě a jal se klanět před nimi a zakuřovat jim,
15 takže proti Amacjáhúovi vzplál Hospodinův hněv a poslal k němu proroka; ten k němu řekl: Proč jsi vyhledal bohy toho lidu, kteří svůj lid nevyprostili z tvé ruky?
16 A za jeho promlouvání k němu se stalo, že mu řekl: Zda jsme tě učinili rádcem králi? Přestaň - pro sebe, nač tě mají zbít? Prorok tedy přestal a řekl: Poznal jsem, že se Bůh rozhodl zahubit tě, neboť jsi učinil toto, že jsi nenaslouchal radě mé.
17 A Amacjáhú, král Júdův, se poradil a vzkázal Jóášovi, synu Jehóácháze, syna Jéhúova, králi Isráélovu, výrokem: Pojď, pohleďme si vzájemně v tvář.
18 A Jóáš, král Isráélův, vzkázal Amac-jáhúovi, králi Júdovu, výrokem: Bodlák, jenž byl na Levánónu, vzkázal cedru, jenž byl na Levánónu, výrokem: Dej svou dceru za ženu mému synu. A mimo šlo polní zvíře, jež bylo na Levánónu, a ten bodlák zašláplo.
19 Řekl si s: hle, pobil jsi Edóma, i povzneslo tě tvé srdce k oslavování sama sebe; seď nyní ve svém domě, nač by ses měl vydávat v neštěstí, a by s padl ty a Júdá s tebou?
20 A le Amacjáhú neuposlechl, neboť to bylo od Boha za účelem vy dání jich v ruku, protože se jali vyhledávat bohy Edóma;
21 a Jóáš, král Isráélův, vystoupil a pohleděli si vzájemně v tvář, on a Amacjáhú, král Júdův, v Béth-šemeši, jež patří Júdovi.
22 A Júdá byl před tváří Isráélovou poražen, takže prchli, každý k svým stanům;
23 a Amacjáhúa, krále Júdova, syna Jóáše, syna Jehóácházova, se Jóáš, král Isráélův, v Béth-šemeši zmocnil a přivedl ho v Jerúsalém a učinil průlom ve zdi Jerúsaléma, od brány Efrájimovy až po bránu Nároží, čtyři sta loket.
24 A všechno zlato a stříbro, i se všemi náčiními, jež se shledala v Božím domě u Óvéd-Edóma, a s poklady domu králova a s rukojmími - s tím se vrátil v Šómrón.
25 A Amacjáhú, syn Jóášův, král Júdův, žil po smrti Jóáše, syna Jehóácházova, krále Isráélova, patnáct let.
26 A ostatní věci Amacjáhúovy, první i poslední, zda ne jsou, hle je, vy psány na knize králů Júdových a Isráélových?
27 A od té doby, co se Amacjáhú odvrátil od následování Hospodina, již proti němu v Jerúsalémě osnovali spiknutí; i prchl do Láchíše, poslali však do Láchíše za ním a usmrtili ho tam.
28 A vyzvedli ho na koně a pohřbili ho s jeho otci ve městě Dávídově.